Sebevražedná mise EU, obětmi máme být my

Sankce, které uvalily Evropská unie, Spojené státy a další, zatím nezasáhly ruské veřejné finance tak silně, jak Západ doufal. Konstatuje to po osmi měsících války na Ukrajině bruselský institut Bruegel…

Analytici institutu připomínají, že EU od února schválila osm balíků restrikcí namířených proti ruským politikům a podnikatelům, bankám a dalším společnostem a omezujících vzájemný obchod. Další sankce uvalily také USA, Británie a některé další země. Okamžité dopady na výkon ruské ekonomiky ale podle nich nakonec neodpovídaly očekáváním. »Rusko je tudíž schopné pokračovat ve financování své války na Ukrajině,« napsali autoři analýzy.

Ruskou ekonomiku podle nich dosud před nestabilitou chránila rozhodná politika ruské centrální banky. Analýza také poukazuje na vliv zdražení komodit vyvážených Ruskem, především fosilních paliv. Tento vývoj »více než vyvážil poklesy v objemech exportu«. Tedy nic nového pod slunce, možno dodat…

Připomeňme, že ruská centrální banka bezprostředně po zahájení speciální vojenské operace na Ukrajině 24. Února, aby zmírnila rizika pro finanční stabilitu, zvýšila základní úrokovou sazbu z 9,5 procenta na 20 %. Od té doby však už mohla šestkrát základní úrok snížit, a to až na 7,5 %. Na této úrovni úročení zřejmě nyní nějaký čas zůstane, vyplývá ze sdělení guvernérky banky Elviry Nabiullinové.

Cílem centrální banky je totiž dostat inflaci na čtyři procenta. Banka uvedla, že na konci letošního roku by měla inflace činit 12 až 13 %, v příštím roce se má snížit na pět až sedm procent a v roce 2024 se vrátí na čtyři procenta.

Mimochodem, má takováto inflační očekávání EU, která dosud zdaleka nemá vyřešenou otázku zásobování energiemi, natož aby například dokázala ovlivnit nehorázně vysoké ceny dováženého LNG coby náhražky za levný ruský plyn? A co Česká republika?

Ruská centrální banka také zlepšila svoji prognózu růstu hrubého domácího produktu na letošní rok. Nyní čeká pokles o tři až 3,5 % místo dřívějších čtyř až šesti procent. Koncem dubna ještě banka předpokládala letošní propad ekonomiky o osm až deset procent. HDP se má podle ní snížit i příští rok, přičemž v roce 2024 se už ekonomika vrátí k růstu.

Spoléhat se na to, že centrální banka své odhady nadsazuje, by přitom bylo hloupé. Nabiullinová totiž patří k těm ekonomům, kteří spíše varují před možnými problémy, než šíří optimismus. Konec konců, dokládají to i předchozí prognózy.

Nicméně institut Bruegel přes vcelku realistické konstatování neplodnosti protiruských sankcí přece jen zůstává v hranicích unijní zaslepenosti. Netroufá si totiž sankce zavrhnout a snaží se i při jejich kontraproduktivnosti nalézt světélko na konci tunelu. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude podle něj ruská ekonomika trpět. Kolikrát už jsme tohle slyšeli… Podle institutu údajně dobrovolný odchod velkého počtu západních firem, očekávaný energetický odklon EU a neschopnost Ruska najít stejně dobré zákazníky jinde způsobí ruské ekonomice vážné škody. Data za druhé a třetí čtvrtletí prý jasně ukazují, že některé sektory jsou tvrdě zasažené. Jako příklad analytici bruselského think-tanku uvádějí výrobu aut a letectví…

Zřejmě ale nějak přehlédli, možná záměrně, že na automobilovém průmyslu, ba ani tom leteckém současná ruská ekonomika nestojí, ani s nimi nepadá. A už vůbec ve svých analýzách neberou v úvahu, že Rusko se na současnou situaci připravuje již velmi dlouho, intenzivně minimálně od roku 2014, od kdy se datují první sankce. Za tu dobu si stačilo přece jen vybudovat poměrně slušnou soběstačnost v řadě odvětví a rozvinout obchodní vztahy v rámci zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika), ale i mimo ně. Ona totiž ta »naše« Evropská unie opravdu není pupkem světa.

Žel, v jejím čela ale stojí lidé, kteří to dosud nepochopili. Jakoby nebylo dost nejen signálů, ale i důkazů, že protiruské sankce se k zjevné radosti zaoceánského režiséra obracejí proti samotné EU a škodí jí svými druhotnými dopady minimálně tolik, ale spíš mnohem více, než Rusku. Současný postoj Bruselu lze snad přirovnat k »přání«, které je »otcem myšlenky«. Dál totiž tvrdošíjně trvá na tom, že unijní sankce mají už nyní na Rusko dramatické dopady. Vrchní komisařka von der Leyenová se nechala slyšet, že »ruské finančnictví je uměle udržováno při životě, ruský průmysl je na cucky a ruská ekonomika směřuje ke kolapsu«. A tuzemská eurokomisařka Jourová již avizuje další balíček protiruských sankcí…

To už není ani tanec na palubě Titaniku, ten nebyl sám o sobě nebezpečný a měl něco do sebe, tohle je doslova sebevražedná mise. Žel, těmi, kdo budou obětováni, jsme my.

Ivan Cinka