Zapomenutá historie se opakuje

Pokud nechceme, abychom v nové podobě znovu prožili 15. březen 1939, nesmíme na tento den zapomenout. A nesmíme ani zapomenout na to, co tomuto dni předcházelo.

Co to bylo?

• Vměšování Německa do vnitřních záležitostí Československa. Od 30. let u nás Němci systematicky budovali pátou kolonu v podobě Sudetoněmecké strany, která měla za úkol rozložit a zničit Československo.
• Stupňování požadavků Sudetoněmecké strany.
• Spoléhání se na pomoc spojenců – především Francie a Anglie, kteří nás nakonec zradili.

Před 86 lety jsme se dostali do úplného područí, stali jsme se protektorátem.

V jakém stavu jsme nyní?

• Západ se do našich vnitřních záležitostí nejen vměšuje, ale prakticky nám je diktuje. Děje se tak pomocí ideologií Green Dealu a progresivismu a uskutečňuje vše pátá kolona, která je zformovaná až do nejvyšších pater politické, soudní a mediální moci.
• Stupňování požadavků eurobyrokracie, která postupně okrajuje naše svobody a práva. Vzpomeňme, jak se Evropská unie tvářila, když jsme do ní vstupovali, a co představuje nyní. Lákali nás do společenství států, které jsou si rovny, ale od Lisabonské smlouvy je jasné, že v tomto společenství plníme roli vazalů a vykořisťovaných.
• Spoléháme se na ochranu tzv. »západních spojenců« a nedisponujeme obrannou mocí. Co je však nejdůležitější, nastupující generace nemá dostatečnou motivaci postavit se za svůj stát a národ.

Zdánlivě to vypadá, že jsme na tom lépe než v roce 1939, ale vyhlídky, které náš národ má, jsou stejně ponuré, jako tehdy.

Řekněme stačilo budoucnosti, kterou pro nás vymýšlejí v Evropské unii. Uvědomme si, že nám nikdy nikdo nic zadarmo nedal a nedá. Je iluze, že členstvím v EU něco získáváme. Skutečnost je taková, že členstvím v EU můžeme vše ztratit.

Ještě stále je však čas. Je potřeba obnovit konkurenceschopnost našeho hospodářství především tím, že se sníží ceny energií. Ale nejvíce potřeba je věnovat se nastupující generaci – dětem. Aby se vůbec rodily a aby věděly, že Česko je jejich stát, že ony jsou zde pány, že se žádného cizáka nemusí ptát, jak zde žít. 15. březen 1939 se nesmí opakovat!

Michal Klusáček, předseda ČSNS