Rozhodně nechci brát v ochranu státní politiku, která připomíná promyšlenou sabotáž s cílem ožebračit obyvatelstvo a zlikvidovat domácí podnikatelský stav, byť je to podle všeho směska vládního diletantismu, v případě zhovadilostí vyhrocujících energetickou krizi možná dirigovaná ze zahraničí. Přesto vedení teplárny ve Strakonicích do značné míry pláče na špatném hrobě. Kdyby totiž bylo rozumné, tak by na zprovoznění druhého bloku nedaleké jaderné elektrárny Temelín v roce 2002 reagovalo dohodou o výstavbě horkovodu z Temelína do Strakonic za účelem garantované dodávky horké vody včetně dohody o zásadách cenové tvorby za dodávané teplo, resp. horkou vodu. Dále mělo řešit konverzi části dodávané horké vody na technologickou páru pro potřeby některých podniků ve městě.
Jednat o tom mělo začít nejpozději v okamžiku zprovoznění druhého bloku jaderné elektrárny, tj. v roce 2002, před dvaceti lety. Ano, před dvaceti lety! Horkovod by se za dva tři roky postavil a dnes by nebyly problémy s drasticky zdraženými fosilními palivy včetně enormních cen biomasy a nemuseli by citelně napomáhat v ožebračení občanů.
Ptám se, co dělalo vedení teplárny Strakonice a také města Strakonic těch dvacet let? Bylo spokojeno se stávajícím stavem včetně zbytečného plýtvání fosilními palivy, zbytečnou produkcí toxických i skleníkových plynů a zbytečně drahým centralizovaným teplem? Zřejmě ano. Soudím tak podle jejich nečinnosti v řešení klíčového problému.
Stejnou pitomost učinily teplárny a radnice v Písku (celé město je vytápěno horkou vodou, resp. komplikace s převodem horké vody na páru by nemělo), město Tábor a město České Budějovice. Horkovod z Temelína do Českých Budějovic je dnes sice rozestavěn, ale i tak má obří zpoždění a má budějovické zdroje centralizovaného tepla nahradit jen asi z poloviny. To je zbytečně málo. Prý zas tak moc nezáleží ani na cenách centralizovaného tepla a jejich sociálních dopadech na obyvatelstvo a podnikatele, ani na klimatu, ani na veřejném zdraví a životním prostředí… Škoda.
Jan Zeman
Tak to já jsem odsuzoval buržoazní politiku, nebo spíš chaos, hned po privatizačním puči: dotace na přímotopy i na uhelné kotle, útlum teplárenství, zastavení rozvoje jaderné energetiky…
Už se opakuji, jak v 80. letech byl natažen horkovod z Temelína do Českých Budějovic a počítalo se zásobováním širokého okolí teplem, s výstavbou vytápěných skleníků atd. To všechno s nástupem buržoazního režimu padlo.
Dlouholetý komentátor a publicista v oblasti životního prostředí pan Jan Zeman jistě bez problémů najde ve svém archivu dvacet let starou stať, ve které doporučil strakonickým radním vést jednání o onom teplovodu z Temelína. Pokud tomu tak nebylo zařadil se mezi žvanil „Po bitvě každý generálem“, a že bychom je mohli z českomoravské kotliny vyvážet na všechny kontinenty…