Náčelník generálního štábu Řehka má skončit v čele generálního štábu zhruba v polovině roku. Ovšem jeho duševní stav je zřejmě takový, že by toto personální opatření mělo proběhnout poněkud rychleji. Myslím, že zejména v posledních týdnech se panu generálovi hodně přitížilo. Pan generál na jakési konferenci na ministerstvu obrany před mezinárodním publikem předvedl, že je nefalšovaným vojenským jestřábem. Hovořil rozsáhle o tom, že se Rusko připravuje ve všech svých údech na útok proti nám. Nejenže se připravuje státní aparát, armáda, ale dokonce také církev. A prý se dokonce připravuje i Čína… Došlo v jeho blábolení i na ponorky. Takové nehorázné nesmysly, které šíří náčelník generálního štábu, svědčí o tom, že je zřejmě na konci svých duševních sil. A že by mu rychlejší vystřídání ve funkci jen prospělo.
Je vůbec na pováženou, aby náčelník generálního štábu s odpuštěním kecal do politiky. Od toho je v našem ústavním pořádku ministr obrany. Ten k tomu má nejen ústavní pozici, ale v případě generála Zuny také vysokou kompetenci. Podobné jestřábí názory, jaké předvádí Řehka, ovšem předvádí také šéf NATO Rutte. Na jedné straně Rutte i Řehka hovoří o tom, že ruská armáda je zcela neschopná dokonce vojensky porazit i Ukrajinu. Ta je ovšem podporována prakticky všemi zeměmi Západu materiálně i finančně. Od nedávné doby ovšem přestala podpora ze strany Spojených států, které sdělily Evropě, evropským lídrům v rámci NATO a EU, že je to jen jejich válka. Takže na jedné straně je ruská armáda slabá. Na druhé straně je ovšem tak silná, že může zaútočit svými voji za pár let na celou Evropu. To opravdu rozum nebere…
Připomínám, že podle zcela objektivních statistik je porovnání ruských kapacit v oblasti zbraní a zbraňových technologií ve vztahu k státům Evropské unie a evropským členům NATO v poměru jedna ku třem ve prospěch států NATO. Čeho se tedy obávat?
Lidé jako Řehka jenom neodpovědně šíří válečnickou propagandu mezi českou veřejností. A místo aby uklidňovali veřejnost, tak jí svými militantními řečmi znepokojují. Tomu je potřeba učinit přítrž.
A zřejmě rychleji, nežli si to chce pan generál připustit. Až bude Řehka hovořit z pozice bývalého náčelníka generálního štábu, přece jenom už tolik škody nenadělá. Lze očekávat, že řada iniciativ placených jistými zájmovými skupinami blízkými vojensko-průmyslovému komplexu jej bude často zvát na nejrůznější konference mezinárodního charakteru, aby říkal dál svá moudra. Čím dál víc ale tyto kecy budou brány jen jako kuriozita.
Jiří Paroubek