S koncem víkendu skončil i týden, ve kterém proběhlo hned několik šampionátů. A byla to zajímavá podívaná – a zajímavé výsledky. I když jak pro koho…
Před týdnem jsem se na tomto místě věnoval určité řevnivosti mezi Nory a Švédy. Tehdy jsem zmínil bronz Norky Astrid Øyre Slindové. Ta v týdnu přidala zlato jako členka ženské štafety a drahý kov se plánoval i ve včerejším závodu na 30 km klasicky. Ten chtěla 35letá běžkařka kombinovat s dnešním tradičním Vasalopetem. Devadesátikilometrový Vasův běh také nakonec absolvovala, ale na obhajobu vítězství nedosáhla. Ale už jen ta myšlenka způsobila pěkný poprask…
Když generální ředitel týmu Aker Dæhlie Knut Nystads, v němž objíždí závody Ski Classics, kam patří i Vasův běh, tento záměr ohlásil v deníku Adresseavisen, rozjelo to pěknou bouři. Ani ne tak záměr účasti, ale to, jakým způsobem měla závodnice překonat dvoutisícikilometrovou vzdálenost: »Astrid vyzvedne jeden ze soukromých tryskáčů Kjella Inge Røkkeho. Účet platí několik partnerů ve společném podniku. Čtyři z nich se na ni přijedou podívat v závodě na 30 km v Planici a pak ji zase odvezou domů.«
To rozpálilo ekology – šéf Greenpeace v Norsku Frode Pleym pro TV2 uvedl: »My v Greenpeace se domníváme, že by všechna soukromá letadla měla být zakázána. Pravidelné lety by měly platit, když lidé potřebují létat. To je výchozí bod, pak je ovšem špatné a velkým paradoxem, že sportovci, kteří žijí z bílé zimy, používají dopravní prostředky, které zahrnují pravý opak. Je absurdní, že naši zimní sportovci, kteří jsou závislí na snižování emisí, používají soukromá letadla.«
Nakonec norská běžkyně v krátkých nohavicích a rukávech 30 kilometrů v Planici dojela na 10. místě a 90 km ve Švédsku na místě pátém. Jakým způsobem cestovala ze Slovinska nevím, ale tuším, že vlakem to nebylo…
V Planici nakonec skandinávský »souboj« dopadl lépe pro Norsko (12 zlatých, 10 stříbrných a pět bronzových), Švédsko (4 – 3 – 5) ani s Německem (3 – 6 – 3) dohromady tolik medailí nemá – ostatní už v počtu medailí celkem nešli přes počet 10 a v počtu pouze zlatých jen domácí Slovinci získali dvě, Polsko, USA a Kanada pak po jedné.
Že by do těchto součtů nějak zasáhla Česká republika snad ani nikdo nečekal, i když závod sprinterů byl velkým úspěchem českého reprezentanta Michala Nováka. Ale štafeta, ve které nejel, se dočkala stažení poté, co byla dojeta o kolo. A závod družstev ve skoku na lyžích dokonce ČR ani neobsadila. Stalo se tak poprvé v historii světových šampionátů. To je pro zemi, která dala světu Rašku, Ploce, Parmu, Malce nebo Sakalu docela nehezké vysvědčení…
Ale abych nebyl jen kritický, faktem je, že nejspíš došlo k tomu, že v zimních sportech došlo k přesunu úspěšných českých reprezentantů z těch dřívějších klasických odvětví do novějších – přeci jen nejde nepřipomenout úspěchů předvedených Evou Adamczykovou a Martinou Sáblíkovou v tomto týdnu i před pár hodinami. A to ještě třeba zmínit stále se ještě jen zotavující Ester Ledeckou.
Možná někteří namítnou, že holt nejdeme cestou »norských astmatiků«, kteří léky na proklamované astma schovávají »buhvíco« anebo možná to, co nedokázali schovat ruské biatlonistky v Soči, a tak je naše zimní reprezentace odsouzena k získávání právě jen dodatečně »oceremoniálovaných« medailí…
Halová královna sportů rozdávala cenné kovy v Istanbulu a je třeba připomenout kolegu, který v titulku předpověděl oba české držitele.
Ale rozjetá je i fotbalová scéna – na té české se v týdnu povedlo něco nebývalého: ze čtyř semifinalistů pohárové soutěže jsou tři z Prahy, po dnešku jsou to dokonce i tři z prvních pěti celků tabulky.
Evidentně, jak jsem použil v titulku první dvě slova z textu písně: »Bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře…« se zřejmě nějak přetavilo…
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.