Francouzský ministr financí, hospodářství a průmyslu Bruno Le Maire si zavěštil. Rovnou ale řekněme, že jeho předpověď nemá zhola nic společného s věštbami české polické smetánky, která už dopředu »zřetelně« vidí drtivou porážku Ruska a brzký konec energetické krize. Ona totiž není vyčtena z nějaké kávové sedliny, ale zjevně vychází přímo z reality. O co jde? Je to jednoduché, podle něj se všechny velké průmyslové země včetně Německa pod tlakem okolností v budoucnu vrátí k jaderné energetice.
»Neexistuje žádná velká průmyslová země bez jaderné energie,« prohlásil Le Maire podle agentury DPA během své návštěvy francouzské jaderné elektrárny Penly. »Všechny velké průmyslové země na světě, všechny velké průmyslové země v Evropě, včetně těch, které si zvolily jinou cestu, se dříve či později k jaderné energii vrátí,« řekl.
Pokud se totiž země dostanou před volbu, zda se mají vzdát svého průmyslu, nebo obnovit jadernou energetiku, vyberou si druhou možnost. »Je to otázka let, nestane se to hned. Jsem však přesvědčený o tom, že jakákoliv velká průmyslová země se k jaderné energii vrátí, protože je to podmínka k udržení jejího průmyslu,« dodal Le Maire.
Ministr se již dříve ohradil vůči kritice toho, že Francie nadále lpí na jaderné energetice. Ta přichází zejména z Německa. »Neměli bychom se stydět za to, že jsme velkou jadernou zemí,« řekl nyní Le Maire zaměstnancům elektrárny Penly. Dodal, že jaderná energie představuje správnou cestu také z hlediska ochrany klimatu.
Obrodu francouzské jaderné energetiky konec konců ohlásil už letos v únoru francouzský prezident Emmanuel Macron. Tehdy uvedl, že Francie v nadcházejících desetiletích postaví nejméně šest nových jaderných reaktorů a současně prodlouží životnost starších jaderných elektráren ze současných 40 na 50 a více let při zachování jejich bezpečnosti.
A Francie přitom se svými záměry už mezi zeměmi západní Evropy zdaleka není osamocena. Například nizozemská vláda na sklonku tohoto týdne podle agentury Reuters vyhlásila, že plánuje do roku 2035 postavit dvě nové jaderné elektrárny, a to na jihozápadě země v obci Borssele v blízkosti jediného zařízení, které je v současné době v Nizozemsku v provozu. Nové jaderky by měly zajistit až 13 procent produkce elektřiny v zemi. Nizozemský kabinet už dříve vyčlenil na jejich výstavbu pět miliard eur, tedy zhruba 121 miliard korun. Výstavba by měla začít v roce 2028.
A co je podstatné, nizozemská vláda, obdobně jako ta francouzská, dává své záměry do souvislosti s cílem dosáhnout do roku 2040 uhlíkově neutrální výroby elektřiny. To znamená, že chápe jádro jako relativně čistý zdroj energie. Na rozdíl od orgánů Evropské unie, které se stále zcela nesmyslně, navzdory přírodním zákonům a vědeckým poznatkům, fanaticky řídí jakýmsi »zeleným« náboženstvím, šířeným zejména z německé »diecéze«, takto centra protijaderné inkvizice.
Nemůže být přitom pochyb, že jádro je nesrovnatelně ekologičtější zdroj energie než uhlí, ropa a samozřejmě také plyn, na který Evropa doposud sázela, i proto, že ji nezajímal devastační vliv jeho těžby, zejména frakování z břidlic v USA, přeměny na LNG a zpět, a jeho dopravy mimo plynovody.
Jistě, cestou k čistší planetě jsou obnovitelné zdroje. Ale jde i o efektivitu. Stačí se jen zamyslet nad tím, co vyprodukuje jeden průměrný reaktor a jaký by musel být zábor půdy na solární elektrárnu či větrný park, jež by měly vyprodukovat za stejný čas stejné množství elektřiny. Už to je důvod, proč by se mělo daleko více usilovat o řešení otázek spojených nejen s ukládáním vyhořelého jaderného paliva, ale především pak s jeho možnou recyklací a využitím v budoucnu.
A co se týče bezpečnosti jaderných elektráren? Nároky na ni se po zkušenostech z dřívějších havárií znásobily a neustále se zdokonalují i technologie. Takže šíření strachu z mírového využívání jádra, navíc v době, kdy mají jaderné mocnosti rozmístěny po celém světě stovky atomových hlavic, je už dnes asi poněkud mimo mísu.
Žel, aby se před takovými argumenty přestaly v Evropě ucpávat uši a zakrývat oči, musela přijít válka a ekonomická krize…
Ivan Cinka