Sen zesnulého slovinského soukromého sběratele, aby v zemi vzniklo muzeum čínské etnografie, se díky společnému úsilí odborníků z obou zemí konečně uskuteční.
»Letos jsme ho konečně mohli uskutečnit,« řekl agentuře Xinhua Ralf Čeplak, kurátor Slovinského národopisného muzea.
Měl na mysli sbírku čínských předmětů, kterou sestavil slovinský námořní důstojník Ivan Skušek mladší během svého pobytu v Pekingu v letech 1914-1920. Otevření výstavy bylo nyní za pomoci čínských odborníků naplánováno na rok 2024.
Etnografické muzeum v centru Lublaně téměř deset let čekalo, než odborníci z čínského Palácového muzea zrestaurovali a katalogizovali více než 500 čínských artefaktů, které muzeu v roce 1963 darovala rodina Skušekových.
Sbírka obsahuje hromadu 10 000 dřevěných předmětů různých tvarů – některé jsou vysoké jako dospělý člověk a jiné malé jako nehet, s nimiž si slovinští odborníci dlouhá léta nevěděli rady.
»Bylo naším cílem, naší ambicí, naším přáním, abychom všechny díly sestavili a mohli je vystavit… Ve Slovinsku však nejsou odborníci, kteří by je uměli sestavit,« řekl Čeplak.
Pomoc z Číny
V roce 2014 se slovinské ministerstvo kultury obrátilo na čínské Palácové muzeum a pozvalo na pomoc skupinu odborníků. Čínští odborníci potvrdili, že dřevěné kusy patří modelu starověké čínské brány a některým interiérovým architektonickým dekoracím. Když se však čínští odborníci chystali v roce 2019 odjet do Slovinska, aby dřevěné kousky zkompletovali, zadržela je pandemie covid-19.
Skušek přivezl dřevěné kousky do Slovinska v roce 1920 spolu s mnoha dalšími čínskými artefakty, které nakoupil a nasbíral během svého pobytu v Pekingu.
Š‘ Sun-ming, inženýr oddělení restaurátorských technologií Palácového muzea, uvedl, že model, který restaurují, tvoří trojlodní starobylou bránu se sedlovou střechou, která se často používala u čínských paláců, chrámů nebo zahrad.
Podle Š‘ se ve starověké Číně před stavbou budovy často vyráběly modely, většinou však z papíru. V Palácovém muzeu se nacházejí dva podobné modely, ale ten ve Slovinsku je velmi zvláštní, protože jsou na něm inkoustové linky, které vysvětlují, jak byly vyrobeny a sestaveny.
Skušek »chtěl vybudovat velké muzeum v tradičním čínském architektonickém stylu a vystavit v něm předměty,« vysvětlila profesorka na katedře asijských studií Lublaňské univerzity Dr. Nataša Vampelj Suhadolniková.
Skušek však nebyl bohatý a mnoho artefaktů, které v Číně nakoupil, se během několikerého stěhování jeho rodiny ztratilo nebo poškodilo. Svůj sen o vybudování muzea sběratel nikdy nemohl uskutečnit. Asi 500 čínských artefaktů bylo po Skuškově smrti a smrti jeho manželky Mariji darováno státu.
Pohlednice, vějíře, dýmky
Na rozdíl od mnoha evropských sběratelů, kteří se honili za cennými čínskými předměty, se Skušek zajímal o každodenní život obyvatel Číny. Jeho sbírka zahrnuje pohlednice, vějíře, lahvičky na šňupací tabák, dýmky, lahve na víno a nábytek, uvedla Suhadolniková.
Je také uznáván jako jeden z prvních sběratelů čínského nábytku na Západě. Některé kusy nábytku jsou vystaveny ve třetím patře Etnografického muzea.
Ivan a Marija Skuškovi »nakonec se sbírkou žili až do konce svého života«, řekla Helena Motohová, vedoucí vědecká pracovnice Vědecko-výzkumného centra Koper ve Slovinsku.
Jejich dům se stal jakýmsi muzeem čínského umění, kde se mohli scházet místní intelektuálové, umělci a profesoři, dodala Motohová.
Na základě pozorování každodenního života Číňanů se Skuškův pohled na Čínu a Číňany lišil od pohledu většiny tehdejších západních lidí. Podle vzpomínek jeho mladšího bratra Franciho Skušek věřil, že Číňané jsou pracovití, chytří, laskaví, skromní, zdvořilí a pohostinní. »Skušek se vrátil se spoustou poznatků o Číně. Stal se jakýmsi velvyslancem čínské kultury a umění ve Slovinsku,« dodala Motohová.
Obnova a komunikace
Během svého pobytu ve Slovinsku čínští odborníci pečlivě restaurovali dvě skupiny interiérové architektonické výzdoby klasického a reprezentativního stylu, uvedl Chou Tcheng-lung, knihovník z konzervační kliniky Palácového muzea, pro agenturu Xinhua.
Čínští odborníci také pomáhali svým slovinským kolegům tím, že si s nimi po jejich odjezdu vyměňovali informace o tom, co a jak restaurovat.
»Tato spolupráce prohloubila spolupráci v oblasti ochrany kulturních památek mezi Čínou a Slovinskem,« uvedl Kuo Fu-siang, kurátor oddělení dvorské historie Palácového muzea.
»Náš projekt prostřednictvím čínských artefaktů umožňuje slovinským vědcům a lidem hlouběji porozumět čínské historii, kultuře a zvykům,« uvedl. »Tento proces je pro nás také komunikací a učením se,« dodal s odkazem na rozdílné pojetí restaurování artefaktů mezi Čínou a Slovinskem. »Každá metoda má své vlastní výhody.«
Po sto letech se tak Skuškův sen ve Slovinsku brzy stane skutečností.
(Xinhua)