Sluneční paprsky proudící do výstavní síně ve 39. patře výškové budovy v Pekingu osvětlují řadu asi 500 fotografií, které zachytily generace čínských novinářů.
Výstavní síň, která se tyčí nad panoramatem města, ztělesňuje směs historické tradice a moderních výdobytků a odráží proměny národa v průběhu desetiletí a hluboké příběhy jeho obyvatel.
Čínská národní tisková agentura Xinhua ve čtvrtek otevřela výstavu fotografií v Národním finančním informačním centru jen několik dní před tím, než Čínská lidová republika 1. října oslaví 75. výročí svého založení.
Při vstupu do první části prohlídky diváky obklopila řada černobílých fotografií. Výrazná fotografie zachycující Dr. Henryho Normana Bethuna (1890-1939), jak operuje čínského pacienta v malém chrámu, lákala návštěvníky, aby se zastavili a vyfotografovali.
»Použití světla na tomto snímku je dokonalé a je to učebnice čínské fotografie,« řekl Lan Chung-kuang, který nedávno ukončil čtyřicetiletou kariéru fotoreportéra v agentuře Xinhua, a ukázal na fotografii zavěšenou na dlouhé stěně, na níž byly vystaveny desítky snímků zobrazujících těžký boj čínského lidu v čele s Komunistickou stranou Číny.
»Pro čínské reportéry nebylo tehdy snadné fotografovat, protože, z hlediska výbavy, západní novináři jako by byli vyzbrojeni automatickými puškami, zatímco my jsme drželi kopí s červenými střapci,« řekl.
»Ale dnes máme fotografické vybavení, které je na světové špičce,« usmál se Lan, který je rovněž držitelem Čínské novinářské ceny.
Jak diváci procházeli hlouběji do galerie, barevný kontrast fotografií byl stále výraznější.
Pozoruhodným kontrastem je fotografie, která se zaměřuje na slavící dav s mladými ženami v barevných šatech a muži v prostých bílých košilích. Na snímku dav oslavuje první várku nákladních automobilů Jiefang vyrobených společností FAW Group, které sjely z montážní linky v Čchang-čchunu v provincii Ťi-lin 14. července 1956.
Počínaje tímto snímkem ukazuje tato část, »mající dostatečné zásoby potravin a oblečení«, změny ve společenském životě.
Díky obrovskému úsilí je Čína schopna uživit pětinu světové populace s devíti procenty světové orné půdy a šesti procenty zdrojů sladké vody.
V roce 2020 Čína realizovala svůj cíl vymýtit absolutní chudobu v celé zemi, čímž významně přispěla k celosvětovému úsilí o snížení chudoby.
Při budování mírně prosperující společnosti si Čína klade za prvořadý cíl zajistit dostatek potravin a ošacení a chránit právo na obživu a podniká další kroky k uspokojení rostoucích materiálních a kulturních potřeb obyvatel.
Od roku 1949 do roku 2023 rostly příjmy obyvatel Číny podle oficiálních údajů v průměru o 6 % ročně, což v reálném vyjádření znamená ohromující 75,8násobný nárůst.
Jak prohlídka pokračovala a diváci procházeli chodbou, odkrývaly se před nimi další obrazy koupající se ve slunečním světle pronikajícím skrz elegantní skleněnou fasádu mrakodrapu.
Patřily mezi ně snímky, na nichž byl 18. dubna 2018 představen výrobek Jiefang J7 sedmé generace skupiny FAW Group, který sjel z výrobní linky, a 18. dubna 2023 na 20. mezinárodní výstavě automobilového průmyslu v Šanghaji představeny vozy na alternativní pohon vyvinuté automobilkou Hongqi skupiny FAW Group.
»Čínský automobilový průmysl se rychle vyvíjí a čínské značky se intenzivně rozvíjejí,« uvedl Čang Čchiang, návštěvník a manažer značky místní čínské automobilky.
»Místní hráči na automobilovém trhu se v posledních desetiletích posunuli od následovníků k lídrům a já jsem velmi nadšený, že mohu být součástí rychlého vývoje dosud nevídané éry,« dodal.
Čína začala od nuly a během několika desetiletí dokončila proces industrializace, který vyspělým zemím trval stovky let.
Čína zůstává již 14 let po sobě nejvýznamnějším světovým výrobním centrem a může se pochlubit všemi průmyslovými odvětvími zařazenými do Mezinárodní standardní klasifikace všech ekonomických činností Organizace spojených národů.
(Xinhua)