Nechtěl jsem původně hodnotit včerejší výkony lídrů Spolu a hnutí ANO, ale některé komentáře k průběhu debaty, které hodnotím jako velmi zaujaté, mě nutí k tomu, abych se u věci zastavil. Konkrétně se mi jedná například o vyjádření redaktora Hospodářských novin Honzejka na sociálních sítích, který prohlásil Fialův trapný výkon v debatě s Babišem za jeho velké vítězství. A naopak, naprosto sepsul výkon lídra kandidátky hnutí ANO.
Musím říci, že oba dva kandidáti přistoupili k debatě seriózně, byli dobře připraveni. Pokud jde o Petra Fialu, tak ten samozřejmě vychází ze své zkušenosti vysokoškolského učitele, který je zvyklý mentorovat žáky a stejným způsobem poučuje také publikum, které mu naslouchá. Ať už je to publikum, které stojí před ním na veřejné akci, anebo to jsou televizní diváci. Andrej Babiš není určitě tak dobrý rétor, tu a tam se prosákne do jeho řeči také nějaký ten slovakismus, takže jeho ústní projev není nějak líbezný a půvabný na poslech. Ale musím říci, že byl tentokrát výtečně věcně připraven. A nebyla žádná oblast, ve které bych viděl jeho výkon jako slabší, nežli byl výkon jeho protihráče. Prostě, Andrej Babiš je člověk, který má něco za sebou. Je to člověk, který vybudoval obří hospodářské impérium a je to také úspěšný politický lídr.
Přiznám se, že bych nechtěl »sloužit« pod jeho vedením v jeho politické straně, protože bychom se asi těžko shodli. Vidím jeho stranu jako stranu vůdcovského typu, jež stojí někde v politickém středu a snaží se sbírat hlasy především levicových voličů, kteří dříve volili sociální demokracii. A tak tomu asi bude i v těchto volbách.
Samozřejmě vítězství, předpokládané vítězství Andreje Babiše ve volbách a to, že se mu, doufejme, podaří vytvořit funkční vládní koalici, nemusí ale nutně znamenat nějaký velký posun proti současné vládní politice. Určitě neočekávám tento posun v zahraniční politice, kde zejména spolupracovníci Andreje Babiše, konkrétně pan Havlíček, jsou lidé, kteří jsou spíše konformních názorů k mainstreamu Evropské unie. Jsou ovšem velmi opatrní a tudíž je možné očekávat od nich například tichou podporu Izraele v genocidních operacích v Gaze. A samozřejmě nejsou asi ochotni se odvážnějším způsobem připojit k Ficovi a Orbánovi k nějaké středoevropské iniciativě, která by dokázala prolomit ledy v Evropské unii a která by znamenala v podstatě cestu k míru mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ale v jiných oblastech, tedy vnitropoliticky, bude vláda A. Babiše žádoucí změnou. Jejím jádrem budou lidé, kteří již mají za sebou úspěšnou ministerskou zkušenost. Erudice budoucích ministrů hnutí ANO není sice bez kazu, ale ve srovnání s neumětely ze současné vlády je to nebe a dudy.
A tak zejména bude záviset na tom, zda vůbec budou a jací koaliční partneři hnutí ANO v příští vládní koalici. Do Sněmovny se musí probojovat alespoň jedna ze dvou malých opozičních politických stran. Buď Motoristé anebo Stačilo!. Pokud se neprobojuje ani jedna z těchto dvou stran, Pánbůh nám pomáhej: budeme tu mít druhou Fialovu vládu.
A teď vzhůru do volební místnosti, abych zvolil »svou« stranu – ČSSD. Kandidátní listina č. 7.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
Diskuze je uzavřena.