Dnes sestoupím z výšin vysoké politiky do přízemí, které je však neméně stresující. Ve svém věku 77 let se pokouším beznadějně dohnat lehkonohé mládí. Ne tedy, že bych za mladíky pádil na terénních kolech, kterými rozjíždějí mnohdy i chráněná území historické hodnoty, jak například husitské valy v Kunratickém lese. Vysvětlím pro mimopražské čtenáře, o co se jedná
Král Václav IV v neklidné době po upálení Mistra Jana Husa a těsně před vypuknutím nepokojů a válek, si nechal vybudovat na ostrohu nad strmým údolím Kunratického potoka svůj »Nový hrad« či spíše Hrádek, kam se uchyloval z Prahy, která jej rozčilovala svým předrevolučním kvasem. Tam také ve věku 58 let, 16. srpna 1419, zemřel, snad na následky rozčilení po první pražské defenestraci.
K Hrádku vede pouze jedna rovná cesta, kolem jsou velmi prudké a ve středověku nedobytné srázy. Na hradě zůstala posádka, která byla v prosinci roku 1420 husitskými vojsky obléhaná a 27. ledna 1421 byl Nový hrad dobyt a zpustošen.
Po husitech zůstaly na přístupové rovince vyhloubené valy, odkud zkázonosnými maxipraky rozbíjeli ochranné hradby. Toto území je historicky chráněno, neboť valy odolaly po dobu několika staletí. Ovšem, i přes varování a prosby, aby tak lidé nečinili, poslední móda terénních kol zřejmě vykoná své (ty nádherné prudké oblouky, to je přece pro cyklisty něco).
Tak tedy, ne že bych se snažil dohnat mládí módní cyklistikou. Ale snažím se učit se všechny záležitosti spojené s internetem a chytrými telefony. A tak jsem se naučil používat na chytrém telefonu aplikaci nákupního střediska Albert. Připisovala mi po každém nákupu určité body, které se za čas přeměnily na částku, byť malou, která se odečetla od nákupu. Vím, že tuto aplikaci používali hlavně moderní senioři. Nakonec při těch závratně vzhůru stoupajících cenách a protiprávně omezené valorizaci našich důchodů je každá koruna dobrá.
Už i dříve, skoro při každém větším nákupu, mě rozčilovalo, že se vždy, než se mohla aplikace použít (čarový kód), tak jsem se musel zdržovat odpovídáním na různé otázky, což zdržovalo frontu za mnou.
Ale v pátek jsem se rozzlobil už definitivně. Pořád ten čarový kód nešel na telefonu vyčarovat. A nedokázal to ani poměrně mladší pokladní. Ten zavolal nějakou ještě mladší pracovnici, která nám sdělila, že ty body, které jsem sbíral, už neplatí. Že si teď musím vybrat nějaké kredity, na které můj nákup (mimochodem nesnáším nakupování, a tak vždy nakupuji jednou za delší čas a tudíž za větší obnos peněz) bude mít vliv.
Nehledě na to, že jsem tou jejich inovací přišel o určitou částku, kterou jsem měl na své Albert aplikaci naspořenou, tak mě tento fakt, že se zase musím učit něco nového, tak rozčílil, že jsem se rozhodl tam už své velké nákupy nerealizovat.
Situace je taková, že tyto záležitosti, kde se spoří za nákupy peníze, využívají hlavně starší občané. Ale ty nové aplikace vymýšlejí naopak mladí, kteří vyrostli s chytrým telefonem v kolébce a vůbec se nedokáží vžít do toho, že se starší člověk musí vždy každou inovaci naučit.
A to není jenom o nákupech. Je to i v internetovém bankovnictví a v dalších záležitostech. Inovace vytvářejí mladí, kteří prostě na ty starší nemyslí. Dřív bylo obvyklé, že se to, co fungovalo, nechalo být. Protože to, co funguje, přináší peníze. Nakonec přece i ty inovace se musí někomu zaplatit. Inovaci v Albertu jsem vyřešil tak, že budu nakupovat v Bille, kde mají starou dobrou fyzickou kartičku. Přece jenom ti Rakušané jsou více tradiční než Nizozemci.
A tak se nakonec dostávám i k velké politice. Pirátský ministr zodpovědný za digitalizaci vymyslel, že budou zrušena rodná čísla a místo toho bude nějaký komplikovaný a dlouhý kód. Bratru, za 56 miliard. Tolik to prý bude stát státní kasu.
Takže, takto se šetří v době, kdy se rozpočet propadá a škrtá se tam, kde to musí zaplatit lidé. Ale inovace, byť jsou jenom pro zlost, se zaplatit musí.
Petr Hannig, předseda politické strany Rozumní
Diskuze je uzavřena.