K obsahu dnešní ankety mě doslova vystřelil ctěný pan ministr vnitra Rakušan Vít. Na X zveřejnil následující status: »Metro je na Můstku už skoro 50 let, ale takhle hluboko se tam ještě nekleslo.« Aby dodal na vážnosti tomuto sdělení, přidal k tomu fotku onoho dnes už legendárního Okamurova billboardu o chirurzích z dovozu.
Ponechme teď stranou, kam klesnul Vítek, když tenkrát »ovakoval« budovu vnitra mrtvým Putinem (ta na svém místě stojí přes 85 let a divil bych se, jestli kdy byla takhle zprasena). No nic, to pouze na okraj.
Já se pokusím, jsa inspirován tímhle vyjeveným vnitrákem, taky jít do hloubky – přesněji řečeno: v čem všem a jak hluboko jsme jako společnost klesli od 1. ledna 1990. Myslím, že Macocha nestačí… Když bych to zobecnil v kontextu s Rakušanovým citovaným proslovem, dere se mi z úst věta, že český národ je na tomto území od nepaměti, ale takhle hluboko jako za posledních skoro 35 let ještě neklesl. V čem tedy?
1. V mrazivě aktivní spoluúčasti na zmrtvýchvstání nacistické ideologie.
2. V oficiální propagaci demoralizujících hodnot (manželství pro všechny, změny pohlaví, LGBT…).
3. V totální devastaci historických faktů.
4. Ve zbavení se státní a národní svéprávnosti, svébytnosti, suverenity.
5. V dobrovolném odevzdání se do rukou spekulativních nadnárodních společností.
6. V otevřené krádeži materiálních hodnot, které tu do roku 1990 vybudovaly generace našich rodičů a prarodičů.
7. V cynickém odklonu od tradiční rodiny a národních tradic.
8. V rekordním zadlužení českého státu a jeho obyvatelstva.
9. V nežádoucím zaplevelení České republiky migranty.
10. V amorálním postoji k důchodcům.
11. Ve ztrátě základních sociálních jistot.
12. V nedostupnosti běžné zdravotní péče – zejména na venkově.
13. Ve stále častějším nedostatku základních léků.
14. Ve ztrátě zemědělské a potravinové soběstačnosti.
15. V systematickém a cíleném zbídačování obyvatelstva.
16. V astronomickém nárůstu korupce ve státní a veřejné správě.
17. V brutálně živené nenávisti proti Rusku.
18. Ve výchově budoucích generací.
19. Ve zvráceném školství.
20. V pohrdání vládnoucího establishmentu obyčejným člověkem.
21. V řízeném rozkladu mezilidských vztahů.
Tak co, ty kluku »vokatej«, to jsou hloubky, že? Taky bych se mohl zeptat, jako že se ptám – Tak co, Oko, bereš těch dvacet jedna hloubek, jsouce mnohem hlubších, než ta na Můstku? Nebereš, já vím, ty to vidíš jinak, jsi k tomu na rozdíl od nás i náležitě vybaven, že? Ale nevadí. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. A ty si ji pro sebe kopeš sakra hluboko, hlouběji než kdysi dělníci vykopali tu na Můstku, i hlouběji než těch mých 21 bodů. A ty, milý čtenáři, se nad tím vším zamysli a sám pro sebe si zodpověz otázku, jestli se z té hloubky, kterou jsem ti popsal, vůbec ještě chceš vyhrabat. Pokud jo, začni hned, už v tomto víkendu. K tomu ti přeji hodně síly a buldočí zarputilosti. Nic snadného tě totiž nečeká.
Pavel Votruba
No, a bohužel jsme si to v tom listopadu 89 prohráli sami. Tedy “naši” funkcionáři nám to prohráli. Úplně hloupě a zbytečně. Tohle jsou důsledky.