Průzkum agentury Median za září

Nejnovější průzkum agentury Median ukazuje na zvětšující se rozdíl ve volebních preferencích opozičních a vládních stran, tedy pokud by se volby do Sněmovny konaly v posledním měsíců.

Zdá se, že je to prakticky nezadržitelný proces, kde tendence k posilování hnutí ANO trvá, stejně tak jako tendence k oslabování volebních preferencí vládních stran v souhrnu.

Přitom volební preference vládních stran svědčí o tom, že voliči preferující v minulosti ve volbách tyto strany spíše než aby přebíhali k opozici, tak by při volbách zůstávali doma. Hlasovali by tedy nohama.

Výsledky průzkumu popularity politických lídrů

Jedná se o zatím poslední zjišťování ratingu politických lídrů řady zemí agenturou Global Leader Approval ve dnech 18.–24. října. Nejlépe z politických lídrů světa jsou na tom indický premiér Módi se 78 % popularity a mexický levicový prezident Obrador. Skvělá čísla popularity má také švýcarský prezident Berset (56 %) a vcelku nepřekvapivě brazilský prezident Lula da Silva (52 %). Před časem jsem komentoval průzkum provedený touto agenturou, podle kterého český premiér Fiala s 18 % podpory veřejnosti uzavíral peloton politických lídrů zemí s pluralitní demokracií. Nyní má Fiala již jen 17 % podpory podle tohoto průzkumu a 77 % je proti němu. Což není příliš překvapivé, neboť vláda, kterou řídí, má pouze 21 % podpory. Mezi nejméně populární lídry zemí ve sledovaném souboru počínaje 25 % podpory a níže jsou francouzský prezident Macron (25 %), rakouský premiér Nehammer (21 %), Fumio Kishida z Japonska také s 21 % (jeho vláda se těší na Japonsko rekordně nízké podpoře 29 % občanů), následují jihokorejský prezident Seok-youl s 20 % a norský premiér Støre s 18 %. Fialova pozice, ale také pozice jeho vlády, je prostě dlouhodobě neudržitelná.

Volební preference politických stran dle Medianu v září

Hnutí ANO se dostává zřejmě do zatímního apogea svých preferencí s 34 % podpory.

ODS zažívá trvalý pokles, takže nyní je na 13 % volebních preferencí, nicméně je na druhém místě pelotonu. Pokud jde o preference, má ještě kam sestupovat, neboť pevné voličské jádro této strany dosahuje 7,5 %.

Na třetím místě jsou mezi stranami podle Medianu Piráti s 11,5 % preferencí. Ti nedělají nic a jsou zřejmě pro voliče vládního tábora právě proto nejpřijatelnější. Je to až překvapivý výsledek Pirátské strany s ohledem na to, že zejména její šéf jako ministr pro místní rozvoj, tedy kromě jiného ministr pro oblast bydlení, nedělá v této oblasti vůbec nic. Za dva roky nedokázal připravit žádný smysluplný návrh, který by umožňoval v době závažné nerovnováhy veřejných financí hledat udržitelný model financování výstavby komunálních nájemních bytů. Nicméně u těch voličů, kteří již nechtějí volit např. ODS či jinou z vládních stran a nechtějí volit ani strany opozice, je to jakýsi hlas ze zoufalství.

Na čtvrtém místě ve volebních preferencích je s 9,5 % hnutí SPD, jehož volební podpora tak spíše stagnuje. Je zvláštní, že SPD v této situaci výrazně neposiluje. Možná je to tím, že se jeho politika v dosavadním pojetí poněkud vyčerpala.

Na pátém místě za SPD je s 6,5 % volebních preferencí hnutí STAN. Je otázka, jak budou voliči STANu v příštích měsících, ale zejména ve volbách do Sněmovny, reagovat např. na kauzu Dozimetr, která se v krátké době dostane k soudu. A zopakují se všechny kauzy a nechutnosti, které s ní souvisí, počínaje lumpárnami finančního charakteru na pražském magistrátu a konče zašifrovaným telefonem předsedy Rakušana, pořízeným prý proto, aby si s ním hrály děti ministra vnitra Rakušana.

Do Poslanecké sněmovny by se dostala ještě TOP 09 s 5,5 % volebních preferencí. »Nominace« této strany podle jejích preferencí do pozice strany, která by prošla do Sněmovny, je poněkud odvážná s ohledem na kontroverzní vystupování předsedkyně této strany nebo na právě u soudu probíhající kauzu bývalého poslance za tuto stranu Feriho, a např. nejrůznější výstřední doporučení bývalého předsedy této strany Kalouska (to poslední z nich na snížení počtu policistů a hasičů může pochopit opravdu jen politický Einstein naruby).

Možnosti politické levice

Pro věc »spojené levice«, na kterémžto projektu pracuje dnes KSČM, tři nekomunistické levicové strany a spolek Nespokojení, je dobré, že KSČM má volební preference těsně pod hranicí 5 % hlasů nutných pro účast v příští Poslanecké sněmovně. Myslím, že to ukazuje slušný potenciál levicového projektu uvedeného charakteru. SOCDEM v zásadě zůstává sedět na 4 % preferencí. Je jen škoda, že její lídři odmítli účast v projektu »spojené levice«. Ukazuje se, že společně by mohly levicové strany vytvořit slušné gravitační pole pro voliče, od kterého by se mohli odrazit k společnému volebnímu výsledku 10 až 15 % ve sněmovních volbách. Ovšem rádcové Šmardova vedení sociální demokracie, pod taktovkou podnikatele Barty, si takovéto spojení nepřejí. Oni potřebují krotkou, protibabišovskou, proválečnou sociální demokracii, která bude otevřena spolupráci s pravicí. Opravdu velmi »perspektivní« strategie v situaci totální nespokojenosti českých občanů s touto vládou. A v situaci, kdy sílí volání po míru na Ukrajině a v Gaze a kdy tato vláda bláznivě napomáhá eskalaci konfliktu na Ukrajině.

Tato vláda v přímém přenosu hodlá zvýšit ceny elektrické energie od příštího roku, dosti realisticky odhadnuto, zřejmě o 20 až 30 %, podle druhu smluv u energetických společností. A nárůsty cen dalších položek v základním spotřebním koši budou nejspíše následovat. Fantazie centrálních bankéřů, že se podaří snížit inflaci na konci příštího roku ke 2 %, jsou naprostou chimérou. Vláda vede české hospodářství nezadržitelně k poklesu, sice ne velkému, ale přesto citelnému. Zatím se česká ekonomika nedostala na úroveň, kterou vykázala v předcovidovém roce 2019. Vláda nedělá nic pro to, aby oživila chřadnoucí ekonomiku státu. Sedmnáct měsíců trvá pokles spotřeby obyvatelstva. Tedy pokles v důležité složce HDP. A tento pokles bude po Novém roce v důsledku uplatnění tzv. ozdravného balíčku a růstu cen dále pokračovat.

Vláda tedy projevuje kolosální neschopnost v řízení země, a protože »nehrozí«, že by se vzpamatovala, pokles její podpory bude pokračovat. A z průzkumu tak, jak jej zpracoval Median, vyplývá, že zde existuje určitý prostor pro vytvoření alternativy jak vůči vládě, tak vůči současné opozici, jejíž volební potenciál je, zejména u hnutí SPD, v zásadě vyčerpán.

Jiří Paroubek, předseda spolku Nespokojení z. s.