Od ledna mají senioři starší osmdesáti let dostat přidáno. Pět set korun k důchodu navíc. Ti devadesátníci ještě víc. Současná opozice protestuje. Prý, říkají její lídři, dejte ty peníze potřebným, tedy skutečně nemocným, do sociálních služeb, směrnici NATO neplníme, také silnice potřebují. To, co vláda chce prosadit, je prý mrhání státními penězi, jež jistě – dovoluji si dodat – neumožní nárůst platů ústavních činitelů a soudců a využití potřebných prostředků na jiné daleko důležitější věci, což by alespoň podle výsledků ze summitu z Ankary (5 % HDP na zbrojení) měla být priorita, jak obojí daleko dříve správně pochopili členové Fialova kabinetu. Současné koalici nepomáhá ani zdůvodnění, že čím větší je věk, tím větší jsou náklady na léky. Každá koruna navíc se tedy jistě hodí – argumentuje Babišův tým a sdružení důchodců. Jenže jde opět o populistický zásah do státního rozpočtu, jenž povede k dalšímu zadlužování, slyšíme z lavic opozice.
Důchodci starší osmdesáti let nejsou všichni nesolventní a rádi si, když se ukáže potřeba, odtrhnou od úst. To je také jeden z argumentů současné opozice. Nepochybuji o tom, ale ne každý senior starší osmdesáti let má důchod sedmdesát či sto tisíc korun, většina jen tak tak vyjde s penzí. Málokterý nepolyká denně desítky prášků a ne každý z těch medikamentů je placen úplně či třeba zčásti pojišťovnou. Přitom platí rovnice: čím je člověk starší, tím více potřebuje léků a tím více za ně utratí. A ty léky anebo doplatky jsou často nemalé. Také obyčejná hůl něco stojí, elektrický vozík nebo domácí úklid.
Že by vypomáhali potomci, jak jsem zaslechl z úst jednoho ministra z minulé vlády, je spíše zbožné přání. Nejen pro nezájem mnoha potomků, ale také proto, že často žijí daleko od svých rodičů a také oni, mají-li děti, musejí mnohdy bojovat o každou korunu. Pochopitelně, jsou i výjimky. Těm je třeba poděkovat.
Někteří senioři musejí zbytek svého života prožít v Domovech důchodců a podobných zařízeních. Také to hodně stojí. Většinou platba přesahuje jejich důchod. Postupně pak čerpají úspory, pokud je ovšem mají. Jde především o osmdesátileté plus, kteří se už těžko o sebe dokáží postarat. Těch pět set korun to jistě z hlediska vyšší životní úrovně nevytrhne, ale je jistou pomocí. Záměr, s nímž současná vláda šla do voleb, zachovat v budoucnu průměrné penze na padesáti procentech v poměru k průměrným platům, byl proto mnoha voliči uvítán. Pokles dokonce pod třetinu průměrných platů (28-30 %), jaký naplánovala minulá vláda, vč. časového posunu odchodu do důchodu, a říkala tomu reforma, byl asociální a mířil do kapes majitelům různých fondů, kteří měli zabezpečit tzv. připojištění. K uzákonění tohoto záměru společně s dalšími úpravami penzijní reformy dojde však prý s krátkým časovým posunem, ale uskuteční se. Navíc společně s vlastními soudci zabránila pravidelné valorizaci důchodů (v době, kdy si poslanci a soudci nechali přidat), takže dodnes nesou všichni senioři důsledky v lednových nepatrných přidáních, což vláda chce v příštím roce změnit. Už červencové přidání svědčí o tom, jakým směrem se chce dát.
Nechci opozici sahat do svědomí, ale každý její podobný krok mě posiluje v přesvědčení, že jí skutečně stále jde jen o převod části penzí pod soukromé připojišťovací firmy a o to, aby se ušetřily prostředky na zbrojení.
Chápu, jestliže násobíme pět set korun třemi sty tisíci seniory staršími osmdesáti, pak to bude znamenat, že stát vynaloží měsíčně jako dárek neproduktivním důchodcům sto padesát milionů korun. Ročně to bude dělat miliardu osm set tisíc korun. Musí rozčilovat, když víme, kolik by za to bylo těch nejlevějších amerických útočných dronů typu Switchblade, které bychom mohli poslat na Ukrajinu, když ten nejlevnější stojí jen 450 000 korun? A český dron Bivoj prý lze koupit za milion. Těch by za měsíc bylo sto padesát.
Takže, co je důležitější? Přilepšit velmi starým důchodcům a umožnit jim třeba ještě další šťastné měsíce života, anebo nakoupit drony pro Ukrajinu nebo pro budoucí velkou válku, kterou generálové NATO ve skrytu svých bruselských kanceláří, jak prozradil šéf sboru náčelníků štábů Giuseppe Cavo Dragone, již připravují?
Já myslím, že naše vlastenecká povinnost, ač jsme důchodci nebo jimi brzy budeme, by se měla postavit za ty drony. Čím by jinak bojovali naši vnuci, až je naženou do armády? Co myslíte? Více než osmdesátiletí důchodci pro budoucnost Evropy a svobodného světa zase tak důležití přece nejsou.
Jaroslav Kojzar
Vlády pracujících po roce 1948 dokázaly vést národ ke střídmosti a soběstačnosti.I moje maminka šla do důchodu před šedesátkou, ale dále pracovala na GŘ CHEPOS Brno .Za 40let života ve svém a za své v ČSSR byla doba ocejchovaná totalitou.Co je potom současnost? Žít ve státě ,kde pracují lidé na cizí firmy a národ je veden ve válečném fašistickém módu ?
Slyšel jsem v televizi hulákat Martina Kupku z ODS, jak láteří na Babiše kde prý jsou slibované slevy na jízdném. Poslanec Kupka z ODS už nedodal, že právě ODS za minulé vlády tyto slevy zrušila společně s jejich spolugaunery z Rychetského Pětikoalice. Tolik nestydatosti co předvádí předseda ODS Kupka a gauneři z opozice se jen tak nevidí. Taky gauneři z opozice mlčí, že okradli důchodce a dnes každému dluží 30.000-40.000 korun. Babiš jim dá alespoň tu pětistovku, o kterou je okradl Fiala a Rychetského Pětikoalice a Pavel s Baxovým Ústavním soudem.
Dnešní opozice se starala jen o to, jak nakradené peníze nacpat do nacistické ukrajinské prdele, kde byly pak ukrajinskými nacisty ukradeny a rozkradeny jak to zkorumpovaný ukrajinský nacismus umí za hulákání svého sláva Ukrajině, šašci.
Soudruh Kojzar je sobec, který ač celý život mlátil prázdnou slámu ve jménu zločinného komunismu, teď opět ukázal, že mu jde jen o tu usmolenou pětistovku k důchodu.
Zároveň nechápe, že důchody jsou vypláceny ze sociálního pojištění a s náklady na obranu nemají vůbec nic společného. Namíchat důchody a drony do stejné kaše dokáže jen ryzí populista nebo naprostý hlupák.