Ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku se příští středu oficiálně představí veřejnosti Florální kostel. Jde o projekt umělců Michaely a Jiřího Černických, který tvoří 57 listnatých stromů na dohled památného vrchu Helštýn. Zelenou katedrálu o rozměrech 51 metrů x 30 metrů tvoří vzrostlé jabloně, topoly a duby, které lemuje květnatá louka, sdělil mluvčí valašskomeziříčské radnice Jakub Mikuš.
»Minimálně v rámci České republiky se jedná o ojedinělý projekt s přesahem dalších desítek let, kdy bude Florální kostel postupně růst. I proto nebylo vůbec jednoduché vybrat vhodné místo pro jeho umístění. Nakonec jsme zvolili právě Helštýn, který patří k dominantám města a je oblíbeným cílem výletů s krásným výhledem na Valašské Meziříčí,« uvedla místostarostka Yvona Wojaczková (ANO).
Stromy se vysazovaly loni. »Nyní se již stromy krásně zelenají a společně s květnatou loukou tvoří unikátní prostor. Proto jsme se rozhodli pozvat manžele Černické jako autory původní myšlenky a další hosty včetně uznávaného geologa Václava Cílka a Florální kostel slavnostně otevřít veřejnosti. Věřím, že se postupně stane cílem procházek, svateb nebo jen místem tichého rozjímání,« řekla Wojaczková. Slavnostní otevření zelené katedrály bude 22. června od 11 hodin a doplní jej vystoupení smyčcového orchestru a tanečnic ze ZUŠ Alfréda Radoka.
Na Helštýně stojí také od roku 1948 památník obětí druhé světové války., podle návrhu architektů Josefa Místeckého a Jaroslava Hlaváče. V roce 2019 přibyl půdorys barokního letohrádku Belvedere, jenž tam stál do poloviny 19. století.
Vznik projektu s náklady 514 tisíc Kč umožnila také dotace bezmála 463 tisíc od místní společnosti CS CABOT, spol. s. r. o. Zbývající částku pak uhradilo město z vlastního rozpočtu.
Florální kostel – 1999
Idea stromů rostoucích v rámci architektonického konceptu klasické katedrály vznikla v polovině devadesátých let minulého století a autoři této ideje jsou Michaela a Jiří Černičtí.
»Idea ‚Florálního kostela neboli Katedrály stromů‘ se navrací zpět k podstatě architektury, kdy ji tvořila sama příroda. Do doby posvátných lesů, luk, stromů, jeskyní. Později, když stavitelé a architekti navrhovali sakrální architekturu, tu která se musí vystavět, inspirovali se většinou právě přírodou. V Egyptě, Řecku, Římě a samozřejmě i v křesťanské sakrální architektuře suplovaly stromy zdi a sloupy. Koruny stromů tak posloužili jako předobraz oblouků a klenutých stropů. Další orální inspirace se staly podkladem nových stylizací coby nápodoby reliéfních i plošných ornamentů.
Základní ideou je tedy vypěstovat sakrální stavbu ze samotných rostlin, nejen pouze napodobovat architekturu. Základy takové stavby by neměly být tvořeny zdmi a sloupy založenými v zemi, ale přímo kořeny stromů. Konstrukce takové architektury by neměla být vystavěna ze zdí, překladů, trámů, ale měla by být tvořena přímo živými kmeny a větvemi stromů,« popsali ideu florálního kostela manželé Černičtí v době jejího vzniku.
(mac)
FOTO – cernicky.com, galerierudolfinum.cz, valasskemezirici.cz, archiv MěÚ Valašské Meziříčí