Vinna je atmosféra ve společnosti

Tak i na Trumpa došlo. Amerika je opravdu zemí všech možností. Zřejmě však nejde jen o Spojené státy, v dohledných dobách se odpůrci jedině správných myšlenek musí mít na pozoru. Už v Evropě jsme to od Američanů odkoukali, jak dosvědčuje atentát na premiéra Fica. Spojené státy mají však v tomto ohledu řadu specifik.

Především, kdyby bylo třeba chytit atentátníka a »vytěžit« od něho, co nejvíc informací, je okamžitě nebo v krátké době zavražděn. Tak zmizeli ti, co zabili bratry Kennedyovi, tak nemohl být vyslechnut ani vrah černošského vůdce Malcolma X a později Martina Luthera Kinga. Stejně tak je to i nyní. Střelec na Trumpa poté, co vystřelil, se dostal do zorného pole odstřelovače a ten zmáčkl spoušť. Rychlá reakce, pochvala pro policii, ale svědek, který by mohl osvětlit motiv, chybí. Tak bude možné vyslovit jakékoli hypotézy. Nedivil bych se, kdyby byla »odhalena« také třeba ruská stopa.

Víc momentů bude ovšem třeba ještě vyjasnit. Jak vůbec se atentátník dostal na střechu domu, který je vzdálen prý 120 až 140 metrů?

Jak to, že se strefil tak špatně, že exprezidenta jen poranil na uchu, ač z oné vzdálenosti by ho prý mohl i méně zkušený střelec zabít? Jak chápat to, že byl členem republikánské strany a přitom střílel na jejího hlavního kandidáta? A že téměř současně přispěl na voliče demokratů? Vyslovené otázky nám možná brzy někdo zodpoví. Nevysvětlí však, proč tolik nenávisti je v části společnosti k těm, co říkají něco jiného. (O atentátu na Reagana – 1981 – se v této souvislosti nezmiňuji, protože ten měl zcela jiné důvody).

Společenské napětí vytvářené uměle těmi, kteří chtějí vládnout a kteří uměle vyvolávají napětí, vytváří u psychopatů, jedinců či skupin, domnívajících se, že jako jediní mají pravdu, u bigotních nadšenců či fanatiků, až patologickou nenávist k těm, kteří se jim jeví jako odpůrci jedině pravých myšlenek. Od ní je kousek k vraždění a zabíjení a to často bez ohledu na smysl jejich akce (viz třeba Islámský stát).

Ale zůstaňme v euroatlantickém prostoru. Takoví samosoudci pak vezmou zbraň a chtějí se zbavit těch, které pokládají za překážky. Jsou ovšem takoví, kteří se rozhodli vypořádat se všemi, jež se jim zcela náhodou postavili do cesty, ale to je jiná kapitola.

Důsledky frustrace společnosti, pěstované nenávisti, se dotkly několika amerických prezidentů. Organizovaná nenávist je v této zemi dlouhodobě pěstována. Zavražděn byl Lincoln, Garfield, McKinley, John Kennedy, kandidát na prezidenta Robert Kennedy. Nyní tedy měl být na řadě Trump.

Atmosféra nenávisti není ovšem jen americkou specialitou. Ani my před ní nejsme imunní. Současná vláda, aby se udržela u moci, systematicky vytváří bariéry mezi jednotlivými částmi společnosti a dává možnost všelijakým psychopatům a frustrovaným jedincům či skupinám, aby vybíjeli svou nenávist k druhým názorům nejrůznějšími způsoby. Sama k tomu také svými opatřeními přispívá. Tady hledejme i prvotní příčiny hrůzného útoku »vraha z Filozofické fakulty«, ale i atentátu na slovenského premiéra Fica, jehož česká média líčila v nejhorších antidemokratických barvách. Tím nechci říci, že inspiraci slovenského atentátníka máme hledat v českých zemích. Slovenská opozice, jež byla u moci do loňských voleb, se totiž chovala a chová obdobně a nepotřebuje českou pomoc.

Atentát na Donalda Trumpa se nevydařil. Šok však zůstal. A poučení? Jakékoli stejně politici nebudou brát vážně, protože mají jiná zadání a každý, kdo říká něco jiného než vládní moc a mainstreamová média, je nepřítel. Šetřit ho netřeba, protože nemluví pravdu. Jen ti u moci ji mají. Ostatní jsou švábi, bolševičtí zločinci, antidemokraté, kteří se snaží ostatním sebrat svobodu, populisté, rasisté, atd., atd. Nedivme se, že se pak najdou lidé, kteří »právo berou do svých rukou«, a vůbec nevadí, že všechno je postaveno na lži a vyvoláno jen proto, aby současní mocní zůstali u moci anebo ji znovu, jako je tomu na Slovensku a právě v USA, získali.

Jaroslav Kojzar