Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku vytváří gobelíny podle děl Josefa Čapka. Šest tapiserií je hotových, dalších pět gobelínů vzniká. Vychází z linořezů vytvořených Josefem Čapkem mezi léty 1915 až 1919, řekl dnes ředitel manufaktury Jan Timotej Strýček.
»Záměr monumentalizovat tato rozměrem drobná grafická díla v gobelínu u mne zrál déle než dvacet let. Mezi gobelínem a linořezem existuje jakási zvláštní vnitřní spřízněnost, nejen zrcadlovým otočením motivu při realizaci, ale především exaktně definovaným tvaroslovím a graficky čistě vyjádřenými světelnými přechody,« uvedl ředitel.
Bezprostředním impulsem k zahájení prací byla podle něj aktuálnost Čapkova nekompromisního postoje k rostoucímu zlu nacismu. »Dnes jsme konfrontováni s obdobnou zlou nadřazenou zpupností a neúctou k životu. Proto je, myslím, zapotřebí, aby Josef Čapek byl tady teď s námi stále přítomný,« řekl Strýček.
Do Valašského Meziříčí dnes zavítala Čapkova vnučka Kateřina Dostálová. »S tapiseriemi z Moravské gobelínové manufaktury se setkala v roce 2008 při naší rozsáhlé výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Byla tehdy ještě v muzeu zaměstnaná. Naše usilování o spojení dokonalého řemesla s výsostnými českými umělci ji zaujalo. Proto, když jsme ji požádali o spolupráci při transpozici Čapkova obrazu z cyklu Touha, vyšla nám laskavě vstříc. Setkání s ní ve vile bratří Čapků bylo a je pro mne vstupem na svatou půdu. Když jsme ji nyní pozvali do manufaktury na znovuzrození děl jejího dědečka v gobelínu, naše pozvání přijala,« popsal ředitel.
Cyklus jedenácti tapiserií vycházejících z Čapkových linořezů chce gobelínka vystavit s dalšími textilními díly umělců Mikuláše Medka, Karla Malicha, Jiřího Sopka a Petra Nikla. Výstava by měla být na začátku příštího roku v Císařské konírně Pražského hradu.
Manufaktura se zabývá restaurováním historických děl, také ručním tkaním klasických gobelínů, koberců a uměleckých tapiserií. Založena byla v roce 1898. Po listopadu 1989 byla déle než rok uzavřena, neboť patřila Ústředí uměleckých řemesel a při privatizaci přišla na řadu jako jedno z posledních středisek. Po obnovení činnosti má na svém kontě mimo jiné obnovu řady staletých gobelínů a tapiserií.
(mac, čtk)
FOTO – Dalibor Glück