Máme za sebou další nabitý sportovní víkend. Tentokrát byl ve znamení trilogie soubojů České republiky a Švýcarska se šťastnějším koncem pro helvétský kříž. Ale florbalová medaile nakonec putovala pod Sněžku, tenisový pohár pod Dufourspitze.
Nejprve florbalisté »vyběhli« se svým švýcarským hostitelem v semifinále světového šampionátu. Poté tenistky také v semifinále, ale Poháru Billie Jean Kingové, nestačily na Švýcarky s typicky švýcarskými jmény Bencicovou a Golubicovou a dnes je napodobili i hokejisté.
Ale tomu všemu předcházelo vyvrcholení světového šampionátu žen v netradičním ženském sportu. Ale proč ne – je to zvláštní pohled na to, jak tým anglických červených růží bojuje s týmem novozélandských černých kapradin i na haku v úvodu, ale je to o osobní volbě, nikdo nikoho nenutí na to koukat.
Ano, ragbistky Nového Zélandu potvrdily pozici největších favoritek. Ve finále před rekordní návštěvou 42 579 diváků v domácím prostředí v Aucklandu porazily Anglii 34:31 a na historicky devátém šampionátu žen slaví šestý titul. Duel o třetí místo ovládla Francie, která rozdrtila Kanadu 36:0. Bronz získaly Francouzky celkově posedmé a potřetí v řadě.
Šampionát se na Novém Zélandu těšil obrovskému zájmu fanoušků. Na 26 zápasů turnaje přišlo celkem 140 000 diváků, což je nejvíc v historii ženského MS. Dosavadní rekordní návštěva na jeden zápas byla 20 000 diváků na MS ve Francii před osmi lety. Ten padl už při otevíracím utkání, které slavnostně zahájila zpěvačka Rita Ora, fandit přišlo takřka 35 000 lidí. Takže o ženské ragby zájem je.
Zlí jazykové tvrdí, že florbal je sport pro hokejisty, co neumějí bruslit. Ale tyto dva sporty mají opravdu něco společného – všimli jste si také? Semifinále světového šampionátu mělo stejné národní obsazení jako hokejový turnaj Karjala. Ale v hokejovém turnaji to není tím, že by se tam ti čtyři účastníci probojovali…
Hokejistům po porážce připadlo třetí místo, Finům ani porážka celkového vítěze Švédska nepomohla k lepšímu než poslednímu místu – vystoupení týmů trenérů Jalonenů tentokrát moc radosti neudělalo fanouškům ani samotným hokejistům.
Florbalistům nakonec zůstala ta už před zápasem jistá stříbrná medaile, první jsou opět Švédi, na domácí Švýcary medaile nezbyla, protože nestačili ani na Finy.
»Na podzim loňského roku byl po nepřesvědčivých výkonech odvolán šéf. Majitel se rozhodl dát šanci patriotovi, přes několik nadějných výsledků už k zásadnímu posunu nedošlo. Ne všechno bylo růžové. Není tajemstvím, že tým se potýká již řadu let s finančními potížemi, které se logicky ještě vystupňovaly po sestupu do druhé ligy, který znamenal další významné škrty v dotacích. Vedení se za celou dobu nepodařilo získat ani žádného zásadního sponzora, který by pomohl situaci zastabilizovat.«
Ne, to není o žádné politické straně ani o žádné firmě – to jsem si jen trochu upravil jeden text, za což se autorovi omlouvám. Je to o tom, že už po podzimní části známe první dva postupující z druhé fotbalové ligy o patro výš. Trenérská dvojice Tomáš Zápotočný s Markem Niklem mění působiště a z Příbrami míří do Českých Budějovic.
A že není sport jen někde na vrcholové světové úrovni, připomene následujících sto slov:
Velkou kunratickou vyhrál stejně jako loni Michal Šmahel, navíc v naprosto shodném čase 11:43,2 minuty. V 89. ročníku populárního krosu na trati 3100 metrů zvítězil s náskokem téměř 32 sekund před Jakubem Glonkem. Na stupně vítězů se Šmahel prosadil už pošesté.
Závod žen na 1900 metrů vyhrála Adéla Vetchá, která v předchozích letech sbírala úspěchy pod dívčím jménem Stránská. Na pódiu nechyběla poosmé za sebou, z toho potřetí byla nejrychlejší.
Na tříkilometrové trati přes Hrádek si vedla v ženské kategorii nejlépe veteránka Kamila Gregorová. Už 63. start ve Velké kunratické si připsal pětaosmdesátiletý rekordman Josef Vonášek.
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.