»Pokud si ceníte svého soukromí, nenechte se nikdy postřelit, protože váš osobní život se rychle stane volně průchozím domem,« glosoval po čase kontroverzní výtvarník a filmový tvůrce Andy Warhol atentát na svoji osobu. Bylo 3. června 1968 a ikona tehdejší doby byla postřelena šílenou americkou spisovatelkou a feministkou Valerií Jean Solanasovou (1936–1988), která nenáviděla mužské pokolení a v dětství byla pravděpodobně zneužívána otcem.
Po rozvodu svých rodičů se přestěhovala do Washingtonu. Později utekla z domova a časem se dostala na universitu University of Maryland v College Parku. Poté, co se přestěhovala do New Yorku, začala pracovat na svém manifestu proti mužům SCUM, který poprvé publikovala v říjnu 1967. Vyzvala v něm ženy, »svrhly vládu, odstranily systém peněz, zavedly úplnou automatizaci a eliminovaly mužské pohlaví«. Tématicky do jejích postojů spadala autorská divadelní hra Up Your Ass (Nad tvou prdelí). Nejlépe je však lze vyjádřit její větou, že muži »jsou biologickou havárií, kterou je třeba odstranit.«
S Warholem se poprvé setkala v roce 1967, kdy hrála v jeho filmu I, a Man (Já, muž). Ještě předtím mu do jeho volně přístupného ateliéru Factory přinesla scénář svého autorského filmu, ale Warhol jej založil, protože se mu zdál »příliš pornografický«. Uplynulo však jen několik málo měsíců, když došlo 3. června 1968 k onomu činu, který později ztvárnila ve filmu Střelila jsem Andyho Warhola kanadská režisérka Mary Harronová. Tři kulky do Warholova těla, tratoliště krve a zázrak, díky němuž umělec přežil, ač se prý »na přístrojích již ztrácel«.
Za svůj čin dostala Solanasová jen tři roky vězení, ale hned v listopadu 1971, čtvrt roku po svém propuštění, byla kvůli výhrůžným dopisům opět zavřena. V roce 1973 byla feministická spisovatelka převezena do psychiatrické léčebny. Zemřela v dubnu 1988, několik měsíců po Warholově smrti.
A proč právě skromný a plachý Warhol jako oběť atentátu? Umanutou spisovatelku podle všeho dlouho provokovala jen samotná jeho existence i jeho aktivity v čele s tzv. Warhol superstars, tedy umělcovými herečkami, které se představovaly v jeho filmech a byly objekty jeho obrazů a fotografií. Pro úplnost je třeba dodat, že v souboru nefungovalo jen něžné pohlaví, ovšem právě tělo ženy vnímal výstřední umělec jako symbol, navíc byl fascinován rolí hvězdy, jíž byl na každém kroku. A to bylo Solanasové proti srsti…
(mac)
FOTO – wikipedia.org/CC BY-SA 4.0/Jack Mitchell