Třinec má na první pohled velmi dobré zdravotnické zázemí. Působí zde krajská Moravskoslezská nemocnice Třinec, Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, řada odborných ambulancí i soukromých zdravotnických zařízení.
Moravskoslezská nemocnice Třinec uvádí kapacitu 385 lůžek, jedenáct akutních lůžkových oddělení, urgentní příjem, 24 odborných ambulancí a sedm operačních sálů. V roce 2023 hospitalizovala 15 650 pacientů, z toho přibližně 2873 na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Jde o významná čísla.
Nemocnice v roce 2024 zaměstnávala téměř 1200 lidí. Na pracovní smlouvu zde působilo 159 lékařů, kteří však představovali přibližně 121 plných pracovních úvazků. Rozdíl mezi počtem osob a skutečným počtem úvazků je důležitý, protože právě reálná personální kapacita rozhoduje o počtu dostupných ordinací, výkonů a služeb.
Do zdravotnictví v Třinci navíc proudí značné investice. Rekonstrukce dvou operačních sálů v krajské nemocnici přesáhla 44 milionů korun. V roce 2025 bylo otevřeno nové dialyzační středisko za přibližně 120 milionů korun, které podle provozovatele zdvojnásobilo dosavadní kapacitu. To všechno jsou pozitivní zprávy. Přesto je namístě, položit základní otázku: Pozná běžný občan kvalitu třineckého zdravotnictví podle ceny nových přístrojů nebo především podle toho, za jak dlouho se dostane k potřebnému lékaři?
Pro pacienta je rozhodující, zda najde praktického lékaře, zubního lékaře, pediatra, psychiatra nebo jiného specialistu, který přijímá nové pacienty. Důležité je také to, jak dlouho čeká na vyšetření a zda se do ordinace dokáže dostat veřejnou dopravou.
Regionální průzkum dostupnosti stomatologické péče v roce 2025 například popsal plné kapacity zubních ordinací na Frýdecko-Místecku a nutnost některých pacientů hledat péči až v Ostravě. Tato zkušenost samozřejmě neznamená, že každý obyvatel Třince je bez zubaře. Ukazuje ale problém, který nelze vyřešit pouze další nemocniční investicí.
Třinec navíc stárne a současně ztrácí obyvatele. Na konci roku 2025 zde podle Českého statistického úřadu žilo 33 523 lidí, meziročně o 329 méně. Při sčítání v roce 2021 už lidé ve věku 65 let a více tvořili více než pětinu obyvatel města. To bude postupně zvyšovat potřebu interní, neurologické, rehabilitační, geriatrické, domácí a následné péče. Růst bude také význam poptávky po dopravě k lékaři, domácí péči a propojení zdravotních a sociálních služeb.
Je nutné férově říci, že město nemůže samo řídit krajskou nemocnici ani zdravotním pojišťovnám přikázat, kde mají nasmlouvat novou ordinaci. Nemůže ani jednoduše nařídit lékaři, aby se přestěhoval do Třince. Zřizovatelem Moravskoslezské nemocnice Třinec je kraj a podstatnou část systému ovlivňují pojišťovny, ministerstvo a soukromí poskytovatelé. To ale neznamená, že město nemůže dělat nic.
Prvním krokem by měl být každoročně aktualizovaný přehled dostupnosti zdravotní péče. U jednotlivých odborností by město ve spolupráci s krajem a pojišťovnami zjišťovalo počet ordinací, jejich přepočtené úvazky, věkovou strukturu lékařů, přijímání nových pacientů a orientační objednací doby. Takový přehled by nehodnotil kvalitu konkrétních lékařů. Ukazoval by, kde městu v příštích pěti až deseti letech hrozí skutečný nedostatek.
Druhým krokem může být nabídka městských prostor pro nové ordinace za předvídatelných podmínek. Pokud město vlastní nevyužitou nebo vhodnou nebytovou jednotku, může ji po rekonstrukci nabídnout praktickému lékaři, pediatrovi, stomatologovi nebo psychologovi.
Třetí oblastí je bydlení. Mladý lékař nebo zdravotní sestra se nerozhoduje jen podle výše mzdy. Rozhoduje také dostupný byt, školka pro dítě, pracovní možnost pro partnera a kvalita života. Městské startovací bydlení pro nedostatkové zdravotnické profese by proto mohlo být účinnější než jednorázový propagační slogan. Čtvrtým opatřením je podpora vzdělávání. Nemocnice už využívá stipendia, rezidenční místa a odborné praxe. V roce 2024 se zde připravovalo před atestací 76 lékařů a 14 nelékařských zdravotníků. Město, nemocnice, kraj a školy by mohly vytvořit společný program, který studentům nabídne stipendium, praxi, bydlení a následnou pracovní perspektivu v Třinci. Pátou oblastí je doprava k péči. Pro zdravého člověka může být cesta přes město drobností. Pro seniora, člověka po operaci nebo pacienta s omezenou pohyblivostí je ale přestup, vzdálená zastávka či dlouhé čekání zásadní překážkou.
Město by proto mělo prověřit návaznost autobusů na nemocniční provoz, dostupnost bezbariérových zastávek a možnost objednávané dopravy pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Nejde tedy o tvrzení, že je třinecké zdravotnictví špatné. Naopak. Třinec má významná zdravotnická zařízení, odborníky i moderní investice.
Měli bychom však přestat posuzovat zdravotnictví pouze podle toho, kolik stála nová budova nebo přístroj. Stejně důležité je měřit, kolik obyvatel nemá praktického lékaře či zubaře, jak dlouho se čeká na odborné vyšetření a zda se k péči vůbec lze dostat. Skutečně kvalitní zdravotnictví totiž není to, které dobře vypadá při slavnostním otevření. Je to zdravotnictví, které je občanovi dostupné ve chvíli, kdy je skutečně potřebuje.
PhDr. Martin Vacek, MBA – lídr kandidátky »SPOLEČNÁ LEVICE PRO TŘINEC« do komunálních voleb 2026 v Třinci. Emeritní poslanec PS PČR a předseda Výboru pro sociální politiku. BPP, nominován za ČSSD
Podle Petra Pavla je v rozbitém Československu nadbytek nemocnic a magnetických rezonancí a nedostatek válečných kanónů. Já jen dodám, že v rozbitém Československu je nadbytek válečných zločinců, hlavně na Pražském hradě.