Vládnou nám ti nejhorší paraziti

Začnu tím, že podle říjnového průzkumu agentury STEM/MARK pro správce pohledávek KRUK se podíl českých domácností, kterým měsíční rozpočet stačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, zvýšil z loňských 18 procent na letošních 26 %. Podíl těch, kterým stačí peníze jen na nejlevnější jídlo, ale nemohou si nakoupit ani nejlevnější oblečení, pak stoupl z pěti na osm procent. A ze dvou na tři procenta vzrostl počet domácností, kterým příjem nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení. Necelé dvě třetiny domácností přitom sice hospodaří s relativním dostatkem peněz na pokrytí základních potřeb i závažnějších výdajů a navíc zvládají spořit, jenže ještě před rokem se ve stejné, v podstatě stabilní finanční situaci nacházely tři čtvrtiny českých rodin.

A nepochybně bude hůř. Český statistický úřad ve svých předběžných údajích za třetí čtvrtletí již ohlásil mezičtvrtletní pokles ekonomiky. Nenašel se přitom jediný analytik, který by si myslel, že čtvrtý kvartál dopadne jinak. To znamená, že už letos jsme v recesi. Brzy poté přišla se svojí prognózou centrální banka. Příští rok máme podle ní čekat meziroční pokles. Tedy krize jak vyšitá, a zřejmě nijak krátkodobá. ČNB nás navíc ujistila, že koncem roku vzrostou spotřebitelské ceny již o 20 i více procent proti stejnému období minulého roku, kdy už navíc také docela slušně stoupaly. A určitě se máme připravit na růst nezaměstnanosti…

Všechny tyto průšvihy mají společného jmenovatele. Kromě vnějších vlivů za nimi stojí doslova trestuhodná nečinnost a potažmo neschopnost současné tuzemské (zdráhám se říci české) vlády situaci řešit. Neustále slibovaná pomoc občanům i podnikům (vzpomeňte na Fialovo »Nenecháme vás padnout«) přichází s křížkem po funuse a je zcela nedostatečná. Nejen z pohledu těch, kteří tu pomoc potřebují, ale i ve srovnání s kroky velké většiny vlád okolních zemí. Navíc onu vládní pomoc, tedy ostudně nejvyšší zastropování cen energií v celé Evropě, jsme si díky tomu, že vláda nechala inflaci utrhnout ze řetězu, už zaplatili my občané z vlastní kapsy – zdražování totiž přináší do státní kasy nemalé částky.

A vláda pětikolky perlí dál. Nelze přehlédnout, že své hlavní poslání vidí ve válečném tažení proti Rusku, a to až do posledního Ukrajince. Ať nás to stojí, co to stojí, jen když bude náš »mentor« za oceánem, který i naším prostřednictvím zjevně již marně bojuje o zachování své hegemonie, spokojen.

Naposledy to potvrdila šéfka dolní parlamentní komory Pekarová Adamová, která si na sobotní programové konferenci své TOP 09 pochvalovala vojenskou i finanční pomoc Ukrajině řádově za desítky miliard korun. Určitě se v tom musí pokračovat, Ukrajinci totiž bojují i za českou svobodu a bezpečnost, zopakovala nesmysl, který v poslední době do omrzení opakují snad všichni tuzemští představitelé. Za moji svobodu tedy Ukrajinci rozhodně nebojují, možná snad za svobodu pro Pekarové, Černochové, Fialy, Rakušany, Jurečky, a hlavně Bakaly a jim podobné, aby nás mohli beztrestně okrádat.

A kde že na ten svatý boj po boku novodobých banderovců, budou brát? No, nápady mají, to ne že ne. Nejhorší přitom je, že i když by se tato parazitující strana sama do Sněmovny nedostala ani náhodou, díky sebezáchovnému pudu pětikolky a konec koncům mnoha společným zájmům, má šanci je i prosadit.

Že ty peníze vytahají z našich kapes, je nabíledni. Poslanci, senátoři ani vláda si od huby utrhávat nebudou, zastropování jejich platů prý již není namístě, na kontech jim tak přistanou další desetitisíce navíc. V zájmu zachování vyčpělé tzv. západní rádobydemokracie a již zmíněné svobody okrádat, si tedy opět budeme muset utáhnout opasky my.

Jen namátkou: Pekarová sama navrhuje zvýšení věku pro odchod do důchodu. Podle ní je prostě nezbytné. Její kolega, ministr Válek (rozuměj ministr zdravotnictví, ministryně válek je už Černochová), zase hodlá vrátit do hry nadstandardy ve zdravotnictví, tedy rozdělení kvality péče na »základní« a »ekonomicky náročnější«. Zdravotní pojišťovny budou hradit jen levnější variantu, rozdíl v nákladech zaplatí pacient. Podle něj to není asociální, bezdomovec přece také nemá stejnou péči jako miliardář, řekl.

Přidejme k tomu ještě záměr lidoveckého Jurečky, který s vědomím blížícího se hromadného propouštění prosazuje snížit podporu v nezaměstnanosti, a musí nám být jasno.

Věřte, že mě napadají mnohem, mnohem peprnější slova než paraziti, ale jejich vyslovení už nechám na vás.

Ivan Cinka