Sport, to není jen Ronaldo (i když se na něj těšíme), hokejové hity, góly, basketbalové koše, smeče nebo rekordní časy. Sport, to je především nejjednodušší a nejzábavnější cesta ku zdraví. Ne nadarmo se říkávalo »ve zdravém těle zdravý duch«. Pro děti je pohyb ideální v mnoha směrech. Možná bych měl napsat »byl« místo »je«. Proč ten minulý čas místo přítomného?
Je to jednoduché. Ceny energií vzrostly několikanásobně a vláda na to reaguje pozdě, či spíše vůbec. V krizi se dnes ocitají nejen důchodci, rodiny s dětmi a firmy, z nichž mnohé vyhlížejí krach. Vykřičník visí nad neprofesionálním sportem. Výraznější než v době covidové, kdy malé oddíly a kluby zůstaly zavřené, ovšem tehdy s vidinou, že jde jen o časově omezenou záležitost. Nyní hrozí zavírání až čtvrtině zájmových oddílů, které mají v náplni pohybové aktivity.
Provozovatelé nebudou mít v zimě na to, jak vytápět haly, nafukovačky, šatny a další tréninkové prostory. Zavřou brány svých sportovišť a děti zůstanou sedět doma za počítačem. A státu je to úplně jedno. Koneckonců, na jeho nedostatečnou pomoc pro sport upozornil tento týden předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta. Uvedl, že ztráta pohybových návyků mladé generace povede ke zhoršení zdatnosti a zdravotního stavu populace, což znamená vyšší výdaje na zdravotnictví.
Ano, pokud stát v kritické situaci nepomůže nyní, zaplatí mnohonásobně více později. Při léčbě nemocných lidí, poruchách imunity, ale i dalších problémech. Ono to sezení dětí za počítačem je ještě lepší varianta. Co takhle, když se děcko chytne nějaké partičky, kde hraje prim alkohol, tabák, či dokonce drogy?! Tomu všemu sport pomáhá předcházet. Aktivní reprezentanti při vzpomínce na svá »telecí léta« unisono říkávají, že na takové pitomosti neměli čas, protože trénovali a trénovali. Dnešním dětem ale tuto možnost bereme. A dáváme facku rodičům, kteří neváhají z už tak napjatého rodinného rozpočtu financovat kroužky svých ratolestí, protože vědí, jak moc je pohyb důležitý pro zdraví i jako prevence proti civilizačním vymoženostem typu drog. Pokud stát skutečně setrvá ve své liknavosti, oddílům nezbude než buď radikálně zvýšit cenu oddílových příspěvků, tréninků či kurzovného, a nebo sportovní kroužek skutečně zavřít. Což v prvním případě hrozí také, jelikož na vyšší platby může rodičovstvo reagovat tím, že klubu zamává. Sbohem a šáteček.
Skutečně nežijeme v jednoduché době. Těch sfér, které by si zasloužily pozornost, je celá řada. Zdraví by ale mělo být na prvním místě. A sport k němu přispívá měrou vrchovatou.
Asi by se dalo napsat, že pro vládu je sport na místě posledním. Ono je však pro ni na onom posledním místě vlastně všechno. Nebo jste si všimli, že by pětikoaliční kabinet něco dělal pro občany? Něco smysluplného?
Snad bude veseleji, i když tomu nevěřím. Nechť se alespoň v obcích dostanou na radnice ti, kterým osud sportu a pohyb našich dětí není lhostejný.
Takže sportu zdar – a úspěšný (volební) víkend všem sportovcům i nesportovcům.