Vláda PiS v Polsku končí

V neděli 15. října 2023 se po vyhrocené, silně emociální předvolební kampani, odrážející značnou polarizaci Polska, při rekordní účasti 74,38 % konaly v Polsku řádné parlamentní volby. Nejvíce hlasů do dolní komory polského parlamentu Sejmu získala vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczynského – 35,44 % hlasů voličů a 194 mandátů. Vládu ale podle všeho získá koalice tří nesourodých opozičních proevropských stran – pravicově liberální Občanská koalice (OK) s 30,7 % a 157 mandáty (hlavní silou OK je Občanská platforma PO D. Tuska), sdružení Třetí cesta s 14,4 % hlasů a 65 mandáty (polští lidovci PSL a hnutí Szymon Holownia) a liberálně levostředová Nová levice s 8,6 % a 26 mandáty. Před čtyřmi roky měla Levica 13,5 %. Společný výsledek těchto tří opozičních stran jim umožní získat většinu v Sejmu a nárokovat si sestavení vlády. Do parlamentu se dostala také strana Konfederace se 7,2 % hlasů a 19 mandáty. Kromě jiného doplatila na silnou polarizaci polské politické scény. Podle vyjádření opozičních politiků se nikdo nechystá uzavřít koalici s PiS. V senátu, voleném většinovým volebním systémem, usedne 34 zastupitelů PiS a 66 zastupitelů za KO, Třetí cestu a Novou levici. Výsledky čtyř souběžně probíhajících referend budou pro nízkou účast (41 %) nezávazné. Vítězné proevropské strany vyzývaly k bojkotu referend, což demokratické rozhodně není. Dialog na téma eurohujerství versus euroskepticismus prý možný není.

Občané měli odpovědět na čtyři otázky: »Podporujete prodej státního majetku zahraničním organizacím, což vede ke ztrátě polské kontroly nad strategickými sektory ekonomiky?«, »Podporujete zvyšování věku odchodu do důchodu, včetně obnovení důchodového věku na 67 let pro muže a ženy?«, »Podporujete odstranění hraničního plotu mezi Polskou republikou a Běloruskou republikou?«, »Podporujete přijímání tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky jako součást mechanismu nucené relokace zavedené evropskou byrokracií?«

Volební kampaň

V létě a začátkem podzimu 2023 se volební kampaň rozhodně nevedla v rukavičkách. Polský novinářský mainstream měl jediný cíl, dehonestovat druhou či druhé strany. Hrubé osočování, překřikování, lež tluče lež, témata se vybírají přísně účelově, jak to mediálně vlivným politickým stranám vyhovuje, nepříjemné otázky se politikům preferovaných politických stran zásadně nekladou. Chudák čtenář, posluchač či divák, pokud to sleduje z nepracovních důvodů. Na neurvalost mediální kampaně si ale stěžovali i profíci. Chce to prý hodně silný žaludek.

Polská státní televize tvrdě kope za vládní PiS. Soukromé televize TVN (vlastní USA, blízká tamním demokratům) a Gazeta Wyborcza tvrdě kopou za PO, přitom kromě PiS a Konfederace se dlouho snažily topit i proevropskou Novou levici a PSL. Objektivní informování? Nenechte se vysmát! Ostatní politické strany byly zásadně znevýhodněny slabým mediálním krytím. U mainstreamu je čekaly jen drobky. Až v závěru předvolební kampaně vzala TVN Třetí cestu a Novou levici na milost. Pouze Rzecz pospolita uváděla alternativní názory na Ukrajinu ad. Také v polských médiích má drtivou převahu bulvár, byť ne vždy tuto skutečnost přiznává.

Hlavní aktéři

Podle průzkumů volebních preferencí byly 2. září 2023 následující volební preference:

Průzkum volebních preferencí z konce července dával Konfederaci 15 %, jinak se výrazněji nelišil. Ostatní strany měly o trochu nižší procento volebních preferencí.

Všech pět úspěšných volebních subjektů se skládá z více dílčích subjektů, takže nejsou dvakrát sourodé ani vnitřně.

Ekonomické problémy Polska

Léta 1980-2001 byla v Polsku z řady důvodů krizová. Poté zažívá Polsko konjukturu. Bylo jediným státem EU, který za velké krize 2008-09 nezaznamenal ekonomický pokles. Ten ho stihl až za pandemie koronaviru v druhém čtvrtletí 2020. V letech 2001-04 vládla v Polsku Strana demokratické levice SLD a PSL, v letech 2005-07 PiS a kol., v letech 2007-15 PO a PSL, poté PiS.

Z vysokého ekonomického růstu většina Poláků, zvláště pak na venkově a na východě, mnoho neměla. Ani velmi rychlá výstavba základní sítě dálnic v Polsku na tom mnoho nezměnila. Tak se stalo, že vládu PO a PSL v říjnu 2015 porazil PiS slibem silné sociální a euroskeptické politiky, preferující místo velkých měst venkov. Těžké rozdělení Polska trvá, byť jej před vládou PiS proevropští politici a novináři zakrývali.

Také Polsko zle zasáhla pandemie koronaviru v letech 2020-21, byť z ní vyšlo s podstatně menšími ztrátami než ČR. Také Polsko si situaci silně zkomplikovalo politikou rusofobie (tu vláda PiS po předchozí vládě převzala a rozvinula na maximu), prudkým zbrojením a značnou účastí na ukrajinské válce, kterou léta pomáhalo rozpoutat. Válka přinesla smrt mnoha polským dobrovolníkům, zejména důstojníkům, obrovské náklady na vojenskou i civilní pomoc Ukrajině včetně běženců a na enormní zbrojení. Polské zemědělce vážně poškodil souhlas s tranzitem ukrajinského obilí za účelem vývozu, který se vzápětí změnil v jeho nezákonný prodej v Polsku a v dalších státech EU, a tím i ruinování zemědělců EU včetně polských, o mizerné kvalitě a časté zdravotní závadnosti ukrajinského obilí nemluvě. Došlo k němu s podporou »proevropských« politických stran, resp. v těchto věcech jedou proevropské strany spolu s PiS. Snaží se na takto způsobených problémech vládní PiS utopit. Náklady na běžence nesou především polské samosprávy, pomáhající neziskovky a občané. Nepřekvapuje, že počáteční nadšení podporovat Ukrajinu v Polsku vyprchalo. Dochází k zatajování demonstrací proti polské účasti na ukrajinské válce. Organizuje je údajně Konfederace.

Válka na Ukrajině také Polsko silně vyčerpává. Náklady na obranu Polska míří ke třem procentům hrubého domácího produktu (HDP), přitom byl vysloven požadavek na 4 % HDP. Na rozdíl od české je polská armáda bojeschopná. Otázkou je, zda je použitelná pro případnou intervenci na Ukrajině. Vyhnutí se polských tankistů nasazení na Ukrajině hromadnou výpovědí z pracovního poměru letos v lednu říká, že v Polsku nezešíleli všichni. Tankisté sice přišli o vysoké platy, ale zůstávají naživu, ve zdraví a bez válečných traumat. Problémem je i struktura zbrojení v Polsku – na místo potřebné protiraketové, protiletecké a protidronové techniky nakupuje útočné letouny F35, tanky, houfnice… Inu, nejen v Česku vedou generálové minulé války.

Polsku tak utíká vyrovnanější státní rozpočet a inflace, jež byla jen o 1-2 procentní body nižší než v ČR. V Polsku trvá ekonomický růst. Loni polský HDP převyšoval asi o 10 % předcovidový rok 2019, což dává vládě větší manévrovací možnosti. Fialova protičeská vláda pětidemolice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, piráti) k obřímu deficitu státního rozpočtu a k vysoké inflaci přidala stagnaci HDP pod úrovní roku 2019, jako jediná v EU. Kombinace ekonomické stagnace a inflace je velmi nebezpečná.

Polsko citelně poškozuje svévole vedení EU, které mu významné dotace z fondů EU, na něž má nárok, upírá. O právu rozhoduje vedení EU včetně politicky rozhodujících soudů, nikoliv platné směrnice EU. Jinak by nešlo Polsko trestat i za věci, které směrnice a nařízení EU neřeší (odmítání přijímání migrantů, kde ČR nedávno podtrhla Visegradskou čtyřku, jak si trpce postěžoval polský premiér Morawiecký při návštěvě svého českého protějšku v Katovicích).

Adrian Zandberg z Nové levice neúnavně pátrá po skrytých státních dluzích Polska, jež měla nadělat vládní PiS. Oficiální státní dluh Polska činí asi 1,9 bilionu zlotých. Realitu odhaduje na 2,5 bilionu zlotých. Zajímavé, ale chce to dokázat. Vím, není to jednoduché.

Silné a slabé stránky PiS

Je zjevné, že po osmi letech trvající jednobarevné vlády PiS nese rozhodující odpovědnost za dění v zemi a nemůže se vymlouvat na nutný »koaliční kompromis«. Při platnosti mnoha hloupých směrnic EU není jednoduché říci, jak si vede. Ekonomicky si vede srovnatelně s předchozí vládou PO-PSL. Po bezproblémových letech 2016-19 je nucena řešit dva těžké problémy: pandemii nového druhu koronaviru (2020-21) a od února 2022 své angažmá ve válce na Ukrajině.

Snaha části polské elity tak získat zpět ukrajinskou Halič, je děsivá, byť takovou smlouvu s Polskem ukrajinský prezident Wolodymyr Zelenský uzavřel a vysocí polští úředníci tam jezdí řešit naléhavé problémy. Na Haliči vzniklo v letech 1941-44 nacistické banderovské hnutí, které často mimořádně surovými způsoby v rámci uvolňování životního prostoru pro Ukrajince povraždilo na 100 000 Židů, na 100 000 Poláků a na 50 000 občanů jiných národností včetně volyňských Čechů a demokratických Ukrajinců. Zde se po roce 1991 regenerovalo banderovské hnutí, které s vydatnou pomocí Západu v únoru 2014 krvavým státním převratem převzalo na Ukrajině moc, rozpoutalo masový teror a bezprecedentní národnostní útisk neukrajinců, tvořících asi polovinu obyvatel Ukrajiny. Snaha vedení Polska uchvátit toto kdysi polské území mně připomíná pro Polsko sebevraždu.

Vážný problém si vláda PiS vytvořila prosazením zpřísnění beztak velmi přísného protipotratového zákona v Polsku, přes velké protesty polských žen. Podpora PiS ze strany katolické církve není zadarmo.

Zákaz potratů opozice kromě Konfederace sice využívá proti vládě PiS, ale faktem je, že jej až na tři výjimky v Polsku prosadila pravicová vláda Hany Suchocké v roce 1993 coby »historický kompromis«. »Historický hnus,« říkám. Postkomunistická SLD, jež se sloučením s dvěma menšími levicovými stranami později změnila na Levici, sice v roce 1996 prosadila zrušení zákazu potratů, ale toto zrušení o rok později zrušil Ústavní soud. Svůj předvolební slib zrušit zákaz potratů z roku 2001 SLD zobchodovala s katolickou církví za její podporu vstupu Polska do EU, čímž se zkompromitovala. Jiné politické strany se o zrušení zákazu potratů ani nepokusily. Požadavek zrušení zákazu potratů je jistě oprávněný. Jeho vyslovením polští opoziční politici ale prokazují hlavně své pokrytectví. Nejspíš ho nemyslí vážně.

Konfederace versus ostatní

Pro volby je podstatné, že jen Konfederace odmítá polskou účast na válce na Ukrajině, což je základní podmínkou sociálně ekonomického ozdravení Polska. Odmítá i členství Polska v EU a snad i v NATO. Ostatní parlamentní politické strany podporují válku na Ukrajině až do úplné porážky Ruska, reálně až do kolapsu Ukrajiny, EU a Polska. Podporují členství Polska v NATO, byť nejsou tak horlivé jako vládní PiS. Euroskeptická je Konfederace a vládní PiS. Angažmá na Ukrajině hrozí zatažením Polska a NATO do světové jaderné války. Vojenská podpora Ukrajiny odzbrojila většinu členských států NATO. Řadě členských států, euru i samotné EU hrozí bankrot, který lze odvrátit jen vysokou inflací, která ale likviduje úspory. V roce 2019 EU neměla žádné dluhy. Dnes dluží asi 450 miliard eur za dlouhodobé obří úvěry na nákup předražených vakcín proti koronaviru a zejména na vojenskou i civilní podporu Ukrajiny.

Podivný je slib Konfederace zrušit všechny daně kromě daně z přidané hodnoty a tu snížit na 3 %. Takové snížení daňové zátěže by vedlo k rychlému bankrotu Polska, dále jeho vojvodství, měst a obcí. Neumí politici Konfederace počítat, nebo se zcela zbláznili? Zlá je i Konfederací hlásané nenávist k osobám LGBT a antisemitismus.

Z kritiky účasti Polska na válce na Ukrajině může těžit pouze Konfederace, která jediná nepodporuje polskou účast na ukrajinské válce a na tomto nesouhlasu u voličů boduje. Nečiní tak z nějakého humanismu. Pouze chápe, že je pro Polsko zničující.

Problém Nové levice

Polská umírněná liberální Nová levice má zásadní problém: vládnoucí PiS jí svým silným sociálním programem bere voliče. Před osmi lety přišel PiS s programem 500plus, sociální dávkou 500 zlotých za každé druhé a další dítě a měsíc. Tehdy PiS získal absolutní většinu v parlamentu a SLD z něj vypadla. Později tuto dávku rozšířil i na každé první dítě. PiS významně zvyšoval starobní a invalidní důchody, zrušil prodloužení odchodu do starobního důchodu o dva roky, zavedené předchozí vládou PO a PSL ad. Neruinoval tím ekonomiku, jak tvrdila zejména Nowoczesna a PO, protože sociální dávky se rychle mění v tržby a pomáhají udržet konjukturu.

Konečně, ekonomiku ČR drtí nejvíce ožebračování širokých vrstev obyvatel pravicovou vládou Petra Fialy, vedoucí ČR k nejvyššímu poklesu spotřeby v rámci EU o 9 %. Vláda PiS sociálně slabým občanům Polska kompenzuje vysokou inflaci. Propad životní úrovně je v Polsku mnohem menší než v ČR. Inflací trpí nejvíc část středních vrstev. Letos PiS prosadil program 800plus, tj. 800 zlotých na každé dítě a měsíc, k nevoli PO. Ano, také ceny v Polsku citelně poskočily. Rusofóbní politika je drahá. Vysoký deficit státního rozpočtu stimuluje mimo jiné inflaci. Nowa lewica slibuje zkrácení pracovní doby na 35 hodin za týden, plně placenou nemocenskou dovolenou, zdanění katolické církve, vyloučení církví ze škol ad.

Problémy PO

Základním problémem PO je, že je stranou pravicově liberální, orientovanou na velké podnikání, rozhodnuté dále snižovat daně a výdaje státního rozpočtu s cílem konsolidovat veřejné finance, přestože to nejspíš spustí hlubokou sociálně ekonomickou krizi v zemi. Zájmy širokých vrstev obyvatelstva jsou jí lhostejné, jak dokazovala v letech 2007-15. Volit PO znamená ohrožovat především sociální programy vlády PiS. Že ji horlivě podporují politické nevládky, na tom nic nemění. Nehrabou zadarmo.

Slib PO normalizovat vztahy s vedením EU ohrožuje základní životní zájmy polských občanů – nepřijímat zvláště muslimské migranty, polské zemědělství, energetiku ad. PO je spíše stranou včerejška než zítřka. Je stranou tvrdě orientovanou na krachující EU (podobně Nová levice a Strana zelených, jejich oblíbené vyvěšování vlajek LGBT je trapné), stranou dobrou pro klidná léta rozkvětu EU, ne stranou let jejího stupňujícího se rozvratu, kdy stále víc platí: »Zachraň se, kdo můžeš!«

Hlubokou krizi EU nastartovalo totalitní prosazení velmi špatné Lisabonské ústavy, v Polsku za vlády PO a PSL přes odpor PiS. Stupňuje ji uměle vyvolaná migrační krize, genderové šílenství, Zelená dohoda pro Evropu a zběsilá podpora banderovské Ukrajině v její válce s Ruskem. Staronový předseda PO D. Tusk s tím jako expředseda Evropské rady mnoho neudělá. Musí sázet především na iluzi evropské politiky a na kritiku údajné nekompetentnosti, korupci a euroskepticismu vlády PiS. Není jistě těžké najít leccos ve vládním rybníku, zpřísnění beztak tvrdého zákazu potratů či štědrosti vůči katolické církvi a Polské státní televizi počínaje. Kritika hrubosti politiků PiS je na místě, též slib zvýšit platy učitelům.

Zlá je kritika PiS za odmítání politiky LGBT včetně požadavku prosadit manželství osob stejného pohlaví a ratifikaci špatné istanbulské úmluvy. Odmítání politiky LGBT je zcela na místě. Základem společnosti je rodina a proto si zaslouží plnou ochranu a ne ji degradovat prosazováním manželství pro všechny. Boj za údajná práva osob LGBT uzavírat manželství, tolik prosazovaný polskými zelenými, Novou levicí i OP, je útokem na rodinu a snahou odvést pozornost od podstatných problémů Polska. Problém je též, že protikorupční policie sem tam chytne někoho z PO. Zásah policie na radnici Varšavy – Pragy Poludnie vedl v červenci k odvolání tamního místostarosty z PO pro korupci.

Vládní PiS bere sociální témata Nové levici a ještě víc PO, má-li jaká. Slib neopakovat minulé hrubé chyby (zvýšení věku odchodu do starobního důchodu z 65 na 67 let) není věrohodný. PO není připravena hájit polské národní zájmy. To při proevropské politice příliš nejde. Solidní sociálně ekonomický program PO nemá. PiS tvrdě útočí na šéfa PO D. Tuska. Vyčítá mu silnou proevropskou orientaci, přátelské vztahy s Německem a nedostatečné zbrojení v době, kdy vládl. Slogan »Za všechno špatné může Tusk««, užívaný PiS, solidní není. Za chyby PiS Tusk nemůže.

Upřímně řečeno, polským voličům vyslovuji upřímnou soustrast. Samozřejmě platí, že koho si Poláci a Polky zvolí či nezvolí, je výlučně jejich věc. Vítěz či vítězové voleb jim ale budou nejspíš vládnout.

Volby skončily…

Volby skončily, rýsuje se nová koalice, tzv. proevropská vláda. Bude to vláda polská, či národní zrady? V každém případě půjde o vládu značně nesourodou (shoda zejména v sociálních tématech u PO a Nové levice bude problém. Nová vláda nemusí mít dlouhou životnost. Výsledky PiS po osmi letech vlády, pandemii a válce na Ukrajině nejsou nijak špatné. Neúspěch všech čtyř referend, iniciovaný stranami nově nastupující polské koalice, je prohrou polské demokracie. Je důvodná obava, že v otázkách referend bude nová vláda ignorovat vůli polských voličů.

Právě proběhlé polské parlamentní volby nebyly příliš svobodné ani příliš demokratické. Těžko mluvit o plně svobodných volbách, když polská Státní televize kope za vládní PiS a hlavní polská soukromá televize TVN, vlastněná americkými demokraty, kope tvrdě za tzv. proevropskou opozici, zejména PO. V demokratické zemi jako USA je zakázáno zahraničním občanům a společnostem vlastnit tamní hromadné sdělovací prostředky.

Demokratičnost voleb zpochybňuje zákaz Komunistické strany Polska, pětiprocentní kvorum pro vstup politické strany do polského Sejmu a osmiprocentní kvorum pro vstup koalice do polského Sejmu, tažení vítězné koalice proti referendům, možnost korespondenčního hlasování Poláků žijících v zahraničí a jejich masová účast ve volbách, přestože za svá rozhodnutí neponesou následky. Elektronické hlasování v Polsku naštěstí povoleno není. Za korespondenčně nebo elektronicky hlasujícího voliče může hlasovat a v praxi také často hlasuje někdo druhý, což volby diskredituje.

Prostě, nejen demokracie s ručením omezeným (výběr kandidujících volebních subjektů byl opravdu tristní), ale i omezená demokracie.

Jan Zeman