S velkou chutí jsem si na iportaL24.cz přečetla nesmírně zajímavý rozhovor šéfredaktora Petra Kojzara s ekonomem Radkem Novotným o české vodě v rukou nadnárodních koncernů (celý rozhovor zde).
V perexu mimo jiné stojí: »Peněžní toky z dodávky a vyčištění vody ovládly z cca 70 % zahraniční koncerny. Ve strategickém odvětví byly mnohdy protiprávně uzavřeny vazalské smlouvy, znamenající privatizaci zisků a zestátnění nákladů. Koncerny inkasují zisk z vody a stát, resp. občané hradí investice a vše platí.«
Rozhovor mě zaujal celý, nicméně u jedné myšlenky se chci zdržet déle. Je obsažena už v titulku: »Politici odmítají řešit protiprávní stav a vyvedení miliard z vody do rukou koncernů.«
Pokládám zásadní otázku: Proč bychom do toho měli zatahovat politiky? Vždyť to byli právě oni a nikdo jiný, kdo vodu prodali (vznosně řečeno – dovolili privatizovat), tak přece jen snílek může očekávat, že nyní učiní konkrétní kroky k nápravě. To by bez diskuzí museli skončit na hodně dlouho v šatlavě. Jako kdybyste po těžkém zločinci žádali, aby odhalil sám sebe… (Podobně se v těchto dnech a týdnech debatuje o zestátnění ČEZu, vymýšlejí se všemožné potenciální zádrhely, proč to nepůjde a neříká se podstata, která je táž jako u české vody – zločinec neshodí zločince.)
My se v daném kontextu přece dávno nepohybujeme v oblasti politické, ale trestně právní. Víme naprosto přesně, kdo je hoden trestního stíhání, kdo všechna tato svinstva posvětil. Radek Novotný se odhalování oněch zločinů důsledně věnuje již řadu let (i soudními cestami) a nashromážděné informace pravidelně publikuje. Např. v rozhovoru pro web pravdaovode.cz (srpen 2019) vysvětluje: »Ten proces začal skrytě probíhat již po roce 1993, kdy stát převedl bezúplatně na obce a města majetek cca 13 krajských státních vodárenských podniků a vzniklo cca 50 okresních vodáren v majetku měst a obcí. Pak koncerny začaly vyvážet zastupitele z regionů na zájezdy do ciziny. Např. na tenisový turnaj, resp. na prohlídku čistírny odpadních vod. Tam se ukázalo, kdo je s nimi ochotný kooperovat. Pak už to byla jen otázka času. Ale pozor! Zisky z vody ‚neprivatizovaly‘ koncerny, ale politici. Jakýkoliv koncern mohl chtít cokoliv, ale aby to dostal, museli mu jít na ruku politici a ministerstvo zemědělství. Je to jako s prostitucí. Slečna vám sebe nabízí a její cíl je dostat vaše peníze do své kapsy. Pokud nesouhlasíte, tak nedostane ani korunu. Zisky z vody by nikdy žádný koncern neovládl, dokud mu zevnitř vodáren neotevřeli dveře Trojské koně, což jsou darebáci, kteří skrytě jednají v zájmu koncernů, manipulují se zastupiteli a podvádějí akcionáře, které uvádějí v omyl.«
Jak jsem už zmínila, my ty darebáky známe. Víme, kdo byl tehdy a tehdy předsedou vlády, kdo ministrem zemědělství atd. Dnešní politici kryjí své minulé kolegy a NIKDY, zdůrazňuji NIKDY, tomu nebude jinak. Pročež neztrácejme čas.
Dovolím si takto navrhnout jediné existující řešení, a sice vyzývám všechny ty právníky, kteří se dosud nenechali koupit zkorumpovaným polistopadovým establishmentem, aby ekonomu Radku Novotnému nabídli součinnost, aby mu podali vstřícnou ruku a nebyl na všechno sám. On je odborník, oni se vyznají v paragrafech. Jedna žaloba musí následovat druhou, druhá třetí atd., atd. Žalovat, žalovat a žalovat. Navzdory pofiderní existenci práva, navzdory prorežimním státním zastupitelstvím a soudům. A všechny tyto kroky monstrózně medializovat. Třeba zrovna u nás, na iportaL24.cz nebo přes tiskové konference. Za sebe slibuji, že o těchto žalobách budu psát s nevídanou chutí a do roztrhání těla.
Marie Krejčíková