Nově zvolený americký prezident Donald Trump už v předvolební kampani s velkou chutí a často hovořil o tom, že po té, co se stane prezidentem Spojených států, zavede dodatečná cla, tedy další cla k těm již zavedeným. A to na dovoz zboží zejména z Číny, ale také ze západní Evropy a možná i z jiných regionů světa (určitě z Kanady a Mexika). Jeho představou je dramaticky snížit schodky obchodní bilance Spojených států a tedy zvýšit hrubý domácí produkt USA. Vedlejším produktem ovšem, pokud jde o navýšení cel, bude utlumení hospodářského růstu v těch zemích, ze kterých budou dovozy do Spojených států přicházet, a také inflace. Inflace v tom případě, pokud dojde k odvetným opatřením, tedy k uvalení cel recipročně na americké zboží. Čína už konec konců omezila vývozy některých svých produktů a surovin do Spojených států. Bez dovozu vzácných zemin z Číny (a z Ruska) budou Spojené státy těžko zajišťovat určité typy zbrojní výroby. Musí nalézt náhradní zdroje těchto surovin.
Kromě toho se Donald Trump na sociálních sítích právě nechal slyšet, že alternativou navýšených cel pro Evropu je, pokud Evropa bude odebírat větší množství amerického plynu (LNG) a ropy nežli dosud. Je to takové drobné vydírání, které má vylepšit schodkovou obchodní bilanci Spojených států a vylepšit jejich hospodářský růst, a potažmo na druhé straně dojde k poklesu přebytků obchodní bilance na straně západní Evropy (zejména Německa, s nímž je česká ekonomika spjata tisícerými pouty) a také k poklesu HDP v EU. A rezultát je jasný. V bohatých Spojených státech vzroste životní úroveň právě v důsledku těchto faktorů a naopak v západní Evropě buď klesne anebo neporoste.
Bude zajímavé porovnat, jaké jsou ceny americké ropy a zemního plynu (LNG), ve srovnání s těmi ruskými cenami. Spojeným státům se díky válečné operaci na Ukrajině podařilo brilantně vyřadit ze hry svého konkurenta v dodávkách ropy a zemního plynu do Evropy, tedy Rusko.
A k tomu ještě připočteme šílené požadavky na zvýšení procenta podílu zbrojních výdajů na HDP ze současných 2 % (která dobře 2/3 států NATO neplní) na 3 %. To by v našem případě znamenalo, že by se zbrojní výdaje zvýšily z nějakých téměř 160 miliard Kč na 240 miliard Kč. Ne sice z roku na rok, ale v podstatě do konce dekády, tedy do roku 2030. Tak alespoň o tom uvažují plánovači NATO. Budou přitom strašit Ruskem a Čínou. Zvýšení vojenských výdajů Česka ve státním rozpočtu o další desítky miliard korun při očekávatelném velmi nízkém hospodářském růstu nebo dokonce stagnaci hospodářství, bude znamenat další omezování výdajů do veřejných služeb. Tedy zejména do zdravotnictví, školství, do sociální péče, atd. To bude jenom dále zvyšovat napětí v české společnosti a zejména to bude znamenat, že se nebude zvyšovat životní úroveň lidí a v nejlepším případě bude životní úroveň stagnovat. A vyrovnat strašlivý propad reálných příjmů z let 2022 a 2023 se nemůže v nejbližších letech vůbec podařit. Nelze o tom reálně uvažovat.
Pokud Donald Trump pomůže ukončit rychle válku na Ukrajině, a já v to pevně doufám, bude to velmi pozitivní krok z jeho strany. Bohužel ale jeho prezidentství bude doprovázeno uplatněním představy, že růst životní úrovně amerických občanů půjde na úkor jejich spojenců, včetně Česka a jeho občanů.
Jiří Paroubek