Za sejmutí sejmutí, tak ma byť, tak je spravne…

České ovoce má malér, kvůli mizernému počasí čelí nedostatku, za poslední rok padlo k zemi přes tisíc hektarů ovocných sadů. Pěstování a skladování je v tuzemských podmínkách drahé, ovoce neumí vzdorovat nesrovnatelně nižším cenám toho dováženého. Takto zní oficiální resumé… Blábol, samozřejmě.

Mráz, déšť i kroupy byly i za socialismu, navzdory onomu tehdy deklarovanému, že jim poručíme, aby nebyly (to vzpomínám jen na okraj, pro pobavení, neboť na podstatě výskytu těchto nepříznivých klimatických jevů tehdy to nemění vůbec nic), přesto jsme své vlastní ovoce měli. Měli jsme tolik, kolik se urodilo. A tak to mělo i zůstat, protože tak to má být, tak to je přirozené. Něčeho dostačujícího bylo vždycky. Když se urodilo méně jablek, sklidilo se více hrušek nebo švestek nebo třešní apod. Že tehdy nebylo na pultech tolik tropického ovoce? Nemyslím, že by tím zdravotní stav obyvatelstva (fyzický ani psychický) nějak výrazně trpěl. Trpí tím ovšem dnes, paradoxně dostatkem těch plodů z tropů, které jsou nadopované chemií nesčetněkrát násobněji než Kratochvílová s Fibingerovou dohromady, notabene kterým se nikdy nic neprokázalo – a že běhat či vrhat na Západ jezdily, a že by si na nich Západ s rozkoší smlsnul, o tom žádná. Ale to zabředám do úplně jiného příběhu. Zpět k českému ovoci…

»Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza ale letošní pokles české úrody za problém nepovažuje. ‚Buďme rádi, že jsme součástí společného trhu v rámci Evropské unie. Díky němu mají obchody kde nakupovat a zajišťovat tak zákazníkům dostatečný výběr zboží všech kategorií za co nejnižší ceny. Dovoz bereme vždy jen jako náhradní řešení, protože na prvním místě je vždy český dodavatel,‘ říká. ‚Pokud pěstitelé dokážou zajistit zboží v příslušné kvalitě, objemu a za konkurenceschopnou cenu, vždy má přednost před dodavatelem ze zahraničí,‘ tvrdí. « (Zdroj: seznamzprávy.cz, 10. 9. 2023, Končí jeden sad za druhým. Místo ovoce bude řepka.)

Pane prezidente Tomáši Prouzo,

vy jste se protrhl, či co? Zkuste si po sobě přečíst, co jste ze sebe vyříhal. Však si odporujete tak viditelně, že mně je trapné vůbec se vaším výrokem jakkoli zabývat. Jaké obchody? Nadnárodní obchodní řetězce! Které jiné, však tradičních »Zelenin a ovoce« tu zbylo jako Černochové sexuálního apetýtu.

Dovoz jako náhradní řešení? Fakt… děláte si z lidí pr*el? To přece nemůžete myslet vážně? Berete na tuhle bujnou fantazii nějaké prášky? Ne? Měl byste ale. Zeptejte se nejdříve svého praktického lékaře a pak hned českých dodavatelů, jak s nimi ty řetězce vydrbávají? Co je dle vás příslušná kvalita, objem a konkurenceschopná cena? To je dneska, milej zlatej, už verneovka.

Vždycky to ztroskotá hlavně na ceně (dnes ale i na množství, neboť »péče« o budoucnost českých sadů se po listopadu 1989 chopili vskutku »vzácní« bastardi), poněvadž český pěstitel funguje v tak otrokářsky nastaveném ekonomickém prostředí (na rozdíl od těch z toho Prouzova společného trhu v rámci EU), že není v roce dne ani hodiny, kdy by nedostal přes držku.

Pokáceli jste ČKD, Poldovku, Teslu, NHKG, kravíny, prasečáky, drůbežárny…, …, …, a dál ve velkém kácíte stromy. Co potom, až dojdou – dlouho vám už nevydrží? Do čeho se pustíte pak, bude-li ještě co k sejmutí. Pak byste podle logiky věci měli přijít na řadu vy… Za sejmutí sejmutí. Tak ma byť, tak je spravne…

Pavel Votruba