Vostok Oil na cestě k obrovskému ruskému ropnému projektu

Anglická mutace ruského webu arctic-russia.ru zveřejnila v komentáři s příznačným titulkem »Vostok Oil na cestě k obrovskému ruskému ropnému projektu« doslova revoluční informace, které na dlouhá desetiletí budou udávat tón světovému trhu s ropou (celý text zde).

Projekt Vostok Oil zahrnuje ropná a plynová pole Vankorského klastru (Vankorskoje, Suzunskoje, Lodočnoje, Tagulskoje, Ichemminskoje), ropné pole Pajachskoje a lokalitu Západní Irkinskij. Celkové předpokládané zásoby těchto polí se odhadují na 2,6 miliardy tun ropy. Podle projektových plánů mají všechna tato pole produkovat až 100 milionů tun ropy ročně. (Klastry jsou místní koncentrace vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním oboru. Klastry zahrnují skupinku provázaných průmyslových odvětví a dalších subjektů důležitých pro hospodářskou soutěž – zdroj: wikipedia.org.).

S myšlenkou zahájit projekt Vostok Oil přišel v roce 2019 generální ředitel společnosti Rosněfť Igor Sečin. Projekt má nominálně sjednotit největší ropná a plynová pole nacházející se na severu Krasnojarského kraje a vytvořit jednotnou infrastrukturu pro jejich rozvoj a pro přepravu ropy. »Bude to klastr světové úrovně,« zdůraznil Sečin, když projekt představoval partnerům.

Klastr Vankor je světovou špičkou, pokud jde o technologie používané v jednotlivých těžebních oborech. Není to nadsázka: řada technologií z Vankoru nebyla nikde na světě použita. V oborech vankorského klastru je zaměstnáno přibližně šest tisíc lidí; 80 % z nich má technické vzdělání – požadavky na odbornost jsou zásadní a určující.

Vzhledem k tomu, že ropa z těchto nalezišť má být přepravována přes Severovýchodní průjezd na asijské i evropské trhy, plánuje společnost Vostok Oil vybudovat vlastní flotilu, která by zahrnovala jak plavidla ledové třídy, tak běžné ropné tankery. To má pomoci vyhnout se případným komplikacím v dopravě a učinit pole nezávislými na tarifech za nákladní dopravu.

Projekt Vostok Oil vyžaduje výstavbu nebývalého množství infrastrukturních objektů. Plány počítají např. s vyvrtáním 6500 vrtů a instalací 5,5 tisíce kilometrů potrubí. Dokončena už byla výstavba dvou letišť, námořního terminálu s kapacitou přepravy až 100 milionů tun ropy ročně, elektrického vedení a dálnic.

Rozsáhlá infrastruktura vyžaduje rozsáhlé investice. Odhaduje se, že na realizaci projektu »padne« nejméně 10 bilionů rublů. Odborníci se však domnívají, že i přes tyto kolosální náklady bude projekt stále lukrativní a ceny ropy zůstanou poměrně rozumné, a to na úrovni 35-40 USD za barel.

I toto je nepochybně jeden ze stěžejních důvodů, proč se Spojené státy přes Evropu a Ukrajinu tak intenzivně sápou po Rusku. Dvě celé a šest desetin miliardy tun ropy v zemi jsou nepředstavitelné zásoby, které logicky nemohou nechat Bílý dům v klidu. Tato »sladká« ropa prý dokonce překonává kvalitou i ropu Brent a ESP! Má jen 0,05 % síry (právě nižším obsahem síry se tzv. sladká ropa vyznačuje), proto je vhodná pro výrobu nafty s nízkouhlíkovou stopou. Je tam tolik ropy, že není vůbec nutné dělat jakákoliv omezující celosvětová opatření kvůli jejímu nedostatku.

Co to pro USA znamená? Celý ropný byznys bude provozovat jen Rusko (část byla nabídnuta Indii). To je pro západní byznys totálně likvidující, a pokud nepřijde k rozumu, i smrtící. »Ruská federace bude do 10 let nejbohatší a nejvýkonnější ekonomikou na světě,« míní řada renomovaných světových ekonomů, kteří netratili rozum.

Jinak a jednodušeji řečeno – Rusko si nás všechny namaže na chleba. Budu-li hovořit sám za sebe, já se klidně na ten chleba namazat nechám. A taky si s patřičným gustem vychutnám, až si Rusové začnou mazat na chleba všechny ty gaunery, kteří nás proti němu už skoro 34 let a čtyřiadvacet hodin denně poštvávají.

Jan Čech