ROZUMNÉ PONDĚLÍ PETRA HANNIGA: Modla v Praze

Pamatuji už dost, aby mi leccos připomínalo to, co se událo na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem. A totiž to, že otázky při návštěvách hlav států spřátelených zemí a stran byly pečlivě předem připravené, aby odpovědi na ně mohly vyjadřovat jednu jedinou podporovanou linii. Samozřejmě, že se redaktoři tehdejší Československé televize a Československého rozhlasu neodvážili jakoukoliv »nevhodnou« otázku položit. Navíc na takové tiskovky byli posíláni jenom ti nejvíce prověření.

V souvislosti s tím mne napadají i mnohé vtipné věci. V době, kdy se něco událo, co bylo politicky citlivé, tak byli i hudební redaktoři, kteří měli vybírat hudbu k dobrému ránu, což bylo jedno z mála živých vysílání, velice pečlivě vybíráni. Například si pamatuji, že většinou je vybírala dlouholetá členka strany Eliška Pomajzlová, jinak velice milá paní, nikterak záludná. Problém ovšem byl v tom, že to mnohdy ve své přepečlivosti přepískla. Tak například, když se stala havárie, při které letecky na Slovensku zahynula přítelkyně prezidenta Gustáva Husáka, paní Věra, tak se Eliška Pomajzlová ve snaze, aby tzv. »nešlápla vedle«, rozhodla, že vůbec nebude vysílat pop music, ale pouze smutné lidové písně. Přítelkyně prezidenta nebyla dle regulí státní osobnost, tak se nehrála smuteční hudba, jako se hrávala při úmrtí státníků a spřátelených státníků (Brežněv atd.). Ale ouha, vybrala velmi smutnou písničku »Letěla husička, letěla z vysoka, spadla do potoka« a byl nebetyčný malér.

A tak se i z přemíry opatrnosti nyní vyznamenala ochranná služba Hradu a vyvedla řádně akreditovanou ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbanglejevovou, která dvě hodiny už na Hradě čekala na začátek tiskovky spolu s ostatními novináři, a znemožnila jí tak zúčastnit se tiskové konference. Tato novinářka protestovala proti Rusku za včlenění Krymu do federace a odešla tudíž z ruské státní televize. Žije nyní v Praze a pracovala nějaký čas také v rádiu Svoboda (Svobodná Evropa) vysílajícího do Ruska. Tím ovšem dal Hrad silnou zbraň do rukou ruských státních médií a prezidentu Putinovi: »Vidíte. Je vám k ničemu, když protestujete. Jednou jste Rus a pro západ tedy nepřijatelný.«

Mezi pečlivě vybranými novináři byli samozřejmě ti z »ideově jednotné« České televize. Ten, kdo poslouchal reportáže z bojiště v České televizi, tak dostával jednoznačně orientované příspěvky Andrease Papadopulose (neplést si s Tomasem Kulidakisem, který už tak nějak prozřel z nespoutané lásky k EU a píše docela zajímavé články do nějakých korporátních novin).

Jenže se stalo něco nečekaného. Andreas Papadopulos položil »nevhodný« doplněk ke své formální otázce, který se týkal divokého odsunu: »Vy jste dnes v Česku a my máme tady v naší zemi historickou zkušenost po roce 1945 – říká se tomu nekontrolovaný, násilný odsun Němců. To byly desítky tisíc lidí, kteří žili na území nepřítele, hovořili jazykem nepřítele, ale velmi často nepřáteli nebyli. A já se chci zeptat, jak vy a vláda, která vám podléhá, zajistí, že se tento odsud nebude opakovat na v budoucnu osvobozeném Krymu a v Donbasu. Mám na mysli ty obyvatele Ukrajiny, kteří sice možná hovoří rusky…« Prezident Zelenský mu na to, mimo jiné, odpověděl: »Většina ruskojazyčných občanů tam přechází na ukrajinský jazyk, to se nestalo ještě nikdy.« Ostatně i to je zarážející. Vždyť EU, kam Ukrajina chce, přece chrání a podporuje menšiny. I to je nám vyčítáno, že po roce 1945 byla němčina vytlačena z úředního styku. Ti Němci, kteří po odsunu zůstali v ČSR, se museli naučit česky. Tato prezidentova větička mi mírně nadzvedla obočí.

Zpět k mladému válečnému zpravodaji. Ostatně právě tak, jako zmiňovaná Eliška Pomajzlová za minulého režimu, to Papadopulos určitě nemyslel nikterak provokativně. Vždyť i náš současný prezident Pavel se v Terezíně omlouval za historické přešlapy Čechů po skončení války. Ostatně v době, kdy si neustále sypeme popel na hlavu za poválečnou historii naší země, si určitě tento mladý televizní redaktor nemyslel, že pokládá něco, co odporuje současné politické linii v České televizi.

Mladý válečný reportér se však nestrefil. Mezi »demokraticky« smýšlejícími politiky padl požadavek, aby Papadopulos v České televizi skončil. Korunu tomu všemu nasadil jakýsi producent Baránek: »Potomek řeckých komunistů z bolševického Ostravska, reportér Papadopulos z České televize, položil panu prezidentu Zelenskému tak stupidní otázku (zda budou odsunovat Rusy z Krymu jako Češi Němce ze Sudet) při tiskovce, že by měl okamžitě skončit! Opět, důkaz absolutní debility a neúcty současné mladé generace českých novinářů.«

Tak vidíte. Bruselští lezci asi neznají zásadní parametry politiky EU. Odsuzování podle národnosti – »řeckých«, regionality – »bolševické Ostravsko«, je naprosto nepřípustné. Někdy i ta mytická modla pomáhá odhalovat skutečné myšlení našich »demokratů«.

Petr Hannig, předseda Rozumných a bývalý prezidentský kandidát