Každý den brzy ráno uklízí Luo Kang, kurátor prvního čínského ekomuzea v jihozápadní provincii Kuej-čou, nádvoří, aby přivítal návštěvníky.
Ekomuzeum se rozkládá v horách zvláštního distriktu Liou-č‘. Bylo vybudováno na ochranu kultury Čching Miao, starobylé a tajemné větve etnické skupiny Miao.
Když se do oblasti počátkem roku 1995 vypravil výzkumný tým organizovaný Čínskou muzejní asociací, žilo v odlehlých vysokých horách v nadmořské výšce 1400 až 2200 metrů ve zvláštním okrese Liou-č‘ a v okrese Č‘-ťin méně než 5000 lidí z kmene Čching Miao.
Symbolickou ozdobu hlavy ve tvaru buvolího rohu, kterou tradičně používaly ženy, mají také lidé z kmene Čching Miao, známí jako »dlouhorozí lidé Miao«.
Nápadná ozdoba hlavy je ve vlasech svázána dřevěnými deskami ve tvaru rohu, omotanými lněnou a vlněnou nití, nebo vlasy dlouhými až tři metry a vážícími kolem dvou kilogramů. Lidé z kmene Čching Miao nosili tuto ozdobu hlavy k odstrašení šelem, když se stěhovali do lesů během svých útěků před válkami na počátku dynastie Čching (1644-1911).
»Cesty k vesnicím byly blátivé a obydlí měla doškovou střechu. Vesničané se tam báli cizích lidí a děti utíkaly pryč,« vzpomíná An Laj-šun, který byl jedním z členů výzkumného týmu a nyní je předsedou regionální aliance asijsko-pacifických zemí Mezinárodní rady muzeí.
»V té době žili Čching Miaoové stále v uzavřeném prostředí a měli soběstačnou naturální ekonomiku, což se vidí jen zřídka,« dodal An.
Výzkumný tým byl vyzván provinčním kulturním oddělením, aby v provincii vybudoval nový typ muzea. Nakonec se členové týmu, mezi nimiž byli čínští a norští muzejníci, rozhodli zřídit první ekomuzeum v zemi ve městě Suo-ťia Miao, I a Chuej.
Za podpory čínské a norské vlády byla výstavba ekomuzea zahájena v roce 1997. Pro veřejnost bylo otevřeno v říjnu 1998.
Ekomuzeum Suo-ťia tvoří komunita Čching Miao a informační centrum. Komunita zahrnuje 12 vesnic rozkládajících se na ploše více než 120 km2. Informační centrum se nachází ve vesnici Lung-ťia. Jsou v něm uloženy veškeré údaje a dokumentace kultury, jako jsou magnetofonové nahrávky ústní historie, fotografie, písemné prameny a specifické cenné předměty.
Koncept ekomuzea vznikl ve Francii v 70. letech 20. století. Na rozdíl od tradičních muzeí, která přenášejí kulturní dědictví do muzejních budov, ekomuzeum chrání a uchovává kulturní dědictví v jeho původním stavu v jeho komunitě a prostředí. Prostor společenství odpovídá rozsahu muzea.
»Jednotlivé státy zkoumají nové metody ochrany tradiční kultury již od 70. let 20. století. A Čína tehdy přijala zcela nový způsob ekomuzea. Suo-ťia ekomuzeum bylo první svého druhu v celé zemi,« řekl An.
V uplynulých dvou desetiletích pomáhali odborníci a místní obyvatelé chránit místní etnickou kulturu prostřednictvím rozvoje ekomuzea. Díky muzeu se odlehlá oblast dostala na mapu a zmenšila se vzdálenost mezi vesničany a okolním světem.
Ročně ekomuzeum navštíví více než 70 000 domácích i zahraničních turistů, řekl Luo.
Vnější svět však přinesl i problémy.
»Vzhledem k tomu, že oblast byla tak dlouho izolovaná, její kultura se dobře zachovala v původním stavu. S posilováním vazeb mezi oblastí a vnějším světem se však narušila rovnováha mezi moderním životem a tradiční kulturou a životním stylem,« uvedl An.
Zhruba před deseti lety Luo zjistil, že tradiční kroje Čching Miao dokáže zhotovit stále méně lidí, protože stále více mladých lidí odchází z rodných měst za prací a doma se upouští od předení a tkaní na stavech.
»Požádali jsme místní vládu o finanční prostředky na výrobu 50 tkalcovských a spřádacích strojů na míru a rozdali jsme je vesničanům, kteří umějí vyrábět tradiční oděvy, zdarma. A povzbuzujeme je, aby své tkalcovské dovednosti předávali mladým ženám,« řekl Luo.
V současné době ovládá tyto dovednosti asi 200 vesničanů. Ve vesnici Gao-sing byla dokonce otevřena továrna na zpracování oděvů Čching Miao, která vesničanům poskytuje pracovní místa, zvyšuje jejich příjmy a předává etnickou tradici.
Tradičním dřevěným a hliněným obydlím s doškovou střechou kdysi hrozil zánik, protože nemohly vyhovět snaze mladých lidí o moderní život. Všechny nové obytné budovy jsou cihlové konstrukce.
Luo také požádali o státní dotaci na ochranu deseti tradičních obydlí v obci.
V očích obyvatel ekomuzeum pomáhá chránit jejich tradiční kulturu a také jim přináší lepší život. Obyvatelé vesnice se těší na lepší silnice a více turistů v budoucnu.
»Běžná muzea ve městech odrážejí kulturu elit, zatímco muzea na venkově uchovávají kulturní dědictví a životní styl tamních obyčejných lidí. Propojení ochrany kulturního dědictví s cestovním ruchem a kulturním a kreativním průmyslem bude jedním ze středobodů budoucího rozvoje ekomuzeí,« uvedl Pchan Šou-jung, profesor katedry archeologie a muzeologie na Škole kulturního dědictví a informačního managementu Šanghajské univerzity.
(Xinhua)