Tak, jak koalice vládne – zmateně, tak se chová i nyní. Sama si vyrábí své problémy, aby je posléze také sama řešila. Zřejmě tím chce odvést pozornost od skutečných problémů země.
Dnešní statistické údaje vydané Českým statistickým úřadem (ČSÚ) říkají, že český průmysl v loňském roce meziročně poklesl o 0,4 %. A české stavebnictví se propadlo oproti roku 2022 o 2,6 %.
Je to smutné představení a vláda vůbec neví, co má dělat. A v tuto chvíli se pochopitelně objevují v nesourodé koalici, jejímž jediným spojovacím jmenovatelem byla a je nenávist k Andreji Babišovi, problémy a hádanice.
Prostě pravice zakrývá svou bezprogramovost nenávistí vždy k nějaké konkrétní osobě, která je, podle ní a spřízněných medií, jakýmsi vyvrhelem lidstva, jenž chce zničit úžasnou demokracii, kterou jsme vybudovali (pardon, kterou vybudovaly pravicové vlády), a zničit také skvěle se rozvíjející české hospodářství. Zatím ale všechny pravicové vlády, počínaje tou Klausovou, přes Nečasovu a předtím Topolánkovu a nyní Fialovu, končí v hospodářském poklesu a ve velkých problémech.
Vedle toho se samozřejmě objevují ještě nejrůznější kauzy, které jen vlastně umožňují médiím, aby zakrývaly pravý stav věcí. Pravice prostě nemá ani střednědobou a už vůbec ne dlouhodobou představu o tom, kudy a kam chce zemi vést. Je to možná proto, abych parafrázoval slova někdejšího premiéra za ODS Topolánka, že »kdybychom řekli lidem pravdu, nikdo by nás nevolil«. Ale je to podle mého názoru pravda jen z části. Prostě oni opravdu nevědí, kam stát směřovat.
Válka na Ukrajině jim svým způsobem přišla vhod. Mohou se starat o tuto válku, o ukrajinské uprchlíky, zvyšovat závratným tempem vojenské rozpočty. A starost o domácí publikum, tedy české občany, jim jaksi uniká. Nelze se zbavit dojmu, že jim prostě na českých občanech vůbec nezáleží. A tak vyrábějí hlouposti jako na běžícím pásu.
Uveďme příklad z posledních dnů. Původním záměrem vlády bylo vybudovat jeden až dva bloky jaderných elektráren. Vláda ale teď přišla s úžasným nápadem vybudovat bloky čtyři, přičemž prý ten čtvrtý bude zdarma. Podobné nápady může mít jen politický adolescent. Ale vláda to myslí zcela vážně.
Prezident Pavel ve svém novoročním projevu, který mu připravili poradci, vycházející vstříc zájmu některých významných podnikatelských skupin, se obrátil s apelem na vládu, aby už konečně něco dělala s přijetím eura. Vývozci to přece chtějí! Samozřejmě, že ty firmy, které inkasují část nebo většinu svých příjmů v euru, mají zájem o to, aby bylo v zemi zavedeno euro. Ale většina občanů to z dobrých důvodů nechce. Někteří možná intuitivně. Jiní proto, že tuší, že při použití nevýhodného transitivního kurzu, např. 1 euro za 24 korun, pro přepočet jejich příjmů a také úspor v bankách, budou vlastně okradeni o plody své práce. A sníží se dále jejich životní úroveň ve vztahu k západní Evropě. K tomu přistoupí nikým neregulovaný postup oligopolů, kteří si ještě přirazí různé své »přirážky« a »zaokrouhlení« k cenám a výsledkem bude ještě další pokles životní úrovně českých lidí. Ostatně podobnou zkušenost udělali např. občané v Rakousku. Ale Rakousko před zavedením eura, které vystřídalo jejich národní měnu – šilink, nezažilo ve dvou předchozích letech inflaci, která i podle oficiálních čísel ČSÚ přesahuje v souhrnu dvou let 25 %. A samozřejmě můžeme o tomto čísle diskutovat, že kdybychom vzali ty skutečně nejpotřebnější položky spotřebního koše, kterých je možná 30–40, za základ výpočtu inflace, dostali bychom se k číslu podstatně vyššímu, nežli je zmíněných 25 %.
A v této situaci přichází ministr Dvořák, který rozumí úplně všemu, ale všemu tak nějak špatně, s tím, že jmenuje svého osobního zmocněnce pro euro. Velmi pravděpodobně zmocněnec pro euro tady za jeden až dva roky bude mít práci. Ale v tuto chvíli, kdy se zmítáme ve zjevné ekonomické recesi, by vláda měla napřít své úsilí úplně jiným směrem, k oživení českého hospodářství.
Jiná stránka věci tkví v tom, jak by měl zareagovat na tuto situaci premiér. Dovoluji si tvrdit, že za vlády pod mým vedením by si nikdo z ministrů takovouhle partyzánštinu prostě nedovolil. Jednoduše proto, že věděl, že by vyletěl z vlády rychlostí Sputniku anebo nějaké hypersonické střely.
Premiér Fiala bude celou věc uhlazovat, uklidňovat.
Co se nicméně koalici povedlo, je to, že odvedla pozornost na několik málo dní od skutečných problémů země. Ona si prostě vystačí sama.
Jiří Paroubek
Náckové už zase vytvářejí seznamy?
Z rozhovoru s Kateřinou Konečnou. Dotaz:
Údajně nezávislý ukrajinský portál Texty uveřejnil seznam „bakterií ruského světa“, který zahrnuje tzv. „proruské“ osoby a organizace z 19 evropských států. Českou republiku v seznamu zastupujete Vy a další politici z opozice včetně bývalého premiéra Andreje Babiše. Co si o podobných seznamech myslíte? K čemu podle Vás slouží?
Podle mého soudu by si Ukrajinci měli hledět jiných seznamů – třeba těch, kde figuruje pan Zelenský, jako jsou Pandora papers. Nebo žebříčků, kde měří míru korupce. Jinak mě seznam nechává naprosto klidnou – kdyby o tom nenapsal místopředseda slovenské vládní strany SMER Luboš Blaha, vůbec bych o nějakém pochybném seznamu nevěděla. A ztotožňuji se i s komentářem L. Blahy: „Je pro mě ctí být na seznamu s takovými osobnostmi, jako je Robert Fico, Viktor Orbán, Sahra Wagenknecht, a našel jsem tam i své levicové přátele z KSČM. Katka Konečná se před pár dny zastala Slovenska a Roberta Fica. Vždy bojovala za Slováky, když do nás v Bruselu kopali. Je pro mě ctí mít takovou kamarádku, a kdybych mohl v eurovolbách volit v ČR, budu kroužkovat Katku Konečnou a Janu Turoňovou.“ Nemám co víc k tomu dodat.