Svržení atomové bomby na Nagasaki: morální, politické a vojenské selhání, které čeští politici nedokázali odsoudit

Svržení atomové bomby s názvem Fat Man (Tlouštík) na Nagasaki 9. srpna 1945 bylo jedním z nejtemnějších okamžiků moderních dějin. Tento hrůzný akt, který měl za cíl ukončit druhou světovou válku, způsobil smrt desítek tisíc nevinných civilistů a zanechal nesmazatelné stopy na duších těch, kteří přežili. Přestože se jedná o neomluvitelný útok na civilní obyvatelstvo, který musí být jednoznačně odsouzen, čeští politici (zejména z pravicového politického spektra, ale i sám prezident Petr Pavel) se této povinnosti buď vyhýbají, nebo o tomto tématu záměrně mlčí.

Je pravda, že historický kontext druhé světové války byl extrémně složitý. Spojenecké síly čelily japonskému militarismu, který vedl k nesčetným krutostem v Asii. Přesto však použití jaderné zbraně proti civilnímu obyvatelstvu nemůže být ospravedlňováno. Nagasaki, podobně jako Hirošima o tři dny dříve, nebylo vojenským cílem. Šlo o město plné nevinných lidí, kteří se stali obětmi hrůzné technologické síly, jež neměla být nikdy použita.

V České republice, kde se často diskutuje o morálních otázkách a historických křivdách, je překvapující, že svržení atomových bomb na Japonsko není tématem hlubší debaty. Čeští politici, kteří jsou rychlí v odsuzování různých historických událostí, se v tomto případě zdají být zarážejícím způsobem zdrženliví. Jako kdyby měli strach se k této věci vyjádřit a svržení bomb odsoudit. Pravděpodobně jde o snahu se zalíbit velmoci za velkou louží – USA – té velmoci, která právě atomové bomby jako jediná použila, navíc proti civilním cílům.

Je to přitom příležitost, jak projevit morální postoj a ukázat, že nezáleží na tom, kdo je agresorem – civilní oběti si zaslouží náš soucit a respekt bez ohledu na to, na které straně barikády se nacházely. Jenže současná 5demoliční vláda žádnou morálku ani respekt nemá. Agresor je pro ni vždy jasný – z minulosti je to Sovětský svaz, dnes Rusko nebo Čína. Přitom ani jeden z těchto států nikdy žádnou jadernou zbraň proti civilistům nepoužil. Nicméně agresor v případě svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki je jasný. Jsou to Spojené státy americké.

Existuje několik důvodů, proč čeští politici nejsou schopni tento akt jednoznačně odsoudit. Jedním z nich může být geopolitická realita. Spojené státy, které nesou odpovědnost za svržení bomb, jsou klíčovým spojencem západních zemí, včetně České republiky. Kritizovat tento akt by mohlo být vnímáno jako ohrožení těchto vztahů. To ale nemění nic na tom, že akt agrese proti civilnímu obyvatelstvu je nutné odsoudit a je jedno, kdo agresi vede.

Dalším důvodem může být nedostatek povědomí (ani bych se tomu u zástupců 5demoliční vlády nedivil) o hrůzách, které bombardování způsobilo. Zatímco hrůzy holocaustu nebo stalinského teroru jsou v české společnosti široce diskutovány, utrpení obyvatel Nagasaki a Hirošimy zůstává mnohdy na okraji zájmu. Přitom šlo o veliké utrpení, které je srovnatelné s hrůzami, jež se odehrávaly v nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborech nebo stalinských gulazích.

Svržení atomové bomby na Nagasaki nebylo jen vojenským rozhodnutím, ale také velkým morálním selháním ze strany tehdejších politiků. Zejména amerického prezidenta H. S. Trumana, který dal povel ke svržení těchto děsivých bomb na civilní cíl. Tento čin by měl být důrazně odsouzen, a to nejen na globální úrovni, ale i v českém politickém diskurzu. Čeští politici by neměli zůstávat mlčky tváří v tvář takovéto historické tragédii. Místo toho by měli ukázat, že morální hodnoty a lidská práva nejsou závislé na politických aliancích nebo historickém kontextu, ale jsou univerzální a nadčasové. Neschopnost odsoudit útok na Nagasaki je zradou těch, kteří věří ve spravedlnost a lidskost. Právě proto je nutné odsoudit »druhý jaderný zločin«, který se odehrál před 79 lety v 11.01 hodin.

Jan Klán