Jan Lipavský, doposud známý jako pirátský kapitán naší zahraniční flotily, přichází s překvapivým, ale ve své podstatě ne až tak šokujícím manévrem. Pirátská loď, zdá se, nabírá vodu a místo toho, aby se chopil kormidla a statečně čelil vlnám, ministr zahraničí se rozhodl přeskočit na jinou palubu. Možná mu už prostě není příjemné být členem posádky, která už není na vrcholu politické vlny.
Piráti oznámili svůj odchod z vlády Petra Fialy a Jan Lipavský se ihned připojil k vlně odcházejících. Ale pozor! Nejen že rezignuje na post ministra zahraničí, ale rovnou se loučí s celou pirátskou posádkou. Tento krok nenechá nikoho chladným – zvláště jeho bývalé stranické kolegy, kteří mohou nyní přemýšlet, zda jim na palubě nezůstalo pár krys, které by rovněž rády zamávaly vlajkou na rozloučenou.
Ještě nedávno Lipavský alespoň předstíral, že je pevnou kotvou pirátského programu, přestože nejeden komentátor už dříve upozorňoval na to, že ministr zradil nejen své názory ale i program Pirátů. Realita teď potvrdila, že Lipavský není tak úplně ten pevný základ. Spíše než na principy a hodnoty nyní vypadá, že se spíše orientuje podle větru. A když už nefouká tak, aby napnul pirátské plachty, je čas hodit kotvu jinam.
To, že Lipavský nyní opouští svou mateřskou stranu, přirozeně vyvolává názory, že mu šlo vždy hlavně o osobní kariéru. Oportunismus je v politice sice běžnou praxí, ale v tomto případě je fascinující sledovat, jak rychle se člověk může odklonit od hrdých prohlášení o »jiné politice« a »službě veřejnosti«.
Lipavský, který si během svého nedlouhého působení v ministerském křesle vybudoval renomé nevzdělaného, ale o to více fanatického papouška amerických frází, teď zřejmě nebude dlouho váhat a najde si pro svoji politickou funkci podporu u jiné politické strany nebo samotného soudruha generála prezidenta Petra Pavla. Však zná politické heslo: pokud dokážete včas přeskočit, zůstanete suchý anebo alespoň neutopený.
A co na to Piráti? No, ti teď mají víc než dost starostí sami se sebou. Možná se pokusí předstírat, že Jan Lipavský nikdy nebyl tak důležitý člen posádky, jak to dříve tvrdili, nebo že si s ním vlastně stejně nikdy nerozuměli. Pravda je však taková, že Lipavský opouští potápějící se loď v momentě, kdy by bylo třeba bojovat za její záchranu. Na bojovníka to tedy nevypadá!
Ironií je, že Piráti vždy deklarovali, že politika má být transparentní, poctivá a věrná zásadám. A jak to dopadlo? Jeden z jejich hlavních mužů si nyní balí kufry a odplouvá. Ale kdo ví, třeba ho zase někdy uvidíme na palubě ještě jiné lodi – možná s jinou vlajkou, ale s tím samým fanatickým přesvědčením, že vítr už fouká zase jiným směrem, kde je plné korýtko.
Jan Klán
Diskuze je uzavřena.