SPORTOVNÍ TÝDEN PETRA KOJZARA: Ženy a »ženy«, můj klidný spánek a rozkvetlý trojlístek

Uff, to jsem si oddechl. Přiznám se, že jsem kvůli tomu nemohl spát, ale nakonec vše dobře dopadlo. Španělské fotbalistky totiž ukončily bojkot reprezentace a já zase budu mít klidný spánek bez nočních můr.

Ale nebylo to jednoduché. Dohodě předcházelo sedmihodinové jednání se svazem, kdy se zástupci vlády dohodli na reformě vedení národní federace. Ptáte se, co patří mezi ony tak skloňované »reformní« body? Především vytvoření reprezentační komise, ve které budou mít rovnoměrné zastoupení muži i ženy. 

A to jsem si oddechl znovu. Bez rovnosti obou pohlaví to nepůjde. Tvůrci paskvilu jménem Istanbulská úmluva by měli radost jako malé děti. Vždy jsem zastával názor, že nejde o to, jestli jste muž nebo žena, ale co umíte a jak problematice, jíž se věnujete, rozumíte. Tyhle gender kvóty mi přijdou přitažené za vlasy.

Pamatuji si na jednu ctěnou kolegyni, s níž jsem měl tu čest před časem pracovat, jak se dožadovala rovnoprávnosti mezi ženami a muži naprosto ve všem. Když to přeženu, kritizovala i měkké »i« v minulém čase slovesa za předpokladu, že v mnohonásobném podmětu je podstatné jméno rodu mužského a ženského zároveň. A pak, když jsem ji poslal do míst, kde hřbet přestává mít slušné jméno, odvětila: »Chovej se ke mně jako k ženě!«

Co tedy vlastne chce? Rovnost? Nebo džentlemnské chování podle hesla, že ženu ani květinou neuhodíš? A co vlastně chtějí španělské fotbalistky? Na čí popud?

Připomínám, že hráčky oznámily bojkot reprezentace před třemi týdny kvůli aféře kolem nyní již bývalého předsedy svazu Luise Rubialese. Ten po triumfu Španělek na mistrovství světa políbil na ústa během slavnostního vyhlášení záložnici Jenni Hermosovou. Podle funkcionáře šlo o konsenzuální polibek, Hermosová to však popřela a podala na něj trestní oznámení. Posléze činovníka státní zastupitelství obvinilo ze sexuálního napadení a suspendovala ho i FIFA. Rubiales nakonec z čela svazu odstoupil.

Přiznám se, že v době, kdy jsem ještě trávil ony bezesné noci a nebylo jasné, zda se pohoršené a sexuálně frustrované hráčky dohodnou a zruší bojkot národního týmu, se mi nejvíce líbil komentář jistéto Tomáše Kotlanta v diskusní části webu iDnes.cz: »Doufám, že ty pokrytecké slepice berou peníze výhradně od 100% ženských sponzorů a ani euro od sponzorů, kde se vyskytuje byť jen jeden zlý, sexistický muž. Vyžadovat vaši účast samozřejmě nikdo nemůže. Pamatujte ale na to, že ani vy nemůžete vyžadovat svoji účast ve chvíli, kdy se na vás celý fotbalový svět vykašle a raději vezme do týmu normální holky, které chtějí hrát, než ublížené a ukvičené feministky. Potom se budete přilepovat lepidlem k brankám, aby ty normální nemohly hrát a zase obviňovat zlou, machistickou společnost a vřískat něco o diskriminaci.«

Asi vypovídá za vše, že to byl »nejlajkovanější« příspěvek v diskusi. Já k tomu dodám snad jen to, že tahle doba je tak zatraceně korektní, že se tou korektností jednou utluče…

Pojďme raději k něčemu pozitivnějšímu, co přispívá k růžovému spánku všech sportovních fans. Těší mě, že se české fotbalové kluby po třech čtvrtečních výhrách v úvodních zápasech skupinové fáze pohárů výrazně přiblížily elitní patnáctce v žebříčku národních koeficientů UEFA. Tuzemské týmy se posunuly o dvě místa na 16. příčku – a na 15. pozici, která jako poslední znamená pět mužstev v soutěžích UEFA, ztrácejí už jen 0,325 bodu. Aktuálně se hraje o nasazení do přespříštího ročníku 2025/26.

Mistrovská Sparta v Evropské lize porazila Aris Limassol 3:2, Slavia ve stejné soutěži zvítězila 2:0 v Ženevě nad Servette a Plzeň v Evropské konferenční lize zdolala Ballkani 1:0. Trojlístek zkrátka rozkvetl, jak nejlépe to šlo!

Díky třem výhrám zapsal do žebříčku 1,5 bodu a i díky tomu, že konkurentům se příliš nedařilo, snížil ztrátu na elitní patnáctku o 1,250 bodu. Vedle patnáctého Norska má v dosahu i čtrnácté Dánsko a třinácté Srbsko, na které mu chybí už jen necelý bod. Oproti stavu před startem skupinové fáze pod sebe Česko v tomto týdnu dostalo Izrael a Ukrajinu.

První dvacítka pětiletého žebříčku národních koeficientů UEFA (rozhodující pro sezonu 2025/26):

Jak jsem již před časem psal, je potřeba, aby sparťané fandili Slavii, slávisté Spartě, příznivci obou »S« Plzni a naopak. Tady musí jít klubismus stranou, tady jde o český fotbal jako takový. A s ohledem na poslední výkony a výsledky trojlístku nejsilnějších českých klubů se dá říci, že na tom není tak špatně, jak napovídá zákulisí hlavně pod vlivem kauzy Berbr a dalších.

Ovšem pozor – fandění konkurentovi určitě platí pro evropskou ruletu, ale nikoli pro tu domácí. A zde nás již v neděli čeká bonbonek v podobě derby Slavia vs. Sparta. Utká se druhý s prvním, neporažený s neporaženým, vicemistr s mistrem. Co víc si přát? Bude to šlágr jako hrom. A kdo vyhraje? To si netroufám tipovat, jakkoli je mírným favoritem klub z Edenu. Jen si dovolím odhadnout, že tolik branek jako v posledních třech ligových derby nepadne (dohromady 15, což je průměr pět na zápas).

Takže sportu zdar – a úspěšný víkend všem sportovcům i nesportovcům.