Fanoušci míče kopaného se částečně dočkali. Los evropského šampionátu rozdělil zatím známých 21 jmen do šesti skupin. Až na konci června se v Lipsku a dvakrát v Hamburku ukáže, jestli bylo dobře, že jsme vlastně zbyli v osudí a dostali se do společnosti Portugalska, vítěze play off C (tedy někoho z kvarteta Gruzie, Řecko, Kazachstán a Lucembursko) a Turecka.
Jelikož byla ČR nasazena ve třetím ze čtyř výkonnostních košů, bylo jasné, že se vyhne Skotsku, Chorvatsku, Slovinsku, Nizozemsku a Slovensku.
Těsně před tím, než bylo do skupiny A k Německu a Maďarsku z našeho koše nalosováno Skotsko, vypadala tato společnost (s přihlédnutím k současné formě Německa) celkem hratelně, ale pak tam přibylo Švýcarsko. Ony ani zbylé trojice (bez týmů v »našem« koši) nevypadají nijak vábně. Rozhodně ne skupina B (Španělsko, Itálie, Albánie) nebo C (Dánsko, Srbsko, Anglie). Ani další skupiny, kde se na jméno posledního účastníka ještě čeká, nenabízejí o moc jednodušší dvojice – v »déčku« doplní vítěz play off A (tedy někdo z kvarteta Polsko, Wales, Finsko a Estonsko) dvojici Rakousko, Francie a v »éčku« čekají týmy Belgie a Rumunska na vítěze play off B (tedy někoho z kvarteta Izrael, Bosna a Hercegovina, Ukrajina a Island).
Příští rok si účastníci mistrovství Evropy zopakují situaci, která poprvé nastala na světovém šampionátu v Mexiku v roce 1986. První dva týmy ze všech skupin postoupí přímo do osmifinále, doplní je čtyři ze třetích míst. To asi bude cesta pro naše reprezentanty, protože favoritem skupiny je asi Portugalsko, o další pořadí bude asi vyrovnaný boj. Předpokládejme, že z kvalifikace postoupí Řecko a skupina by tedy byla složena ze starých známých z minulých závěrečných turnajů. Na tom v roce 2008 se ČR v Basileji a dvakrát v Ženevě potkala s dost podobnými soupeři – jen dosud neznámého kvalifikanta nahradilo domácí Švýcarsko. Na možné Řecko zase nevzpomínáme v dobrém ze semifinále 2004, kde u toho ve finále bylo i Portugalsko. Oba týmy Češi potkali i v Polsku 2012, Turecko pak ve Francii 2016. A nesmíme samozřejmě zapomenout na 23. červen 1996, kdy Karel Poborský rozhodl »dloubákem« čtvrtfinále proti týmu Portugalska. Tento gól zvolili fanoušci internetovým hlasováním na stránkách UEFA za nejpohlednější gólovou akci v dějinách ME.
Když se nyní podíváme do rozpisu zápasů, vidíme v něm poněkud »zmatené údaje«: 30. června: 18.00 1.C – 3.D/E/F (Gelsenkirchen), 21.00 1.B – 3.A/D/E/F (Kolín nad Rýnem). To je pro případ, že budeme ve skupině třetí. Pokud by se dařilo více, platilo by 2. července: 21.00 1.D – 2.F (Lipsko) nebo ještě více, tak dokonce 1. července: 21.00 1.F – 3.A/B/C (Frankfurt). Hrajeme-li ve skupině jednou v Lipsku a dvakrát v Hamburku, asi by bylo nejlepší být ve skupině druzí.
Co ovšem není jasné, je odpověď na otázku, jak tento los pomůže v rozhodování kandidátů na křeslo reprezentačního trenéra. Kdyby to byla vysloveně skupina smrti, mohl by hrát roli pocit, že není co ztratit a je možné jen překvapit. Takto jde naopak o výzvu, která může skončit i celkem špatně, protože konec po základní části čeká z celkových 24 týmu jen osm – a to by někteří fandové nemuseli odpustit…
Ale zabývat se v našich sněhem zavátých končinách fotbalem je nyní asi trochu mimo mísu. Včera se z pěti plánovaných zápasů FOTUNA:LIGY hrál jediný, dnes ze tří také pouze jeden.
Mnozí fotbaloví »odborníci« už v pátek, kdy byl zrušen zápas v Českých Budějovicích, chrlili »moudra«, že ve městě, kde by chtěl žít každý, nemají peníze na zapnutí umělého vyhřívání. Je pravda, že fotbal není zimní sport, a i když to tak někdy nevypadá, prosinec je zimní období. Asi by se u nás na prosinec, stejně jako únor nebo březen, fotbalové zápasy plánovat neměly. Nejen pro možný sníh, ono ani z hlediska návštěvnosti to není to pravé ořechové. A nelze nezmínit nebezpečí pro samotné fotbalisty. Ale jak to řešit? Hrát od dubna do října, listopadu? To zas bývá vedro. Jsou samozřejmě země, kde tento problém buď nemají, nebo naopak mají ještě horší. A když třeba evropské poháry mají v plánu ještě jedno kolo, není zkrácení domácího kalendáře asi také to nejideálnější řešení. Takže zrušit fotbal, nebo ho přesunout do hal?
Jenže ony i ty zimní sporty řeší problémy. Třeba minulý víkend ve Finsku trápila krutá zima běžce na lyžích, tento týden zase biatlonisty ve švédském Östersundu. Média se předháněl ve vtipnějším slovosledu při tvoření titulku:
Švédský lyžař Calle Halfvarsson si po svém výkonu pro švédský deník Expressen stěžoval: »Zamrzl mi. Vážně, musel jsem ležet deset minut, abych ho zahřál. Bolí to jako čert.«
V ženském závodě s hromadným startem zažila hororovou jízdu Američanka Jessie Digginsová, kterou při něm zasáhla větev do obličeje. »Závod jsem dokončila se zakrváceným obličejem, náhradní hůlkou, bez rukavice a bez citu v ruce a v nohách,« napsala po závodě na svůj instagram.
Také biatlonisty trápila zima, minimálně z těch českých to nezapomněl zmínit snad žádný. Že by také bylo řešením přestěhovat biatlon do hal? Na současném mistrovství světa v házené žen v Dánsku, Norsku a Švédsku hraje třeba i Grónsko. Parafrázuji-li známou lidovou písničku, zeptám se: »Je tu zima, je tu mráz, kam se sporte, kam schováš?« Asi nová doba 🙂
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.