Mniši ve středověké Anglii trpěli střevními parazity téměř dvakrát více než lidé z chudších vrstev. Kláštery přitom měly lepší hygienické vybavení než ostatní objekty. Dospěli k tomu autoři studie z oddělení archeologie Cambridgeské univerzity. Může to podle nich souviset se samozásobováním klášterů plodinami hnojenými lidskými výkaly. Vědci z univerzity v Cambridge se jako první zabývali srovnáním přítomnosti parazitů ve skupinách lidí s odlišným životním stylem z jednoho místa, uvedla stanice CNN.
Prozkoumali ostatky 19 mnichů vyzvednuté na pozemku bývalého augustiniánského kláštera v Cambridge, kde byli mniši pochováváni od 13. do 16. století. Vzorky půdy odebrané z okolí pánve porovnali s 25 vzorky odebranými ze hřbitova, kam se pochovávali chudší lidé, například rolníci, kteří žili v tomtéž místě a zhruba ve stejné době.
Podle studie, která vyšla v časopise International Journal of Paleopathology, byli vědci schopni porovnat parazity, jimiž lidé trpěli.
Prokázalo se, že ve skupině mnichů mělo parazity 11 z nich, tedy 58 procent, zatímco ve skupině ostatních obyvatel to bylo 32 procent. Zamoření »běžné« populace odpovídá předchozím studiím zabývajícím se středověkem, avšak infekce mezi mnichy byla vysoká.
»Vypadá to, že mniši středověkého města Cambridge byli prolezlí parazity,« řekl Piers Mitchell, který studii vedl.
Tianyi Wang, který provedl mikroskopický výzkum, uvedl, že nejběžnějšími parazity byly škrkavky. V závěsu za nimi pak byli tenkohlavci. Oba se šíří při nedostatečné úrovni hygieny.
U mnichů je zjištění překvapivé, protože kláštery měly už ve středověku latríny a místa, kde se dalo umýt. Autoři studie se domnívají, že rozdílné zamoření je dáno tím, jak se nakládalo s fekáliemi.
»Je možné, že mniši své zeleninové zahrady hnojili lidskými výkaly, což ve středověku nebylo nezvyklé. A to pak způsobovalo opakované infekce,« řekl Mitchell.
Mniši používali na středověk luxusní latríny, zatímco obyčejní lidé se vyprazdňovali do odpadních jam vyhloubených v zemi. »Historie nás učí, že to, že jste bohatší, neznamená, že jste také zdravější,« sdělil Mitchell.
Odborník na dějiny středověku doktor Martin Heale, který na výzkumu nespolupracoval, řekl, že mniši si pěstovali potraviny pro sebe, někdy si k tomu najímali zahradníky, ale měli žít z toho, co si vyžebrají. »Takže mnoho jejich jídla pocházelo z charity a z darů. Možná, že jim lakomí občané dávali levnější nebo méně kvalitní jídlo, než jaké konzumovali sami. V klášterech se také infekce snadno šířila, latríny byly společné, což může být dalším faktorem zamoření,« dodal Heale.
(mac, čtk)
FOTO – pixabay