Nudí-li vás běžně pojaté výstavy a expozice, doporučujeme vám návštěvu Severočeského muzea v Liberci, které vystavuje například kůl použitý při popravě ve městě před 263 lety. Posmrtně jím byla probodnuta Anna Wormová odsouzená za vraždu vlastního dítěte. Expozice Liberecké fragmenty představuje dějiny města Liberce determinované jednotlivými předměty ze sbírek Severočeského muzea v Liberci, Státního okresního archivu Liberec, Jizerskohorského technického muzea a ze soukromých sbírek.
»Pozoruhodný exponát, který dlouhá léta ležel bez povšimnutí v depozitáři, je nyní k vidění v expozici Liberecké fragmenty,« uvedl mluvčí Libereckého kraje Jan Mikulička. Muzeum pod kraj patří.
Příběh Anny Wormové je zdokumentovaný v takzvaných Černých knihách Liberce. Její tragický příběh se stal před devíti lety také součástí netradiční taneční inscenace Café Reichenberg – do temnoty, kterou vytvořil baletní soubor libereckého divadla. Wormová za prusko-rakouské války přitáhla s rakouským vojskem do Liberce, otěhotněla a po porodu zabila novorozeně. »Anna Wormová z Pokratic u Litoměřic byla 10. května 1759 odsouzena k smrti za to, že 1. března uškrtila své novorozené dítě v Dolním Hanychově,« uvedl Mikulička.
Jako den její popravy byl stanoven 25. květen. V 8 hodin byl na náměstí před radnicí postaven stůl potažený černým plátnem, na kterém byla položena černá dřevěná hůl. »Kolem radnice se tísnil dav měšťanů, kteří se přišli na popravu podívat. Městský soudce Johann Friedrich Klinger promluvil k lidem, aby se chovali klidně a nezpůsobovali povyk. Poté přivedl kat Martin Borg hříšnici z vězení před soud. Doprovázeli ji čtyři duchovní,« popsal události toho dne Mikulička. Soudní úředník Johann Christoph Schlesinger odsouzené ženě hlasitě přečetl ortel, soudce vstal ze sedadla, zlomil hůl a hodil ji Wormové k nohám. »Poté se za zvuku zvonů všichni vydali směrem k popravčímu vrchu, který stál na místě dnešních dolních kasáren. Popraviště bylo zděné se čtyřmi sloupy. Po příchodu na místo zpovědník Johann Just promluvil k lidu a pronesl poslední modlitbu a kat vykonal mečem poslední část rozsudku,« dodal Mikulička. Tělo popravené ženy uložili do hrobu asi 60 kroků od šibenice a podle rozsudku jí ještě kat probodl srdce železným hrotem kůlu.
Kostra popravené ženy se zaraženým kůlem byla nalezená o více než století později, na jaře v roce 1891 při výstavbě Kasáren císaře Františka Josefa pro potřeby pěchoty a polních myslivců. Podle Mikuličky tak jde o jeden z prvních libereckých archeologických nálezů. »Kůl byl vystaven ve Vlastivědném muzeu města Liberce, odkud po jeho zrušení přešel spolu s dalšími předměty do sbírek Severočeského muzea v Liberci,« dodal mluvčí kraje.
Expozice Liberecké fragmenty vás skrze zajímavé předměty s příběhem provede zrodem města, od vývoje řemesel až po nabytí městským práv, životem na pozadí epidemií a válek. Není opominuto ani bouřlivé období 19. století shrnuté pod názvem Od městečka k metropoli severu, kdy ústředními motivy jsou pokrok a rostoucí sebevědomí města. Tuto kapitolu doplňuje malá část věnovaná především výrobě ve 20. století. Speciální sekci tvoří Divoký sever, kde jsou vystaveny exponáty z první světové války, z Muzea nacistického barbarství a završení představují předměty na hranici relikvií z roku 1968.
(mac, čtk)
FOTO – muzeumlb.cz, ČTK/Radek Petrášek