Písničky Miroslava Žbirky znal v Československu 80. let téměř každý. Nenápadný slovenský mladík s brýlemi si získal srdce posluchačů melodickými songy jako Biely kvet, Atlantída, Nemoderný chalan, Katrin či Co bolí, to přebolí, a v československé anketě populárních zpěváků Zlatý slavík dokázal porazit i pravidelného vítěze Karla Gotta. Za více než čtyři dekády na scéně se tento zpěvák, skladatel a kytarista proslavil jako sólový interpret písní, které si sám skládal. Vydal přes tři desítky desek v ČR, na Slovensku nebo v Německu, koncertoval téměř po celém světě. Proslul jako skromná hvězda, možná i proto byl obecně uznávaný a populární na obou stranách řeky Moravy. Celoživotní obdivovatel slavných Beatles zemřel přesně před rokem, 10. listopadu 2021, ve věku 69 let, a jeho smrt byla pro mnohé šokem.
Na jeho pohřeb do Prahy dorazili nejen fanoušci a kolegové, ale třeba i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. »Přicházíme o jeden ze symbolů slušnosti, poctivosti a přejícnosti. Stal se neformálním, ale o to respektovanějším slovenským, českým, ale i britským vyslancem dobré vůle, dobrého vkusu a dobrých mravů kdekoli,« řekl tehdy o Žbirkovi slovenský producent Juraj Čurný. A hudební publicista Jan Vedral, autor knihy o Žbirkovi, ve svém proslovu dodal: »Když se dnes ohlížíme za jeho dílem, je fascinující, kolik skvělých věcí se mu během více než čtyřiceti let kariéry povedlo napsat, z kolika se staly hity, které patří vůbec k tomu nejkvalitnějšímu, co v československé populární hudbě vzniklo.«
Beatles – celoživotní láska
Žbirkovou celoživotní láskou byla slavná britská skupina Beatles. Bez jejich vlivu by se možná zpívání a hraní na kytaru nikdy nevěnoval. »Kdybych jako chlapec neslyšel jejich písničky, tak bych asi v populární hudbě nepůsobil. Byl bych možná fotbalistou nebo něčím podobným,« říkal zpěvák, který již v raném mládí přišel ke své přezdívce »Meky«. »Dal mi ji v dětství kamarád z ulice. Když přijeli hostovat kanadští hokejisté na Slovensko, hodně se jich jmenovalo Mac. Já uměl taky anglicky, a tak jsem byl Meky.«
S legendárním bývalým zpěvákem »Brouků« Paulem McCartneym se Žbirka osobně sešel před Britovým pražským koncertem v roce 2004, kdy mu bývalý ex-Beatle zahrál v šatně svou novou píseň Follow Me, a Meky poté tuto skladbu zařadil na svoji desku Live. O dekádu později pak Žbirka dokonce svou desku Double Album nahrál v legendárním londýnském studiu Abbey Road, a to ve spolupráci s producentem Robem Cassem a hvězdnými britskými muzikanty.
Modus i Limit
Syn Šimona Žbirky z Trnavé Hory a Ruth Galeové z Londýna, kteří se seznámili v roce 1943 v londýnské čtvrti Muswell Hill, přišel na svět 21. října 1952 v Bratislavě. Vztah k hudbě získal od starších bratrů Jasona (který spáchal v roce 1969 v pouhých 25 letech sebevraždu) a Tonyho, ale také od matky. Již koncem 60. let stál Žbirka u zrodu bratislavské rockové skupiny Modus. Svůj první hit Zažni nahrál v roce 1977 a o čtyři roky později založil s Lacem Lučeničem skupinu Limit a vydal se na vlastní dráhu. Jeho debutové sólové album se jmenovalo Doktor Sen.
Na vrcholu popularity stál Žbirka zejména v osmdesátých letech. Na počátku následující dekády moderoval hudební pořad Rhytmick, kde mnozí diváci poprvé v životě zhlédli zahraniční videoklipy. Úspěchy ale slavil i později. Například šedesátiny v roce 2012 oslavil v pražské O2 areně se symfonickým orchestrem Cappella Istropolitana, kde představil své největší hity v tradičním, symfonickém, rockovém i akustickém provedení. V roce 2015 měl v pražském divadle Kalich premiéru muzikál Atlantida, doprovázený Žbirkovými písněmi.
Poslední desku Double Album vydal v říjnu 2018, nahrávka vznikla v Abbey Road a obsahuje 14 skladeb zpívaných ve slovenštině a 12 písní v angličtině s texty Peta Browna, dvorního textaře kapely Cream. Ještě koncem roku 2019 oslavil Žbirka s mnoha hosty 40 let na hudební scéně velkolepým koncertem v zaplněné pražské O2 areně. Doprovodila ho tehdy skupina složená z uznávaných britských hudebníků a jako host vystoupil v písni 22 dní v roli bubeníka bývalý fotbalový brankář Petr Čech.
Nejen kniha, ale také film
Životní příběh tohoto slovenského muzikanta popisuje kniha Miro Žbirka – zblízka (2016), jejíž autorem je hudební publicista Jan Vedral. V roce 2020 měl premiéru střihový dokumentární film Meky režiséra Šimona Šafránka, který je místy velmi otevřenou zpovědí zachycující Žbirkovu životní cestu od nesmělého brýlatého člena skupiny Modus k sebevědomému hitmakerovi. »Snažili jsme se udělat filmový portrét, jaký tu není. Bez sentimentu a patosu, zato s humorem. Energický a podvratný. S hlasitou muzikou, a především pokud možno upřímný a emocionální, lidský,« uvedl k tomu Šafránek.
Jeho tvorba došla i četných ocenění.V roce 2019 Žbirkovi udělil slovenský prezident Andrej Kiska nejvyšší slovenské státní vyznamenání Pribinův kříž I. třídy. A před několika dny získal hudebník Medaili Za zásluhy I. stupně in memoriam od českého prezidenta Miloše Zemana.
V pracovním i osobním životě byla Mirovi velkou oporu jeho druhá žena Kateřina, s níž měl dceru Lindu a syna Davida. Kateřina byla jeho osobní manažerkou a ze své lásky k ní se Meky vyznal již před mnoha lety v romantické písni Katka. Se svoji první ženou Helgou měl Žbirka dceru Denisu.
(mac, čtk)