Hulí jednu za druhou, navzdory varování lékařů a děsivým rentgenovým snímkům. Ani ten funus nebude mít slavný. Nebude mít žádný. Prostě se jednoho krásného dne neprobudí. Ti, co to české »nic« dneska plácají po ramenou, ho na té smrtelné posteli nechají ležet jako mršinu. Ani ji neuklidí.
Ano, taková je reálná buducnost České republiky. Jestli se nevydáme ve stopách dnešního Slovenska, skončíme ve vlastních výkalech. Zdá-li se vám tato moje prognóza přitažená za vlasy a nadto vulgární, (ne)věřte, že opak jest pravdou, totiž že onen konec nabere podoby mnohem vulgárnější. Já už dneska vlastně ani nevím, komu – kromě Izraele – nynější vládní garnitura posluhuje. Že odkopla Rusko a Čínu, to jsem chápal a divil bych se opaku, ale že po Trumpově zvolení kope i do Ameriky – čili v souhrnu de facto do všech velmocí… snad ani to primitivní hovado by se takto nechovalo. Francouzský spisovatel Denis Diderot řekl jednu velkou pravdu: »Kretén neříká, co si myslí, ale co si chce myslet. Mluví jako dobyvatel.« Že se to u nás těmito dobyvateli jen hemží, je nabíledni. A když z Bílého domu nepřijde na Trumpovu inauguraci oficiální pozvánka ani na Hrad ani do Strakovy akademie a Seznam to v autorském komentáři označí za vítězství české diplomacie, potom v tom hrobu už jednou celou a třemi čtvrtinami druhé nohy jsme.
Za to v poučování světa jsou Strakova akademie a Pražský hrad na vrcholu. Kdyby v politice jako v tenise existoval nějaký žebříček ATP, ČR by mu dominovala s nedostižitelným náskokem. Přitom jsme zemí bez ničeho. Zemí závislou na těch, které to, co my nemáme, ale životně potřebuje, ony mají. A členské státy EU to nejsou…
Shrňme si fakta – co nemáme, co máme, a vy sami si sepište závěr, jak moc je Česká republika ústy svých oficiálních představitelů k výkonu onoho rčení »papežštější než papež« kompetentní.
10x co nemáme
* chráněnou státní hranici
* přístup k moři
* pod kontrolou domácí trh
* ropu
* plyn
* strategické nerosty
* národní průmysl
* soběstačné zemědělství
* úrodnou půdu, kterou jsme zastavěli nebo vyvezli na západ
* dostatek potravin z domácí produkce
10x co máme (sic!)
* svobodu a demokracii
* vrátili jsme se do Evropy, hranice jsou dokořán
* jsme součástí EU a NATO
* banány a toaletní papír a tuny migrantů
* metro, ovšem tady varuji – je to přece jenom pozůstatek totality
* parazitující Ukrajinu
* Vystrčilův Tchaj-wan
* zfilmované Odcházení debutujícího režiséra Havla
* Petry – nemyslím kamna, ale Fialu a Pavla
* i Otakara ještě, svini… a jiné
Jestli z toho, co máme, připravíte rodinný oběd, nebo jestli si za to přitopíte či tímhle rozsvítíte nebo si to natankujete do nádrže, jste Pokustóni. Víc toho totiž nemáme, až na těch mnoho dalších s těmi vyjmenovanými deseti navlas stejnými podružnostmi, byvše deklarovanými jako vrchol demokratických vymožeností. Jako triumfální vítězství demokracie nad komunistickou totalitou. Mějte hezký víkend a nepropadávejte panice, natož depresím. Hůř může být vždycky. A bude…
Pavel Votruba
Diskuze je uzavřena.