Jízda na kole svěžím vzduchem po břehu řeky nebo fotografování různého vodního ptactva – obyvatelé hustě osídleného hlavního města Číny si nyní díky nedávno oživené řece užívají více možností, jak trávit volný čas. Řeka Liang-šuej, vodní tepna vinoucí se sedmi pekingskými obvody, byla přivedena zpět k životu v rámci úsilí města zlepšit a obnovit svůj vodní ekosystém.
Místní obyvatel Chuang si zvykl každý den jezdit na kole podél řeky. »Před pár lety to byl zapáchající příkop, od kterého jsme se raději drželi v dostatečné vzdálenosti,« vzpomínal pan Chuang. Tehdy si lidé žijící u řeky stěžovali, že kvůli zápachu nemohou v noci ani otevřít okno.
Hlavní město v posledních letech prorazilo novou cestu k ochraně vody a podle odborníků přineslo zásadní změny v kvalitě vody a ekologickém prostředí.
V historii byl Peking městem křižovaným a živeným vodními toky. Řeka Liang-šuej, která se sbíhá s částí Velkého kanálu, kdysi hrála aktivní roli v dopravě, odvodňování a zavlažování. Mezi 70. a 90. léty 20. století se však řeka Liang-šuej a další hlavní vodní útvary v Pekingu začaly v důsledku městské expanze, populačního růstu a klimatických změn zhoršovat. Některé byly silně znečištěné, zatímco jiné vyschly.
Od roku 2013 Peking neustále usiluje o řešení problémů souvisejících s vodou, bojuje proti znečištění posílením kapacity likvidace odpadních vod a zároveň obnovuje svůj vodní ekosystém.
Za poslední desetiletí bylo v povodí řeky Liang-šuej uzavřeno 86 hlavních znečišťujících výpustí spolu s renovací potrubí a modernizací a výstavbou čistíren odpadních vod.
Městská vláda také přijala řadu opatření ke zmírnění nedostatku vodních zdrojů. Díky tomuto společnému úsilí se všech 142 kalných a páchnoucích řek v Pekingu podle oficiálních údajů znovu vyčistilo. »Hádejte co? Už to nezapáchá,« řekl místní obyvatel Wang, který žije asi 14 let poblíž řeky Liang-šuej. »Dá se řícet, že teď to vypadá jako řeka Jang-c‘,« dodal pan Wang.
Dnešní řeka Liang-šuej je domovem různých druhů volně žijících ptáků a stala se rájem pro milovníky fotografie. Průzkum, který loni provedlo Pekingské centrum pro ochranu a výzkum biologické rozmanitosti, zjistil, že části Liang-šuej obývá 43 druhů ptáků, včetně 23 druhů vodního ptactva. Existují skupiny, které ptáky pravidelně sledují a fotí, řekl Kung Ťing-po, stranický šéf komunity podél řeky, který také slouží jako »náčelník řeky«. Nyní má každá řeka v Číně svého náčelníka, který má na starosti její ekologickou ochranu.
Čína podporuje myšlenku, že »zelené vody a hory jsou nad zlato« a je odhodlána jít cestou modernizace, která usiluje o harmonii člověka s přírodou.
Ve zprávě pro 20. sjezd KS Číny se uvádí, že »země vyvine společné úsilí ke zlepšení vodního prostředí, vodních zdrojů a vodních ekosystémů, posílí ekologickou ochranu velkých řek, jezer a nádrží a obecně odstraní černé a zapáchající vodní plochy ve městech«. Díky zlepšenému vodnímu ekosystému mají občané v Pekingu více příležitostí přiblížit se přírodě. Mohou si zacvičit na břehu řeky, stejně jako to dělají obyvatelé poblíž řeky Liang-šuej, nebo se dokonce vydat na plavbu lodí a užívat si nádhernou scenérii.
Peking podle plánu na rozvoj města do roku 2035 z velké části vyřeší své problémy s odpadními vodami a obnoví svůj vodní ekosystém, aby se stal ekologicky šetrnou metropolí s modrou oblohou a průzračnými vodami obklopenými lesy.
(pr)
FOTO – CRI
U řek bylo vždy dobře!
Chrůďa je v mnohých nístech naprosto úžasná!