Na správu Národního parku České Švýcarsko se valí lavina kritiky, že svým počínáním významně přispěla ke katastrofálnímu požáru, s kterým stateční hasiči bojují již pátý den (psáno 28. července). Na jeden tisíc hektarů lesních porostů v NPČŠ již plameny zničily, k tomu několik domů na Mezné a nejméně 250 ha lesních porostů v sousedním Národním parku Saské Švýcarsko, kam se oheň přes státní hranici rozšířil.
Sdělovací prostředky přitom přicházejí s šokujícím přiznáním ředitele správy Národního parku České Švýcarsko, že první den požáru v neděli 24. července nechtěli hasit, protože, jak říká: »Chtěli jsme střed lesa nechat kontrolovaně vyhořet.« V zájmu zvýšení biodiverzity. Chybu prý neudělali.
Zdá se, že nesoudnost někoho nezná mezí. Svým diletantstvím umožní rozvoj katastrofy takových rozměrů, že je zničeno jádro Národního parku České Švýcarsko. Způsobili tím všeobecné ohrožení, protože nechali oheň hořet za horkého suchého počasí v turisty hojně navštěvovaném, převážně suchém a tudíž silně hořlavém lese, který předtím v rozporu se zákonem i zdravým rozumem nechali sežrat kůrovcům a uschlé smrčiny tam vesměs ponechali v rámci idiotské pojímané politiky »nezasahování do přírodních procesů«.
Zneužili neurčité ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 18, odst. 1, písm. A – »zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů«.
Takové ustanovení, prosazené v roce 2017, by mělo být okamžitě zrušeno, neboť diletantům umožňuje dělat či nedělat prakticky cokoliv, resp. »bezzásahový režim« je nutné přesně vymezit, včetně jeho zjevných nutných omezení, jako je protierozní a protipožární ochrana, zachování povinnosti hubit nepůvodní, invazní druhy rostlin a živočichů apod.
To, že správa NP říká, že žádnou chybu neudělali, je až neuvěřitelné! Po takovém selhání se ve slušné společnosti automaticky pokládá funkce. K tomu se pan ředitel ale zjevně nechystá.
Jan Zeman