Evropští a izraelští biologové a historici umění objevili důkazy, že prehistorické petroglyfy z Negevské pouště, namalované před více než 6000 lety, mohou v blízké budoucnosti zmizet v důsledku jejich kolonizace houbami a lišejníky. Zjištění vědců byla zveřejněna v článku ve vědeckém časopise Frontiers in Fungal Biology.
»Naše studie naznačuje, že námi identifikované houby a lišejníky jsou schopny výrazně urychlit erozi a destrukci petroglyfů. Vylučují různé typy kyselin, které rozpouštějí vápenec, na jehož povrchu jsou tyto kresby vytesány. Houby jsou navíc schopny pronikat mezi zrnka minerálů, což dále urychluje destrukci petroglyfů,« uvedla vědecká pracovnice z Akademie výtvarných umění ve Vídni Laura Rabbakinová, jejíž slova cituje tisková služba časopisu.
K tomuto závěru vědci dospěli při studiu několika petroglyfů, skalních maleb, které byly nalezeny v jižních a centrálních oblastech Negevské pouště v polovině minulého století a v následujících desetiletích. Mnohé z těchto obrazů, které představují kresby lidí a zvířat, zanechali dávní obyvatelé Levanty před více než 6000 lety.
Historiky umění a antropology již dlouho zajímá, jak tyto kresby odolávají působení přírodních živlů a různých přírodních faktorů, které urychlují erozi. Zvláštní zájem vědců vzbuzují ty petroglyfy, které kreslili dávní obyvatelé Negevské pouště na povrch velkých vápencových balvanů pokrytých takzvaným »pouštním tanátem« – tenkou krustou minerálů obsahujících železo, která vzniká v důsledku střídavého zvlhčování a vysychání hornin.
Vedeni touto myšlenkou evropští a izraelští badatelé komplexně studovali strukturu »pouštního opálení« a také zkoumali, zda se na jeho povrchu nebo v jeho tloušťce vyskytují různé houby a lišejníky, které mohou ničit petroglyfy. Analýza, kterou vědci provedli, ukázala, že na povrchu mnoha kamenů s kresbami se nachází velké množství spor a buněk hub z rodů Vermiconidia, Knufia, Phaeotheca a Devriesia a také lišejníků druhu Flavoplaca.
Jak badatelé poznamenávají, oba organismy byly již dříve identifikovány na povrchu různých středomořských kulturních artefaktů, které byly zničeny zrychlenou erozí v důsledku růstu a produkty těchto hub a lišejníků. To naznačuje, že petroglyfy mohou brzy zaniknout podobným způsobem, což zdůrazňuje potřebu komplexního studia a dokumentace těchto starobylých příkladů výtvarného umění, uzavřeli vědci.
(cik, TASS)