Návštěvníci se vydávají na fascinující cestu a nasazují si brýle pro virtuální realitu (VR), které je přenesou do rušné vojenské pevnosti podél Velké čínské zdi z doby dynastie Ming (1368-1644) s barvitými scenériemi ulic, vojenských táborů a zemědělských usedlostí.
V severozápadní čínské provincii Kan-su využívá tým odborníků digitální technologie k rekonstrukci úseků Velké čínské zdi starých více než 400 let, a představuje tak kulturní hodnotu této památky zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO a pomáhá ji poodhalit.
Velká čínská zeď, symbol Číny, se skládá z mnoha vzájemně propojených zdí, z nichž některé jsou staré 2000 let. Stávající úseky mají celkovou délku přes 21 000 km, přičemž oblast Kan-su se na celkové délce této ikonické stavby podílí téměř jednou pětinou.
S využitím starých textů, výzkumů na místě a digitálních technologií technický tým společnosti Silk Road Infoport Co., Ltd. úspěšně zrekonstruoval tři klíčové vojenské pevnosti podél části Velké čínské zdi v Kan-su, uvedl Wang Jü-ou, manažer projektu inteligentní digitální rekonstrukce společnosti.
Podle Wanga byly při terénním průzkumu použity nejmodernější technologie, včetně vysoce přesného satelitního určování polohy BeiDou a bezpilotních letounů, které umožnily autenticky obnovit historické památky.
Tým využil své digitální znalosti i mimo Velkou čínskou zeď a obnovil ruiny Nan-zuo, klíčového archeologického naleziště, které přináší poznatky o rané čínské civilizaci.
Hlavní palác lokality Nan-zuo, který se rozprostírá na ploše 630 metrů čtverečních a pochází z doby před přibližně 5000 lety, je archeologickou komunitou považován za největší samostatnou krytou stavbu své doby v Číně.
Odborníci shromáždili, analyzovali a nakódovali informace, jako jsou dokumenty, obrázky a videa týkající se pozůstatků Nan-zuo. Databáze s multidimenzionálními údaji o parametrech pomáhá dosáhnout panoramatické prezentace obnovy kulturního dědictví.
»Digitální technologie nám mohou pomoci vytvořit modely starobylého paláce a uvést je do reality,« řekl.
V posledních letech Čína stále více využívá digitální technologie k vdechnutí života historickým památkám. S využitím technologií, jako je 5G, rozšířená realita, virtuální realita a umělá inteligence, představily kulturní instituce a technologické společnosti jako Tencent a Baidu množství digitálních kulturních produktů či projektů.
Tým z univerzity v Tchien-ťinu použil nepřetržité snímání s centimetrovým rozlišením k identifikaci ruin více než 130 skrytých dveří na Velké čínské zdi. V Palácovém muzeu prošlo digitalizací přibližně 900 000 předmětů a souborů kulturních památek, což představuje 48 % jeho celkových sbírek.
Cílem čínského úsilí o »oživení« kulturních artefaktů je vyprávět příběh své bohaté civilizace. Ve 14. pětiletém plánu (2021-2025) je zdůrazněn závazek podporovat volný přístup a digitální rozvoj veřejných kulturních zařízení, jako jsou muzea.
Do budoucna Wangův tým usiluje o zachycení celého životního cyklu digitálních artefaktů. »Integrací různých informačních parametrů, jako je historický kontext a prostorové detaily, spolu s podporou inteligentních algoritmů chceme přesně rekonstruovat památky z různých období,« řekl.
(Xinhua)