Sebevraždící neoliberalismus

Rok 2022 se do statistik zapíše černým písmem. Oproti minulým letům narostl jak počet vražd, tak i sebevražd. Všechno jde okecat, ale čísla nelžou. Současná pětipsí vláda neutěšenou situaci s nárůstem činů ukončujících lidský život nijak neřeší. Naopak. Ještě více nám nakládá a nechává na občany tvrdě dopadat negativa jejich asociální politiky.

Krize nejprve přichází pomalu, ale když udeří svoji plnou silou, je zle. Pokud k tomu všemu selhává stát ve své sociální ochraně, nastává velký problém. Lidská bezmoc zaplatit účty za energie, nízké důchody, nutnost uživit rodiny žene mnohé do situace, kdy si sáhnou na život. Senioři například nechtějí být těm mladším na obtíž (altruistická sebevražda). Čím dál více se začínáme podobat první republice, kdy byl výskyt sebevražd extrémní. Právě návrat do iluzorní doby první republiky je očividně cílem politiky současné vlády.

Ze statistik víme, že počet vražd a sebevražd vždy narůstá v krizových dobách. Nejvíce sebevražd bylo v roce 1934, kdy u nás vrcholila Velká hospodářská krize. Po druhé světové válce počet vražd i sebevražd klesal do roku 1970, kdy opět vrcholil. Od té doby s různými menšími výkyvy klesá. Až do současné doby, kdy nastává obrat. Dle statistik výrazně stoupl počet vražd. Zejména těch mnohonásobných, kterých bylo letos extrémní množství. Rodiny mají často strach z budoucnosti a bezvýchodnosti. Může se jednat o rodinné problémy, které ve své podstatě pramení i z ekonomického tlaku.

T. G. Masaryk to ve svém díle Sebevražda nastínil zcela jasně: »…povšechně je společenský hromadný zjev, který se zakládá na svobodné vůli, podmíněn těmi všemi příčinami, jež vůbec mohou na takové zjevy působit. Je možné tyto příčiny členit asi takto: 1) působení přírody, 2) působení fysické a duševní organizace lidské: a) fyzické poměry tělesné organizace, b) poměry obecně společenské, c) poměry politické, d) poměry hospodářské, e) poměry duševní vzdělanosti.«. Jak vidno, Masaryk byl velice nadčasový.

Když jeho analýzu převedeme na současnou dobu, můžeme tvrdit, že současný nárůst vražd i sebevražd je výsledkem budování rozvinutého neoliberalismu jako absolutního systému vlády. Jedná se o systém, který je plný deregulace, řádění volné »černé ruky trhu« a co nejslabšího státu. Rozuměj štíhlého státu, asi jako anorektička nebo smrtka, jak prorokuje Petr Fiala. Čím méně státu, tím více přenesené odpovědnosti na jedince. Pomoz si, jak umíš. My ve vládě jsme si taky pomohli. Od toho tady stát přeci není. Všichni máte stejné šance, tak se snaž, občane, a boj se chudoby. To nám neustále tvrdí pětipsí vláda. Nedaří se vám najít zaměstnání? Asi se málo snažíte. Chyba je u vás, nikoliv u nás. Pokud nemáte na zaplacení účtů, najděte si druhou práci. Radí vládní ekonomové z bohaté Prahy, kteří pobírají statisícové platy. Jenže když ani druhá práce nepomůže, lidé propadají beznaději.

Skepse je všudypřítomná, strach z budoucnosti rovněž. Beznaděj doléhá na lidi víc, než kdy jindy. Rostoucí inflace, ceny energií a základních potravin, to je jen špička ledovce. Když jsou v rozvratu společenské poměry s politikou i hospodářstvím, je vytvořen smrtonosný koktejl ústící v růst vražd i sebevražd.

Řešením tohoto stavu je návrat k sociálnímu státu, ne jeho likvidace, jak se o to snaží pětipsí vláda. Je nutné posílit jeho ochrannou funkci, a to právě v době krize. To ale musí politici začít u sebe. Například snížením platů a vrátit peníze do systému pro potřebné, třeba matkám samoživitelkám, které současný systém sžírá podobně jako seniory. Na ohrožené občany pětipsí vláda zapomíná. Jsou to lidé, kteří hledají jistoty, stabilitu a pomocnou ruku (nikoliv trhu). Kdy jindy jim má stát pomoci, než v době krize? Navíc v krizi, kterou částečně způsobil svými neuváženými kroky. Právě chybná politika a její dopady na společnost přispívají k násilným činům. Zvyšuje se kriminalita obecně a někdy to policisté balí.

Vraždí se kvůli beznaději, i z ekonomických důvodů. Je to hrůzný neoliberalismus, který plodí nárůst negativních jevů ve společnosti. Sice přinesl bohatství, ale jen někomu, přinesl svobodu, která je ovšem iluzorní – bez peněz se k moři s rodinou cestovat nedá. Podobně jako v první republice. Současná vláda se asi snaží o to, abychom se uskromnili a v zájmu boje proti krizi asi i zasebevraždili. Zbude po nás jen svetr a popel, aby s námi naše vlast neměla výdaje. Je to kruté, ale realitu je nutné popsat pravými jmény. Nebojme se říci, že za současný rozvrat společnosti, nárůst vražd i sebevražd je přímo zodpovědná asociální vláda. Ta totiž na místo sociální ochrany a pomoci zavádí praktiky typu »člověk člověku vlkem«.

Jan Klán