Ačkoli Svátek jara oficiálně připadá letos na 29. ledna, Číňané již vstoupili do slavnostního období zvaného »Guonian«, což lze přeložit jako »přechod roku«. Toto speciální období je plné bohatých tradic a oslav, které symbolizují konec starého roku a radostné přivítání nového.
V prosinci 2024 zařadila Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) na svůj Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva Svátek jara, společenské praktiky čínského lidu při oslavě tradičního nového roku. To znamená, že Rok Hada je první »edicí dědictví« čínského nového roku.
Jak tedy Číňané slaví svůj nejvýznamnější svátek, který je nyní uznán jako kulturní dědictví lidstva? Zde je průvodce tradicemi a oslavami.
JAKÉ JSOU TYPICKÉ OSLAVY SVÁTKU JARA?
Podle UNESCO: »V Číně Svátek jara označuje začátek nového roku. Připadá na první den prvního měsíce čínského kalendáře.«
Přestože nový rok technicky začíná o půlnoci, skutečné oslavy začínají týden předtím Malým Novým rokem. Oslavy trvají až do Svátku lampionů, který připadá na patnáctý den a uzavírá oslavy čínského Nového roku.
Slavnostní atmosféra však začíná ještě dříve. Svátek Laba, který se slaví osmý den dvanáctého měsíce čínského kalendáře, je často vnímán jako předzvěst Svátku jara. Oblíbená říkanka v severní Číně praví: »Děti, děti, nebuďte chamtivé. Po svátku Laba už je tady Nový rok!«
Na Laba si rodiny pochutnávají na kaši připravené z různých obilovin a luštěnin, která symbolizuje úrodu a prosperitu. Oslavují hojnost uplynulého roku a přejí si bohatý rok nadcházející.
Říkanka rovněž naznačuje přípravy, které začínají Malým Novým rokem, včetně úklidu domova, nákupu nového oblečení a přípravy chutného jídla. Rodiny zdobí své domovy červenými dvojveršími, papírovými vystřihovánkami na oknech a novoročními plakáty.
Malý Nový rok, který se slaví 23. a 24. den dvanáctého měsíce v severní a jižní Číně, se také nazývá Svátek boha kuchyně. Je to čas uctít boha kuchyně, božstvo, o němž se věří, že chrání domácnost. Rodiny čistí své domovy, aby zahnaly smůlu a připravily se na nový začátek.
Po týdnu hektických příprav přichází Silvestr, den naplněný touhou po rodinných setkáních. Středobodem Svátku jara je silvestrovská rodinná večeře. Ať už jsou lidé jakkoli daleko, snaží se sejít a sdílet toto výjimečné jídlo. Tento pocit dokonale vystihuje oblíbená píseň: »Ať máš peníze nebo ne, vždy se vrať domů oslavit Nový rok s rodinou.«
Když odbíjí půlnoc, starý rok je symbolicky ukončen za zvuku petard. Verš »Uprostřed dunění petard skončil rok« od básníka Wang Anshiho z dynastie Song znají všichni Číňané. Dodnes petardy stále symbolizují konec starého roku a jsou tradicí, která sahá až k vyhánění mýtického tvora Nian.
Dalším zvykem je zůstávat na Silvestra vzhůru dlouho do noci, nebo dokonce celou noc. Rodiny se scházejí, aby přivítaly Nový rok, čímž vytvářejí drahocenný okamžik jednoty a oslav.
Oslavy pokračují na Nový rok, který znamená počátek nové vlny oslav. Od této chvíle se pozornost přesouvá od rodinných setkání k výměnám přání a rituálům s příbuznými, sousedy a přáteli. Běžnou tradicí je rozdávání červených obálek naplněných hotovostí, obvykle od starších generací mladším, jako symbol štěstí.
Od prvního do desátého dne nového roku se příbuzní navzájem navštěvují a veřejné akce, jako jsou chrámové trhy, lidová představení Shehuo a lampionové show, spojují komunity. Lidé si předávají novoroční pozdravy a užívají si pestrých oslav až do Svátku lampionů, prvního dne úplňku v roce. Ten uzavírá oslavy Nového roku a celé slavnostní období.
JAKÉ HODNOTY SVÁTEK JARA ZTĚLESŇUJE?
Svátek jara není jen vrcholem čínského kulturního kalendáře, ale také ztělesňuje kontinuitu a proměnu. Rodiny se scházejí, aby uctily své tradice a minulost se prolíná s přítomností prostřednictvím rituálů, vyprávění příběhů a společných setkání.
Daleko za hranicemi oslavy podporuje Svátek jara hodnoty hluboce zakořeněné v čínské kultuře. Posiluje sociální soudržnost tím, že spojuje lidi kolem společných tradic a oslav a upevňuje komunitní vazby. V širším měřítku festival slouží jako připomínka čínské kulturní identity, propojuje lidi napříč generacemi a posiluje pocit hrdosti na své dědictví.
Zdůrazňuje rodinné hodnoty, povzbuzuje lidi k setkání s blízkými a k uctění předků prostřednictvím rituálů. Cílem je hledat ochranu před neštěstím a přát si prosperitu, stabilitu a světlou budoucnost. Tyto hodnoty spolu s tradicemi předávanými jak neformálně v rodinách, tak formálně prostřednictvím vzdělávání, utvářejí národní charakter čínského lidu.
Hodnoty oslavované během Svátku jara jsou rovněž v souladu se závazkem Číny k multilateralismu a globální spolupráci. »Svátek se slaví různorodými zvyky, včetně přípravy tradičních pokrmů, zavěšování červených luceren a pestrých vystoupení s lvími a dračími tanci. Tyto praktiky, hluboce zakořeněné v historii, odrážejí hodnoty harmonie, prosperity a obnovy – hodnoty, které rezonují napříč kulturami,« uvedla Ljiljana Stevic, ředitelka Konfuciova institutu na univerzitě v Banja Luce v Bosně a Hercegovině.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém videoposelství k nadcházejícímu Roku Hada uvedl, že had symbolizuje moudrost, odolnost a obnovu. »V napjatých časech se nechme vést těmito vlastnostmi a obnovme svůj závazek k míru, rovnosti a spravedlnosti.«
Guterres také vyjádřil vděčnost Číně a čínskému lidu za jejich podporu Organizaci spojených národů. »Děkuji Číně a čínskému lidu za vaši neochvějnou podporu Organizace spojených národů, multilateralismu a globální spolupráce. Přivítejme nové začátky s nadějí a odhodláním vytvořit lepší budoucnost pro všechny.«
(Xinhua)