Biolog Json Bruck získal spolehlivý důkaz o tom, že delfíni skákaví rozeznávají své přátele nejen pomocí již dlouho známého pískání, ale i skrze chuť jejich moči. Potvrzuje to nová studie mořského biologa Jasona Brucka ze státní univerzity Stephena F. Austina v Texasu, o které informoval měsíčník National Geographic.
Bruck došel ke svému zjištění prakticky náhodou. Původně si předsevzal zjistit, zda delfíni využívají své typické pískání při komunikaci stejným způsobem, jako lidé používají jména. Aby mohl učinit závěry o pískání, potřeboval najít jiný způsob, kterým se delfíni navzájem rozeznávají. Jelikož delfíni skákaví evolučně přišli o čich, napadlo vědce zkusit štěstí s chutí.
Ke zjištění, že delfíni své blízké poznají i díky chuti jejich moči, došli vědci tak, že do bazénů s mořskou vodou nalili nejdříve chladnou vodu s ledem a sledovali, jak budou savci reagovat. Poté do bazénu nalili 20 mililitrů známé i neznámé moči. Známá moč pocházela od delfínů, kteří s těmi v experimentu strávili alespoň pět let.
Delfíni strávili prozkoumáváním známé moči nejméně trojnásobek času oproti té neznámé. Neznámé moči nevěnovali příliš pozornosti a ochutnávali ji jen tak dlouho jako předtím ledovou vodu. »Byli nadšení, že se pokusu účastní,« řekl Bruck, který dodal, že savce neodměňovali jídlem. »Delfíni se při mých experimentech často nudí. Teď jsme ale zkoumali něco, co je přímou součástí jejich světa.«
Posledním krokem bylo zjistit, jestli k rozeznání svých přátel využívají delfíni kombinaci pískání a moči. K tomu využil Bruck způsob, který behaviorální ekologové nazývají »porušení očekávání«. Jinými slovy ukážou zvířatům něco, co nedává smysl, a pozorují, jak budou reagovat. U lidí by ekvivalentem bylo sledovat tvář nejlepšího přítele, která by mluvila cizím hlasem.
Když se delfíni setkali se špatnou kombinací moči a pískání, nevěnovali tomu příliš pozornosti. »To je užitečná informace o divokém životě delfínů. V přirozeném prostředí se může snadno stát, že se setkají s neodpovídající kombinací pískání a moči,« upřesnil Bruck. Ve chvíli, kdy se ale delfíni setkali se správnou kombinací moči a pískání, reagovali v průměru o deset sekund déle. Dva jednotlivci dokonce o 40 sekund, což je přesvědčivý důkaz toho, že rozeznávali své blízké.
»Byl jsem prostě v šoku,« dodal Bruck. »Na tváři jsem měl široký úsměv a říkal jsem si ‚Pane Bože, ono to fungovalo‘«.
Závěry této studie jsou prvním spolehlivým důkazem o tom, že zvířata rozeznávají své druhy pomocí chuti. K rozpoznávání jednotlivců také používají více indikátorů. Lze tedy říct, že delfíni mají souhrnné chápání rodiny a přátel, podobně jako lidé.
(mac)