Dne 29. srpna 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, jedna z nejvýznamnějších událostí protifašistického odboje a společných československých dějin.
Povstání začalo ve chvíli, kdy na území Slovenska vstoupila německá okupační vojska. Jeho politickým centrem se stala Banská Bystrica a do boje se zapojily jednotky slovenské armády, partyzánské oddíly, členové domácího odboje i tisíce obyčejných lidí. Vedle Slováků bojovali také Češi a příslušníci mnoha dalších národů.
Byli mezi nimi politici, vlastenci různých názorů, vojáci, dělníci, studenti, lékaři i lidé z venkova. Přes všechny rozdíly je spojovala snaha postavit se nacismu, domácímu kolaborantskému režimu a obnovit svobodné Československo. Povstání tak ukázalo, že v rozhodující chvíli mohou lidé překonat politické i společenské rozdíly a spojit se v boji proti společnému nepříteli.
Na povstaleckém území vzniklo vojenské i politické centrum odporu. Z letiště Tri Duby přicházela pomoc ze zahraničí a do bojů zasáhly také československé jednotky vytvořené v Sovětském svazu. Symbolem povstání se staly rovněž improvizované obrněné vlaky, které pomáhaly bránit povstalecké území.
Povstalci bojovali v mimořádně těžkých podmínkách a proti početně i technicky silnějšímu nepříteli. Po tvrdých bojích byla 27. října 1944 obsazena Banská Bystrica a organizovaný odpor byl vojensky potlačen. Tím však boj neskončil. Mnozí vojáci a partyzáni odešli do hor, odkud pokračovali v odporu až do osvobození Československa.
Nacistická okupační moc odpověděla na povstání krutými represemi. Vypalovala obce, zatýkala obyvatele a vraždila civilisty, partyzány i jejich pomocníky. Mnoho lidí zaplatilo za odvahu, vlastenectví a pomoc odboji vlastním životem.
Slovenské národní povstání sice nedokázalo samo porazit německou okupaci, ale mělo obrovský politický a morální význam. Jasně ukázalo, že slovenský národ nelze ztotožňovat s kolaborantským režimem a že tisíce Slováků byly připraveny bojovat za svobodu, obnovení Československa a porážku fašismu.
Také dnes nám Slovenské národní povstání připomíná, že svoboda, mír a demokracie nejsou samozřejmostí. Připomíná nám odvahu lidí, kteří se odmítli smířit s bezprávím, násilím a nenávistí – a dokázali se jim postavit se zbraní v ruce.
Vzpomínejme s úctou na všechny vojáky, partyzány, civilisty a další hrdiny, kteří bojovali nebo položili své životy za naši společnou svobodu.
Čest jejich památce! Nezapomínáme.
Pavel Slouka
Sovětský svaz se snad také účastnil SNP.Nebýt hrdiného odporu SSSR ,tak nebude ani SNP.Kapišto?
Fico u příležitosti SNP: Rusko je třeba kritizovat, když dělá chyby, ale nelze ho démonizovat a vytlačovat ho z Evropy. Palec nahoru!
Ostudné české oficiální kapitalistické sdělovací prostředky si nevzpomněly na začátek slavného Slovenského národního povstání, které vypuklo 29. srpna 1944. Co taky čekat od českého státu, jehož vrcholní státní představitelé podporují nacismus, dnes na Ukrajině, zítra bůhví kde.
Nejdůležitější poselství SNP je, že bojovali Češi i Slováci pod jednou společnou vlajkou – československou. Škoda, že už Československo není.
A jen dodám, že si po nástupu Hitlera a založili Slovenský štát, rozbili to Československo a pod společnou vlajku útočili na východě a bojů se účastnilo zpočátku 50 tis vojáků a celkem se účastnilo 100 tis vojáků a následně zběhli zpět a Slovenského národního povstání (SNP) se na straně povstalců zúčastnilo celkem přibližně 75 000 až 100 000 bojovníků.