Titul mého nového článku vzbudí u příznivců zvoleného prezidenta vlnu nevole. Jak může někdo srovnávat generála Pavla se státním prezidentem Protektorátu Čechy a Morava…
Jenže nepíšu o státním prezidentovi Protektorátu, ale o právoplatně zvoleném třetím prezidentovi okleštěné Československé republiky, která přišla o české a moravské pohraničí, nyní opět nazývané Sudety (toto označení bylo po osvobození krajně nevhodné), které zabralo Německo, o Těšínsko, které zabralo Polsko, a v neposlední řadě o jižní Slovensko včetně jižní Podkarpatské Rusi, které zabralo Maďarsko.
Takže co má společného třetí prezident ještě samostatného Československa s nově zvoleným prezidentem České republiky Petrem Pavlem? Mnozí si budou ťukat na čelo, ten Hannig se asi zbláznil. Vždyť generál Pavel je urostlý voják každým coulem, Emil Hácha naproti tomu malý človíček, právník, v letech 1925 – 1938 předseda Nejvyššího správního soudu ČR.
Skutečně, na první pohled nic. Ale proč to tedy zmiňuji? Se všemi prezidenty jak předválečného Československa, tak poválečného, včetně prezidentů za doby socialismu a prezidentů samostatné České republiky, takže se všemi našimi prezidenty, až na jednoho, a to Emila Háchu, byly vydávány poštovní známky. U Emila Háchy se to nestihlo, protože 15. března 1939 začalo nejhorší období naší historie, a to naprosté poddanství Čechů a Moravanů pod vládou německých nacistů a fašistů, zhmotnělé bezohledným říšským protektorem Reinhardem Heydrichem.
Takže portrét Emila Háchy nebyl nikdy na československé poštovní známce a zvolený prezident Petr Pavel si nepřeje, aby s ním poštovní známka byla vydána. Takže to je to, co tito dva naši prezidenti mají společné. Pokud P. Pavel nezmění názor, jejich portrét nebude na poštovních známkách.
Můžeme však dále spekulovat, že za prezidentování Emila Háchy (to už jako státního prezidenta v Protektorátu) vypukla druhá světová válka a dnes hrozí vypuknutí třetí světové války.
Petr Pavel nechce ani, aby jeho portrét visel ve školních třídách, tak jako portréty všech předcházejících prezidentů. Nevím, proč tomu tak je. Snad chce demonstrovat svou neokázalost. Někteří to však pokládají za nedostatek pokory. Vždyť o tom, zda bude jeho portrét na známkách, či viset ve školách a státních úřadech, nakonec ani dosavadní prezidenti nerozhodovali. Bylo to dáno tak nějak samo sebou.
Navíc si myslím, že jakkoliv můžeme diskutovat, zdali je nový prezident ten, s jehož názory se budeme ztotožňovat, tak si myslím, že portrét prezidenta ve školách je symbolem státnosti a je dobré, když se děti už odmala ztotožňují prostřednictvím portrétu prezidenta s tím, že jsou občany samostatné České republiky. Leda, že by existovalo zadání, tento pocit sounáležitosti už od útlého dětství potlačovat. Kdoví?
Každopádně se mi to nelíbí. Pamatuji si, jak má maminka (a to vyrůstala jako příslušnice české menšiny ve skoro ryze německy mluvícím městě Ústí nad Labem a pak nějakou domu v též německy mluvícím Žacléři, protože se tam vdala její matka, má babička) si stále vzpomínala, jak jako dítě milovala »tatíčka« Masaryka. Neberte dětem idoly. Teď je skutečně ta správná doba, kdy se bude moci na zeď učeben vrátit bez jakýchkoliv protestů (se kterými jsem hrubě nesouhlasil, protože považuji Miloše Zemana, zvláště v jeho prvním období a první polovině období druhého, za dobrého prezidenta ČR) portrét prezidenta ČR. A je dobré, když se od různých zahraničních hvězdiček pop music a různých dětských influencerů či influencerek zájem dětí přiblíží též k hlavě našeho státu.
Četl jsem také postesk jednoho filatelisty, který se těšil na poštovní známku s novým prezidentem. Doufal, že si to nově zvolený prezident rozmyslí a filatelisté budou potěšeni.
Ostatně i já si myslím, že to nakonec dopadne tak, že Petra Pavla jeho okolí přesvědčí, že odejít ze zorného pole jak lidí posílajících ještě stále dopisy s klasickými známkami, tak školní mládeže, která za pět let už bude mít volební právo, není to nejrozumnější řešení.
Petr Hannig, předseda politické strany ROZUMNÍ a bývalý prezidentský kandidát
Nevzdávejte se nikdo bez důvodu nejvážnějších svého spojení
s rodnou naší půdou
a nehledejte nic zdánlivě
lesklejšího.
Spojitost národa s půdou
dala nám již v minulosti
a dá nám bohdá i v budoucnosti
nejlepší záruku
zachování naší národní
svébytnosti.
STÁTNÍ PRESIDENT
Dr. EMIL HÁCHA
16.7.1939
Prezident není posvátná ikona, ke které by se měli lidé žijící v ČR modlit. Prezident se obvykle hodnotí podle prospěšnosti svých rozhodnutí v úřadě pro většinu obyvatelstva ČR. Za zhruba deset milionů Kč, které by měly být vynaloženy na prezidentské portréty ve školách a na úřadech v ČR by se dal například pořídit zhruba jeden kilometr hluboký vrt v Jelením Příkopě na Pražském Hradě a ten potom využít pro tepelné čerpadlo pro oteplování hlavních provozních budov v areálu Pražského Hradu. Tímto řešením by se ušetřily nemalé finanční prostředky. Zdraví Emanuel Svoboda.
Karle Brázdo, možná i vy ostatní, prezident je symbolem státu, k němuž ty děti patří. I tímhle směrem jde povinnost, tedy stát má povinnosti vůči těm dětem. Zbytek souhlas s Petrem Hannigem.
Portrét prezidenta republiky v každé školní třídě by se měl zachovat, a to bez ohledu, zda jsem příznivec konkrétního současného prezidenta nebo nejsem. Mně také v dobách mé školní docházky nebyl Antonín Novotný příliš sympatický, jak na nás „ten suchar“ přísně hleděl v každé učebně nad katedrou a odměřeným tónem přednášel své projevy, ale respektoval jsem, že je to hlava státu a sluší se mu vzdávat poctu stejně, jako státnímu znaku, vlajce, hymně. Portrét prezidenta ve třídách má vlastně i funkce učební pomůcky – aby žáci věděli, jak vypadá nejvyšší představitel národa. (problém poštovních známek je trochu někde jinde – ony vzhledem k vývoji komunikací asi brzy zaniknou k velké lítosti filatelistů)
Třeba pan Pavel nechce, aby ho na poště tloukli do hlavy. Lidi by si na to mohli zvyknout a dělat to i venku.
Tipuju, že spíš má strach, že by ho třeba nikdo z rozvědky nepoznal. A my bychom pak nevěděli, kdo to vlastně je.
Už dlouho si totiž myslím, že pravej pan Pávek v nějaké líté řeži na Balkáně padl – a tohle je jen robot. Kterému navíc na HD omylem (?) nahráli hlas špačkův.
Proti portrétu na školách protestuje ten, jemuž je hlavni představitel samostatné republiky proti jeho přesvědčeni. Jistě se brzy najdou i patologičtí nenávistníci, kteří vznesou odpor proti státním vlajkám při státních svátcích. ( ale proti volnu ne ).
PP jsem nevolila, ale respektuji demokraticky zvolenou osobnost. Už je po volbách a tak by taky už mělo skončit to napadání a nálepkování. To ale mnoha diskutujícím zřejmě dosud stále nedochází.
Hezký den !
Bylo by fajn mít představitele samostatné republiky….snad se toho někdy dočkáme…….:-))).Taky bych se chtěl konečně dožít té třicet let slibované Demokracie…..:-)))) S tou je to jako s Yetim….všichni o něm mluví, ale zatím ho ještě nikdo neviděl. I když u toho Yetiho si nejsem jist…ten možná existuje. No Demokracie,….snad možná v příštím životě…..
Když já jsem chodil do školy, v 80. letech, také jsme neměli ve třídách prezidenta, Gustáva Husáka, ale státní znak. Ten hezký, z roku 1960. Ale v některých jiných školách prezidenta měli.
Nevím, co mají společného Petr Pavel a Emil Hácha. Ale vím, co mají odlišného. Zatímco Hácha převzal rozvrácené Československo nerad a po těžkém přesvědčování a snažil se zbytky země zachránit před fašistickým terorem, Pavel převzal zbytky protektorátu „českoňsko“ dobrovolně a s úmyslem ho ještě více pohřbít do fašistického odpadu.
Přesně tak.
V česku je zvykem že prezident je na známkách a podobizna visí ve školách a úřadech…zvyky je třeba udržovat a dodržovat a pokud to p.Pavlovi nevoní,měl by jasně a srozumitelně vysvětlit proč…..a co je na tom tak špatného.
A navíc jsem byl desítky let zvyklý, že projev k novému rok přednáší jen president. A rovnou na Nový rok. Ale starej člověk si nakonec odvykne od všeho. Protože už nemá tu kuráž zlu čelit třeba i násilím.
LÁĎO , NAPIŠ , STARÝ MAĎARSKÝ BRACHU .
Tak já se jdu podívat, Jirko, jestli mám platnej email!
Jen dobře, pokud toto podprahové vštěpování podřízenosti státní moci dětem už od nejútlejšího věku, definitivně zmizí z našich škol. Prezident není žádný pomazaný mocnář, ale volený zástupce státu. Věnujme těch odhadem minimálně 10 mil Kč na rozvěšení podobizen nového prezidenta do všech tříd na něco užitečnějšího. Nostalgie v moderním školství nemá co dělat. O potřebnosti poštovních známek s podobiznou prezidenta v dnešní době elektronické komunikace, nechť si každý udělá názor sám.
Nesouhlasím. Ať už je to prezident s jehož volbou nejsem rozuměn. Je to můj prezident a jako takový je symbol samostatného státu ( i když v tomto případě je to spíše naopak). Obávám se totiž, že odstranění portrétu prezidenta ve školách a na úřadech je dalším atributem k rozpuštění naší státnosti.