Ty jo, až takový odvaz? Co se bude dít?

Když žena píše o systémech protivzdušné obrany, vždycky zbystřím. Janička mě naučila bystřit…, poněvadž vzápětí následuje nekoordinovaná hrůza. Jako když má člověk třes a cestou od kohoutku do úst vycintá polovinu skleničky, než se napije, a polovinu z té poloviny při samotném pití. Tentokrát jsem ovšem zbystřil o to zaostřeněji, že o těch systémech nepsala Janina, ale jakási Adéla Knapová, takto spolupracovnice Novinek z Charkova.

Komentář nazvala: Ukrajinská vláda páchá sebevraždu. To už jsem nejen zbystřil, ale i šel do kolen. Čtěte a držte se, tohle by ještě před pár měsíci bylo zcela nemyslitelné, aby vyšlo v mainstreamu: »Je stále jasnější, že mír – nebo cosi, co ho bude připomínat – nastane jen za cenu velkých ústupků. A to bohužel převážně ze strany napadené země. Nedá se čekat, že se Rusko dobrovolně stáhne z dobytého ukrajinského území. … Rusko má stále převahu. Jsou to smutně jasné počty, čísla ani fakta neošálíte. Ruský agresor na jihovýchodní části fronty dál postupuje. … V první řadě by od nás rychle potřebovali výrazně víc systémů protivzdušné obrany. Současně s technikou a finanční pomocí ale též potřebují vojáky. … Mnozí si myslí, že je záhodno nahnat do zákopů všechny ukrajinské muže, kteří udrží zbraň. Neméně třeba však je, aby ne všichni muži schopní vojenské služby bojovali a umírali na frontě. Někdo totiž musí pracovat a udržovat zemi v chodu. … I proto se mohou dít tak odsouzeníhodné věci, jako jsou doslova lovy na muže. Nedávno proběhly mohutné zátahy nejen v Kyjevě a Charkově. Na místa velké koncentrace lidí, jako jsou restaurace, koncerty, přijedou vojenské a policejní hlídky a všechny přítomné muže lustrují. … Těmito ani v nejmenším demokracii připomínajícími lovy na muže Ukrajina páchá sebevraždu. Důvěra ve vedení země prudce padá a klesá ochota místních zemřít za vlast, která se k nim chová jako k nevolníkům. Pokud Zelenského vláda rychle nezastaví tyto praktiky, pomoc od spojenců jí nebude k ničemu. Postaví se proti ní vlastní občané.«

To je, co? Skoro bych řekl, že až takové »ficovské«. Čest a sláva autorce, že aspoň věrně popisuje realitu, s níž se v Charkově nepochybně dnes a denně setkává, byť samozřejmě »ruský agresor«… apod. Možná si v reálu ani tohle úplně do morku kosti nemyslí, ale do hlavy jí nevidím a píseň chlebodárců zpívat musí. Říct tím chci tolik, že se něco chystá. Něco převratného a jen se čeká na výsledky americké prezidentské volby. Mainstream má přesné instrukce, jak békající stádo připravit na konec války s tím, že Rusko z žádného Doněcku, Luhanska či Krymu neodejde. Aby to lidi přirozeně skousli a nepřišlo jim na mysl, že všechny ty miliardy, pěchované do Ukrajiny, jim odtržené od úst, byly ve skutečnosti vyhozené z okna ve prospěch globálních idejí, zednářských lóží a světového sionismu.

Pavel Votruba