Jak vypadá pět Stromů hrdinů 2022

Do finále 21. ročníku ankety Strom roku postoupilo 12 kandidátů z osmi krajů. Porota letos vybírala z 55 návrhů. Kromě hlavní soutěžní kategorie porotci vybrali i pět nesoutěžních Stromů hrdinů – dřevin, které ohrožuje lidská činnost nebo čelí nepříznivým podmínkám, uvedl za pořadatelskou Nadaci Partnerství David Kopecký. Předchozí tuzemský titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku.

Konkrétnější příběhy Stromů ruku 2022 si můžete přečíst zde.

Mezi dvanáctkou soutěžících jsou hned čtyři ovocné stromy – Bartákova třešeň z Hostěnic u Brna a tři hrušně: Prajzovská hruška z Hostišové na Zlínsku, Hrušeň hnilička z Drásova u Příbrami a Sousedská hruška z Kralic nad Oslavou. Proti nim soutěží tři lípy: nejstarší a zároveň nejmohutnější strom letošní soutěže – 475letá Bratrská lípa z Kunvaldu s obvodem více než devět metrů, také 275letá Vorařská lípa z Rychnovska a 86letá Lípa osudu z Chvalkovic na Hané.

»Finálový tucet doplňuje Majestátní dub pod Šumnou rostoucí na Chomutovsku, Jinan na brněnském Mendlově náměstí, javor z Komni přezdívaný Tajemný hradní pán, Popovská bříza ze zaniklé obce na Jáchymovsku a Javor babyka v Ústí nad Orlicí. Během hlasování ale nehraje až takovou roli vzhled nebo stáří stromu, ale síla místní komunity, která za svým favoritem stojí,« uvedla koordinátorka ankety Silvie Zeinerová Sanža z Nadace Partnerství.

Nejvíce nominací letos dorazilo z Jihomoravského kraje, a to 21, z toho deset přímo z Brna. Druhý nejvyšší počet byl z Olomouckého kraje s osmi přihláškami, následuje Středočeský s pěti a Pardubický se čtyřmi stromy. Ostatní kraje dodaly od jedné do tří nominací.

Hlasování začne 20. června a bude aktivní až do 11. září. Vítěze vyhlásí Nadace Partnerství 21. září v Brně. Strom s největší podporou veřejnosti získá šek na sponzorské ošetření a postoupí do zimního evropského kola.

Titul Strom roku 2021 získala takzvaná Zpívající lípa z Telecí na Svitavsku, která patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky. Její stáří je odhadováno na více než 700 let. Přízvisko Lípy odkazuje k dobám husitským, působení Českých bratří a jejich pronásledování. Záznamy z období pronásledování tajných evangelíků vypovídají o tom, že si v dutině lípy bratr Jiroušek opisoval vypůjčený Nový zákon a Knihu žalmů Starého zákona. Podle poznámek na deskách opisu přitom údajně spotřeboval 1204 lojových svíček. V pověsti se dále vypráví o tom, že když opisoval žalmy, zpíval si je, a poněvadž byl hluchý, sám je neslyšel. Zpěv se nesl z dutiny vysoko do koruny a zazníval střídavě ze všech stran. Díky ozvěně ve veliké dutině nabýval zvláštního zabarvení, které působilo o to víc tajemně právě v noci, kdy stařeček knihy opisoval. Odtud pochází název Zpívající lípa.
(mac)