»Byl by to začátek procesu. Bylo by to vypuštění džina z láhve. Byl by to začátek cesty do chudoby a na Východ. Nevěřím představitelům hnutí ANO, že přes členství v EU a NATO nejede vlak. Nevěřím jim to, protože s nimi mám jiné zkušenosti,« hřímal Fiala, když za SPOLU představoval volební program.
Kromě ANO varoval hlavně před SPD a STAČILO!, které by se mohly podílet na Babišově vládě.
Já jen k té chudobě, aniž bychom za Fialy na ten Východ mířili… Před pár dny jsem si na idnes.cz přečetl, že… »Chudobou je v Česku zasaženo 9,5 procenta domácností. U samoživitelů je to ale až alarmujících 36,3 procenta. Vyplývá to z výzkumu Radky Dudové z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd. Důvodem je především špatně nastavený pracovní trh, nevhodné podmínky, inflace i stud požádat si o sociální dávky. … Zatímco v roce 2021 žilo pod hranicí příjmové chudoby celkem 32,4 procenta domácností sólo rodičů, v roce 2024 už to bylo 36,3 procenta. Podle studie jde v drtivé většina případů o samoživitelky. Tyto domácnosti přitom tvoří přibližně čtvrtinu všech domácností v Česku.«
Tato čísla jsou o to více alarmující, že průměrně žilo v loňském roce pod hranicí příjmové chudoby jen 9,5 procenta domácností. V případě úplných rodin s dětmi je to pak dvanáct procent.
Takže, Fialo…. Za tvého prasáckého vládnutí vzrostl počet domácností sólo rodičů pod hranicí příjmové chudoby bezmála o čtyři procenta, a to nejsou k dispozici aktuální údaje, nejčerstvější máme k ruce jen ty za rok 2024. Bezpochyby to procento za skoro osm měsíců letošního roku vzrostlo – to za a), a za b)… tyto statistické údaje, nejsou-li pro vládnoucí establishment příznivé, bývají povinně podhodnocovány.
Když si k tomu ještě připočteme nějakou tu desítku procent těch, co jsou na hranici příjmové chudoby, dostaneme se hravě někam k padesáti procentům – tyto dramatické nárůsty se dějí za tvého prznění České republiky.
Pozor, ještě ale nekončím. Další drastický údaj jsem před týdnem objevil v Ekonomickém magazínu… »K srpnu 2025 dosáhlo zadlužení českých domácností rekordních 3,8 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 10,8 %. Za tímto číslem stojí rostoucí hypotéky i spotřebitelské úvěry, zatímco počet nových exekucí opět stoupá.
Každý z nás čelí rostoucímu zadlužení, které dosahuje rekordních hodnot. K srpnu činí celkové zadlužení českých domácností 3,8 bilionu korun, jak uvádí Česká národní banka (ČNB) ve svých údajích za druhé čtvrtletí. To je o 10,8 % více než loni. Ještě před deseti lety by taková čísla zněla jako sci-fi, ale dnes jsou realitou.
Zadlužení domácností není jen suché číslo. Je to odraz našich životních rozhodnutí, ekonomických podmínek a někdy i zoufalství. Z celkového objemu dluhů tvoří zhruba tři čtvrtiny úvěry na bydlení – konkrétně 1,88 bilionu korun. Průměrný dluh na jednoho klienta s hypotékou se vyšplhal na 2,85 milionu korun, což je částka, která může leckomu vzít dech. K tomu přidejte spotřebitelské úvěry, které rostou ještě rychleji – v květnu 2025 přesáhly 340 miliard korun s meziročním nárůstem 9–10 %, jak uvádí ČNB.«
Co tím naznačuji? Že v obsahu oné citace z Ekonomického magazínu kráčí o dalších mnoho a mnoho procent občanů, kteří nejsou »na« nebo už »pod« hranicí příjmové chudoby pouze a jen proto, že se až po uši zadlužili, většinou do konce svých životů (minimálně těch produktivních). Ovšem spadnout pod onu hranici mohou v podstatě kdykoli, nebudou-li moct všechny ty nosaté lichvářské hypotéky a úvěry splácet. To se stane raz dva, vyhodí vás z práce a během pár týdnu se zřítíte pod tu hranici…
Boha jeho, Fialo, kdyby fackování premiérů bylo beztrestné, já bych se ufackoval… Leč, sednout si kvůli tobě nepůjdu, ty však jednoho krásně dne půjdeš. Věř mi.
Jan Čech