Proč fanatici šíří strach?

Současný český publicista Pavel Kosorin trefil vzduchovkou z kilometru desítku… – tak přesně se vyjádřil: »Fanatici šíří strach, kterého se sami potřebují nějak zbavit.« V našem případě se strašením ostatních zbavují vlastních obav z toho, co s nimi bude, až všechny jejich protistátní činy spatří světlo světa. Věřím, že každému z nich se odněkud zpoza rohu mozkového závitu stále častěji zjevuje osud Benita Mussoliniho.

Jde-li hněv lidu zdola, tzn., že není iniciovaný nesmyslnými demonstracemi (anonymní dav není schopen efektivního odporu), potom se nezastaví před ničím. Toho se bojí nejvíce, a proto paradoxně (ale jen na první pohled) každou takovou demonstraci ONI vítají, poněvadž jim nemůže ublížit. To není žádné převratné zjištění, to jsou středoškolské základy psychologie. Ba co více, ti největší dementové vám ještě do očí bez obav z násilnické reakce řeknou: »A co bys jako chtěl ještě víc? Za komančů bys za takovou demonstraci šel sedět.«

Naprosto přesně to před více než 30 lety formuloval Miroslav Dolejší, autor oné pověstné Analýzy událostí 17. listopadu 1989: »Osamocení každého z nás je logickým důsledkem morálního stavu veřejnosti a úspěšné demagogie vládních skupin – to je stav, ze kterého musíme vycházet a nikoliv před ním kapitulovat. Lidé potřebují především vzor k následování a ten jim mohou poskytnout pouze osamocení jedinci. Jenom tak je naděje, že se alespoň někteří z nich zbaví strachu, který jim brání v hájení osobních postojů. Roztříštěnost veřejnosti je cílem politické manipulace. Zastrašené a dezorientované lidi však nelze organizovat a sjednocovat. Organizace zbabělého houfu je bezcenná. Úkol veřejného odporu a opozice na sebe musí vzít každý jednotlivec.«

Kam tím mířím? Ke zbavování se osobních úděsů bezmezným strašením veřejnosti, což v následujícím případě má k šíření poplašné zprávy stejně blízko jako Fialova vláda k doživotnímu žaláři – souzeno dle obsahu páchaných skutků.

Myslím konkrétně změnu obranné strategie k válce na Ukrajině, s níž minulý týden vyrukovalo bezpohlavní ministerstvo obrany.

»V důsledku rostoucí agresivity Ruska je hlavním úkolem české obranné politiky všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi,« stojí v dokumentu, z něhož citují novinky.cz a upřesňují: »Strategie si vytyčuje dva hlavní úkoly. ‚Prvním prioritním úkolem je budovat dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly nasaditelné do operací kolektivní obrany. Tím se myslí hlavně posílení armády o další tisíce vojáků.‘ … Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR generál Jiří Šedivý očekává, že kvůli tomuto úkolu se bude muset masivně investovat hlavně do silniční sítě, železnice a letišť. ‚Kvůli možným přesunům vojsk na východ se bude muset zvýšit nosnost mostů, zajistit průchodnost tunelů, aby nebyly úzké pro vojenskou techniku, a modernizovat letiště. A taky vytvořit prostory pro soustředění a odpočinek‘.«

Pokud se nestane zázrak, zapomeňte, že se v nejbližších i vzdálenějších letech budeme mít lépe. Investiční priority jsou jasné, Šedivý je definoval do detailu přesně.

Shrnuto a podtrženo – my se budeme připravovat na válku s tzv. agresorem (bezohledně na úkor celé občanské společnosti), který po rozpadu Sovětského svazu vojensky nevystrčil ven za své hranice ani půl paty (natož celou), zatímco ti, kteří Rusko označují za agresora s neutuchajícími imperiálními choutky, ho po tři desetiletí oklešťují ze všech světových stran a ony pomyslné vystrkující paty zpoza svých hranic si ještě musejí půjčovat a dokupovat, poněvadž ty vlastní jim ani omylem nestačí. Jako kdyby soused znásilnil vaši nic netušící spící manželku, a vy jste místo jemu nafackoval jí, že je coura.

I v tomto případě je násilnický soused nevinen (NATO, USA kolektivní Západ), vinna je ona spící manželka (Rusko). Vláda a lid velebí »souseda«, okovanými špičkami kopou do »manželky«. Ne, tohle nemůže dopadnout dobře – pro NĚ. Proto tihle fanatici infikují mezi obyvatelstvo strach. Aby se zbavili vlastního.

Marie Krejčíková